Tak a je to venku! Energetický regulační úřad na svém webu zveřejnil návrh cenového rozhodnutí, kterým stanoví regulovanou část ceny elektřiny a plynu v roce 2024. Růst nákladů se pohybuje v řádu desítek procent, v případě průmyslových velkoodběratelů bude růst až trojnásobný. Hlavní podíl na tom má návrat platby za podporované zdroje energie.
Podle vyjádření Energetického regulačního úřadu vzroste regulovaná složka ceny elektřiny v případě domácností v průměru o 71 procent. Velcí odběratelé připojení k síti vysokého napětí zaznamenají skok o 112 procent, v případě největších podniků napojených na síť velmi vysokého napětí to bude plus 206 procent. Mírnější je nárůst regulovaných neboli síťových plateb v případě zemního plynu: o 39 procent pro domácnosti a o 42 procent pro velké odběratele.
Dopad do nákladů domácností za energie naštěstí zmírní fakt, že regulované ceny představují méně než polovinu celkových nákladů za elektřinu (a jen 20 procent nákladů na zemní plyn). Tržní část ceny, která tvoří převážnou část celkových nákladů, by naopak mohla klesnout.
Proč je zdražení tak výrazné?
Hlavní podíl na skokovém růstu mají státní dotace, které v letošním roce výrazně snížily lidem a firmám náklady na elektřinu a plyn. Celková výše státní podpory letos dosáhla 110 miliard korun, z toho šlo 50 miliard na zastropování cen, 22,8 miliardy na plné hrazení vícenákladů podporovaných zdrojů energie (POZE), dalších 15 miliard šlo na omezení růstu plateb za distribuci a skoro 23 miliard na úhradu zvýšených nákladů společnosti ČEPS.
Po roce však vláda změnila své priority, místo omezení dopadu růstu cen elektřiny a plynu na koncové zákazníky má přednost snižování rozpočtového deficitu. Místo letošních 110 miliard korun vláda vyčlenila na rok 2024 pouhých 9,35 miliardy korun, určených na úhradu zhruba jedné čtvrtiny nákladů na financování POZE. Vše ostatní budou muset uhradit spotřebitelé elektřiny, respektive plynu.
Jaké budou platby za podporované zdroje?
Příplatek na financování POZE se v posledním roce do cen elektřiny nepromítal, vše hradil stát. Na faktury se vrátí v lednu, a to v maximální výši dané zákonem. Tedy na úrovni 495 korun za megawatthodinu (599 korun včetně DPH). Tato plná výše dopadne i na průmysl, který měl do roku 2021 úlevy a reálně platil jen okolo 250 korun/MWh.
Právě kvůli návratu poplatku na POZE, který padne hlavně na početné fotovoltaické elektrárny z let 2008 až 2011, je výsledný meziroční růst tak výrazný. Pokud by vše dál platil stát, růst regulovaných cen elektřiny by byl v případě domácností i firem zhruba poloviční. Tady můžeme jen litovat, že vládní politici nenalezli shodu ohledně využití peněz z prodeje emisních povolenek na financování systému POZE. Unijní pravidla takovou možnost nabízejí.
Svaz průmyslu a dopravy již apeloval na zmírnění růstu regulovaných cen. „Vláda musí udělat kroky pro omezení takto skokového nárůstu cen energií. Podle posledních dat Eurostatu mají velcí spotřebitelé v ČR čtvrtou nejdražší elektřinu v Evropě. Zvýšení cen regulovaných složek pozici ČR v příštím roce ještě zhorší. Pro konkurenceschopnost průmyslové ekonomiky, jako je Česko, je to velká rána,“ komentoval návrh cenového rozhodnutí Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
O kolik zdraží platby za sítě?
Vedle poplatku na POZE zdraží také platby za použití distribuční sítě. Energetický regulační úřad uvedl, že u běžné domácnosti se platby za sítě zvýší o skoro 35 procent na 2039 korun/MWh (bez daně). Platby za systémové služby, které poskytuje ČEPS, vzrostou více než dvojnásobně na 257,67 koruny/MWh. Zatím se jedná o cenový návrh, přesnou cenu oznámí energetický regulátor až na konci listopadu.
Co se týká ceny za distribuci zemního plynu, tady nové cenové rozhodnutí ERÚ počítá se zvýšením o 39 procent v případě domácnosti a o 42 procent u velkých odběratelů. Úřad k tomu dodává, že zdražení je taženo „vodárenským efektem“ – spotřeba plynu klesá, zatímco náklady na provoz sítě rostou. Zvýší se také platby provozovateli páteřní sítě plynovodů, společnosti NET4GAS.
Jak se změní celková cena elektřiny a plynu?
Výslednou cenu elektřiny či plynu tvoří tržní neboli komoditní část a regulovaná část. Fakticky tak půjde o vážený průměr mezi klesající tržní cenou energií a rostoucí regulovanou částí. Ta druhá tvoří v případě domácností zhruba 40 procent celkové ceny elektřiny a 20 procent výsledné ceny zemního plynu (v případě firemních velkoodběratelů jsou tyto podíly výrazně nižší).
Pokud se zaměříme na běžné domácnosti se smlouvou na dobu neurčitou, záležet bude na tom, zda dodavatel od ledna sníží ceny nebo nikoli. Pokud by například zlevnil tržní elektřinu z 5000 na 3850 korun/MWh (bez DPH) a nezměnil stálý měsíční poplatek, výsledkem obou protichůdných vlivů bude zachování celkových výdajů za elektřinu na letošní úrovni. Naopak zákazník dodavatele, který zlevnil už v průběhu letošního roku a od ledna 2024 své ceníky nezmění, zaznamená zvýšení výdajů za elektřinu o zhruba 20 procent.
Výrazně příznivější je situace u zemního plynu, kde má regulovaná část menší váhu (a neplatí se platby za POZE). Tady platí dřívější propočet Ekonomického deníku, že celková cena oproti letošní „stropové“ ceně klesne o 20 až 25 procent.
David Tramba
