INZERCE

Generální ředitelství Úřadu práce ČR a policie vyšetřovaly podezření z šikany a mobbingu v Liberci. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Problém Jurečkovy náměstkyně. Zpráva: podněty o šikaně byly důvodné a potvrdily je výpovědi. Byly zachyceny i pokusy o ovlivnění vyšetřování

Problém s údajnou šikanou a mobbingem na libereckém úřadu práce, kterým se zabýval nadřízený republikový úřad, není fiktivní. Hlavními postavami jsou bývalá liberecká šéfka – dnes už náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Kateřina Sadílková a její podřízená Marcela Ottová. Po personální čistce, která podle zdrojů Ekonomického deníku úzce souvisí s vyšetřováním, povýšila i Ottová, stala se zastupující ředitelkou odboru zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek generálního ředitelství Úřadu práce. Ekonomickému deníku přišla anonymní cestou konečná zpráva z vyšetřování. Její znění potvrzuje, že změny na Úřadu práce nejsou jen pouhou reflexí na problémy přetížených a personálně poddimenzovaných úřadů s vyřizováním dávek. Státní tajemnice Ingrid Štegmannová tvrdí, že jí nepříslušelo do případu zasahovat.

Problém s údajnou šikanou a mobbingem vyšetřuje liberecká policie, která zahájila úkony v trestním řízení, jak Ekonomický deník informoval loni v listopadu ZDE.

Konečná zpráva k prošetření anonymních stížností směřujících proti státním zaměstnancům Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Liberci, závažnost problému popisovaného problému dokládá. A obnažuje i chování vedení resortu Mariana Jurečky, které na zjištění reagovalo brutální čistkou, jež se dotkla lidí, kteří jednání Kateřiny Sadílkové a Marcely Ottové prověřovali. Včetně generálního ředitele Úřadu práce České republiky Viktora Najmona.

„Lze shrnout, že na základě shromážděných informací, je s velkou mírou
pravděpodobnosti dána oprávněná důvodnost anonymních podnětů, potvrzená konkrétními výpověďmi. S odkazem na závěrečnou zprávu ze dne 1.9.2022 lze uvést, že výpovědi, resp. oznámení zaměstnanců či bývalých zaměstnanců Úřadu práce ČR popisují v podstatě shodné jednání nezávisle na sobě, stejný modus operandi i stejné motivy,“ stojí v konečné zprávě, kterou sepsal ředitel odboru kontrolně právního generálního ředitelství Úřadu práce ČR Ondřej Šram.

Ten na pokus o kontakt Ekonomického deníku zareagoval následovně:

„Vážený pane redaktore, jakožto státní zaměstnanec vám, se vší úctou, ve smyslu zákona o státní službě, jímž jsem vázán, nejsem oprávněn jakkoli potvrzovat či vyvracet vaše informace. Byť by byly relevantní. Jen podotknu, že jako bývalý ředitel Odboru kontrolně právního GŘ ÚP ČR si velice vážím všech srdcařů na Úřadu práce ČR, díky kterým tato instituce ještě funguje a je schopna poskytovat příkladnou pomoc potřebným,“ zareagoval Ondřej Šram.

Ondřej Šram byl s účinností od 16. února podle zákona o státní službě přeložen k výkonu služby do odboru veřejných zakázek a právní podpory ministerstvu práce a sociálních věcí. Právě jeho odbor prováděl inspekci na libereckém úřadu práce a spolupracoval s policií na vyšetřování podezření ze šikany a mobbingu.

Ve zprávě zarazí především toto konstatování:

„Ze strany Generálního ředitelství Úřadu práce ČR bylo zaznamenáno několik pokusů o ovlivnění průběhu šetření ze strany obou jmenovaných osob, proti kterým stížnosti směřují, ať se již jednalo o účelové, následně zamítnuté stížnosti proti osobám činným v šetření věci na generálním ředitelství, včetně jeho generálního ředitele. Dále pokusy
pokračovat v uvedeném jednání, které se stalo předmětem šetření
prostřednictvím různých ´petičních´ akcí vzniklých na bázi nedobrovolnosti a celé řady dalších pokusů o ovlivnění výsledků šetření,“ stojí v konečné zprávě.

Zpráva dále konstatuje, že současné vedení krajské pobočky Úřadu práce v Liberci, odkud Kateřina Sadílková odešla na post náměstkyně ministra práce a sociálních věcí, „je plně loajální s osobami, jejichž jednání bylo předmětem tohoto šetření a s generálním ředitelstvím Úřadu práce ČR nespolupracují.

Náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Kateřina Sadílková. Foto: Ministerstvo práce a sociálních věcí

„Je na místě důvodné podezření ze střetu zájmů,“ varuje zpráva.

