Bezmála deset měsíců uplynulo od podání nabídek na odkup pohledávky České exportní banky za problémovou tureckou elektrárnou Adularya. Banka ani po tak dlouhé době neinformovala o výsledku tendru. Pohledávku má podle informací Ekonomického deníku koupit turecký Yildizlar SSS Holding.
Mluvčí České exportní banky (ČEB) Jan Černý pouze sdělil, že dohoda je téměř hotová, ale že zatím nemůže poskytnout bližší informace. Zdroje z trhu naznačují, že smlouva s vítězem tendru je podepsána a čeká se už jen na splnění odkládacích podmínek. Oficiální vyjádření banky prý lze očekávat v nejbližších týdnech.
Tři dobře informované zdroje dokonce zmínily jméno vítěze soutěže na prodej pohledávky v nominální hodnotě 433 milionů eur (v přepočtu 10,6 miliardy korun). Tím má být turecký Yildizlar SSS Holding. Jedná se o soukromou podnikatelskou skupinu, působící v oborech výroby keramiky, těžebního průmyslu, energetiky a paliv, stavebnictví či cestovního ruchu. Na dotazy Ekonomického deníku tato společnost nereagovala.
Cena za zfušovanou elektrárnu
Případ turecké uhelné elektrárny Adularya lze označit za největšího a nejděsivějšího kostlivce ve skříních České exportní banky. Špatně navržená elektrárna nefunguje a záchranu aspoň části peněz daňových poplatníků tak měl přinést prodej pohledávky. Úvěr ČEB na stavbu turecké uhelné elektrárny Adularya má hodnotu 433 milionů eur, ušlé úroky podle dřívějších informací vycházejí na dalších 120 milionů eur.
Zájemci měli čas na podání nabídek do začátku loňského dubna. Jak Ekonomický deník následně uvedl, přišly tři nabídky na odkup pohledávky. Dva zájemci pocházeli z Turecka. ČEB od té doby již skoro deset měsíců k případu mlčí. Vzhledem k okolnostem můžeme považovat za úspěch, pokud se pohledávka prodá aspoň za třetinu nominální hodnoty. Ještě v roce 2019 byla reálná možnost pohledávku prodat za zhruba 170 milionů eur, avšak tehdy k dohodě zúčastněných stran nedošlo.
ČEB se ujala financování tureckého projektu na základě smlouvy uzavřené v srpnu 2010. Příjemcem úvěru a investorem elektrárny byla firma Adularya Enerji ze skupiny Naksan Group. Roli generálního dodavatele stavby se ujal podnik Vítkovice Power Engineering (VPE) ze skupiny Vítkovice byznysmena Jana Světlíka. Jenže Vítkovice udělaly jednu zásadní chybu – dodávku dvou fluidních kotlů svěřily rakouské společnosti Andritz.
Tak vadný kotel, nebo mizerné uhlí?
Podle svědectví řady inženýrů a techniků, se kterými autor článku v minulých letech hovořil a kteří se na stavbě podíleli, je problém právě v kotlích od Andritze. Kotle při provozu nedokážou udržet teplotu 850 stupňů, která je pro pálení uhlí optimální, a zanášejí se tuhnoucím popelem. Pokusy o spuštění prvního bloku proto skončily v první polovině roku 2016 fiaskem. Nakonec vše skončilo odjezdem pracovníků Vítkovic a dodavatelských firem a zanecháním elektrárny v neprovozuschopném stavu.
Vítkovice vše vysvětlují jinak; na vině má být nekvalitní hnědé uhlí z přilehlého tureckého lomu. Podle starších studií bude muset nový vlastník elektrárny investovat do opravy či výměny kotlů 50 až 100 milionů eur, aby získal provozuschopnou elektrárnu. Situaci navíc komplikuje fakt, že VPE i další firmy z holdingu Vítkovice v roce 2016 zkrachovaly. Dalším zdrojem potíží je nevalný stav turecké ekonomiky a setrvale klesající hodnota tamní měny.
Více o problémové elektrárně se dozvíte v textu Tajemství za 11 miliard korun. Co se před pěti lety pokazilo v turecké elektrárně Adularya?, který Ekonomický deník vydal v dubnu 2021.
David Tramba
