Celková produkce českého zemědělství v roce 2019 vzrostla na 151 miliard korun, což je o 9 miliard více než vloni. Na 19 miliard vzrostl také čistý zisk zemědělského sektoru, více než dvojnásobně jej však převyšuje objem vyplacených dotací. Stouply také náklady, a to o 6 miliard na 175 miliard korun. Nárůst je však stále příliš nízký na to, aby měl dopad na závislost České republiky na dovozu agropotravinářských produktů ze zahraničí.
„Produkce našeho zemědělství vloni stoupla ze 142 na 151 miliard korun, tedy o 9 miliard korun více. Velmi důležitý je i nárůst čistého důchodu zemědělského sektoru, tedy důchod očištěný o investiční dotace. Tento ukazatel se loni zvýšil ze 17 miliard, kterých dosáhl v předloňském roce, na více než 19 miliard. Částka vyjadřuje nejen zisk zemědělských podniků a prostředky k jejich rozvoji, ale u podniků fyzických osob i zdroj k obživě rodiny farmáře,“ řekl na tiskové konferenci ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).
K mírnému nárůstu produkce (v řádu jednotek procent) došlo v rostlinné i živočišné výrobě. Příznivě se promítla dobrá sklizeň ozimých obilovin, kukuřice, brambor, chmele, máku, zelí, mrkve, meruněk a třešní. K poklesu naopak došlo u řepky (o 7,4 procent), slunečnice či cukrovky. Pozitivní pro zemědělce byly vyšší prodejní ceny u obilovin, chmele a většiny druhů zeleniny.
V živočišné výrobě mírně klesly ceny živého skotu, ceny prasat naopak vzrostly, a to i vlivem afrického moru prasat v Číně, kde se následně velmi zvedla poptávka po vepřovém mase. Ceny drůbeže stagnovaly. Průměr ceny mléka byl v roce 2019 vyšší než předloni.
Předpokládaná hodnota důchodu zemědělské činnosti se započítáním investičních dotací se vloni zvýšila o 8,3 procent na více než 22 miliard korun. Přibližně 52 % z toho připadne podnikům fyzických osob.
Zároveň však zemědělcům meziročně vzrostly celkové náklady ze 169 miliard na 175 miliard, tedy o 6 miliard. Podepsaly se na tom především rostoucí platy a také vyšší nájmy za půdu a budovy.
Ministr Toman ocenil, že se zemědělcům podařilo hospodářský výsledek vylepšit navzdory loňskému suchu, mrazům a škodám způsobeným hraboši, které podle dosavadních odhadů přesáhly více než miliardu korun. „Zemědělci nejsou obecně v jednoduché pozici a jsem velmi rád, že přes úspory ve státním rozpočtu se nám i letos podařilo zachovat stejnou výši národní podpory jako v předchozím roce, tedy 3,8 miliardy korun. Chceme zabránit zejména nepříznivému vývoji v některých odvětvích živočišné výroby, která jsou nezbytná z hlediska zachování zaměstnanosti na venkově, ale také z hlediska zajištění dostatku organické hmoty v půdě, aby lépe zadržovala vodu,“ řekl Toman.
Zemědělské dotace ve výši necelých 41 miliard korun (37 miliard z dotací EU a 3,8 miliard z domácích dotací), které se na loňské produkci tedy podílely 27 procenty, stále více než dvojnásobně převyšují zmíněný čistý zisk sektoru ve výši 19 miliard. Šéf Agrární komory Zdeněk Jandejsek v této souvislosti upozornil, že nebýt dotací, čeští zemědělci by na tom byli „velmi špatně“. K dalším poklesům produkce a likvidaci podniků nedochází podle něj jen právě díky stávající vstřícné a rozumné dotační politice. „K docela vysokému poklesu došlo pouze ve stavech prasnic, ale na druhou stranu se zvýšila jejich užitkovost, která je nyní kolem 30 až 30,5 selete na jednu prasnici, což nás staví daleko před Německo. Jsme pouze za Dánskem a Holandskem,“ uvedl Jandejsek. U mléka pak Jandejsek vidí jako pozitivní skutečnost, že jeho produkce se nezvýšila tím, že by se stavy skotu navyšovaly, ale podařilo se to díky cílené chovatelské práci. „Nárůsty produkce jsou však stále poměrně malé na to, aby se reálně zvýšila zemědělská soběstačnost ČR. Díky současné dotační politice by se nám ji snad mohlo podařit pomalu zvyšovat,“ dodal Jandejsek.
Právě současnou podobu české dotační politiky však nedávno ve vyjádření pro Ekonomický deník kritizoval Josef Stehlík, člen představenstva a bývalý předseda Asociace soukromých zemědělců. Podle něj by se měla zaměřit především na malé a střední zemědělce a nepodporovat velké zemědělské podniky, které mají jednodušší výchozí pozici (přes 70% české zemědělské půdy obhospodařují právnické osoby s pouhým 15% podílem na celkovém počtu zemědělských subjektů, zdaleka největším hráčem je pak společnost Agrofert, a.s., jejíž akcie převedl v roce 2017 její tehdejší vlastník a nyní český premiér Andrej Babiš do svěřenských fondů). Podle loňského zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu vyplácí ČR na národní úrovni do živočišné výroby ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU nadprůměrné dotace, jejich přidělování ale vykazuje závažné nedostatky a ke zvyšování soběstačnosti ČR v živočišné produkci objektivně nepřispívají.
Představené výsledky hospodaření českých zemědělců zpracoval Ústav zemědělské ekonomiky a informaci (ÚZEI) na základě kvalifikovaného statistického odhadu a dat sebraných k listopadu 2019 (konečné údaje budou letos na podzim). ÚZEI každoročně organizuje šetření hospodářských výsledků z reprezentativního souboru 1.450 českých zemědělských podniků dle standardů a metodik EU. Jeho výsledky následně zasílá do zemědělské účetní datové sítě FADN, která sdružuje všechny členské státy EU a je zdrojem informací Evropské komise o reálné ekonomické situaci zemědělských podniků v EU.
-sed-
