Americký dolar dál pomalu zpevňuje. Těžko se ale ubránit dojmu, že oproti konci roku 2015 (kdy se čekalo na první růst sazeb Fedu) nepředvádí žádné zázraky. Vyšší sázky na růst amerických sazeb v tomto roce po vystoupeních Yellenové a Fischera ho zatím nepouštějí ani do blízkosti 1,10 EUR/USD a oproti úrovním z konce roku 2015 je dolar o více než 5 % slabší. Proč?
Za prvé proto, že ohledně růstu sazeb do konce roku stále panuje velká nejistota. Trhy dávají zářijovému růstu sazeb pravděpodobnost 40 % a růstu sazeb do konce roku 60 %. Na začátku roku přitom investoři v průměru čekali, že americké sazby letos skončí výš. Mnohé mohou změnit ještě nově příchozí čísla, která budou podle řady centrálních bankéřů pro rozhodování Fedu klíčová. Pokud (jak očekáváme) dobře dopadnou čísla z amerického trhu práce i nálada v průmyslu (ISM), mohou sázky na růst amerických sazeb v tomto roce ještě růst a dolar lehce sílit.
Nově příchozí americká čísla ale zatím pravděpodobně nezvládnou příliš zvýšit sázky na to, kde Fed se sazbami v horizontu následujících dvou až tří let skončí. Jestli se trhy z něčeho poučily v tomto roce, tak je to důvěra v dlouhodobé předpovědi Fedu. Fed výrazně snížil odhady pro dlouhodobé rovnovážné sazby (aktuálně 3 %), řada členů navíc dlouhodobé odhady zpochybňuje (Bullard) a nevěří, že by se Fed musel k dnešním rovnovážným úrovním nijak rychle přibližovat. Důvěra v odhady rovnovážných sazeb a v nutnost návratu k těmto sazbám je proto na trzích nižší. Když tedy stoupají sázky na růst amerických sazeb do konce roku, neznamená to, že rostou sázky na pohyb sazeb v horizontu dvou až tří let. Americký dolar je přitom hodně citlivý právě na pohyb dvouletých sazeb. Ty se dnes pohybují těsně nad 1 %, o více než 20 bps níže oproti konci roku 2015.
Pokud tento týden přijdou dobrá čísla z amerického trhu práce, může to sice zvýšit sázky na růst sazeb v září a v prosinci. Vůbec nic zásadního to ale nemusí znamenat pro to, co si trhy myslí o trajektorii amerických sazeb v následujících dvou letech. I proto dolar nakonec nemusí z rozhodnutí Fedu čerpat takovou energii jako na konci roku 2015.
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