„Závěry této zprávy svědčící pro důvodné a oprávněné podezření, že se obě vyšetřované osoby dopouštěly jednání kladeného jim za vinu pak podporují i další skutečnosti, zejména závěry z kontroly zaměřené na osobní spisy státních zaměstnanců provedené 31. ledna 2022, na základě kterých byla uložena PhDr. Kateřině Sadílkové, MBA, která se snažila výsledky kontroly taktéž ovlivnit, písemná výtka dne 20. srpna 2022,“ konstatuje dále zpráva.

„Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem ve snaze dosáhnout objektivního výsledku i v akcentaci verzí dotčených osob, především však, aby se podobné jednání již nemohlo opakovat, navrhuji zahájit ve věci kárné řízení proti osobě Bc. Marcely Ottové. V případě paní PhDr. Kateřiny Sadílkové, MBA, která je nyní v pracovním, nikoliv služebním poměru, ve funkci náměstkyně ministra práce a sociálních věcí, pak navrhuji předání celé věci k rukám státní tajemnice Mgr. Ingrid
Štegmannové, Ph.D., k rozhodnutí a vyřízení,“ uzavírá konečná zpráva z vyšetřování dění na libereckém úřadu práce.

Kateřina Sadílková se k věci nevyjádřila.

„Vámi popsanou informaci o prověřování policie nic nevím. Je však překvapivé, že o údajném nařčení ve spojení s konkrétními jmény se dozvídám z médií,“ zareagovala pak na otázky Ekonomického deníku Marcela Ottová.

Originál se ztratil na ministerstvu?

Bez zajímavosti není reakce státní tajemnice Ingrid Štegmannové, když jí šéf generálního ředitelství Viktor Najmon poslal závěry šetření.

„17. ledna 2023 mi byl doručen váš přípis, kterým jste mi zaslal návrh služebního hodnocení paní PhDr. Kateřiny Sadílkové za období od 1. ledna 2022 do 19. října 2022 podle zákona o státní službě, dále pak konečnou zprávu k prošetření anonymních stížností směřujících proti státním zaměstnancům Úřadu práce České republiky – krajská
pobočka v Liberci ze dne 5. ledna 2023 a průběžnou zprávu o stavu Úřadu práce ČR ze dne 25. října 2021. K tomuto bylo dále doručeno dalších 45 příloh coby podkladů k uvedeným dokumentům. K návrhu služebního hodnocení sděluji, že se k němu nemohu nikterak vyjádřit, neboť příslušný k provedení hodnocení je nejbližší nadřízený představený, v daném případě vy, přičemž jste zároveň služebním orgánem pro hodnocenou státní zaměstnankyní,“ začala svou reakci státní tajemnice.

„Konečnou zprávu ze šetření mohu vzít toliko na vědomí, nicméně vám musím sdělit že v současné době nejsem oprávněna činit jakékoli kroky vůči PhDr. Kateřině Sadílkové, u které nastala překážka podle zákona o státní službě, což má dle citovaného ustanovení za následek pozastavení výkonu služby. PhDr. Kateřina Sadílková je v současnosti náměstkyní člena vlády, na kterou se ve smyslu zákona o státní službě
nevztahuje. Současně podle zákona o státní službě platí, že pracovní místo náměstka člena vlády není v organizačním uspořádání správního úřadu stupněm řízení. Náměstek člena vlády je v pracovním poměru
ke státu a jmenuje a odvolává jej příslušný člen vlády,“ napsala Ingrid Štegmannová.

Z těchto důvodů Pak Štegmannová postoupenou spisovou dokumentaci vrátila zpět.

Státní tajemnice ministerstva práce a sociálních věcí Ingrid Štegmannová. Foto: Ministerstvo práce a sociálních věcí

A pokračovala: „V rámci šetření stížností státních zaměstnankyň, paní PhDr. Kateřiny Sadílkové a paní Bc. Marcely Ottové, byla jako jeden z podkladů posuzována též závěrečná zpráva ze šetření anonymních podání. V textu závěrečné zprávy ze šetření v této věci je uvedeno, že na podzim roku 2019 byla zaslána tehdejší ministryni práce a sociálních věcí (myšlena Jana Maláčová (ČSSD) – pozn. red.) petice podepsaná pracovníky kontaktních pracovišť Úřadu práce ČR Praha – západ a Praha – východ s tím, že originální text se na ministerstvu následně ztratil. Kopie uvedené petice je sice přiložena, ale chybí však jakýkoli doklad toho, že byla postoupena respektive doručena na ministerstvo práce a sociálních věcí či tehdejší ministryni.“

Ve zmíněné zprávě bylo navíc podle Štegmannové uvedeno, že vyjádření k oběma stížnostem byla na ministerstvo práce a sociálních věcí zaslána Úřadem práce ČR prostřednictvím datové schránky 18. srpna 2022 „s nařčením, že byly ze strany ministerstva záměrně stornovány bez dalšího určení příčiny, ale s označením možného motivu, a to jmenování PhDr. Kateřiny Sadílkové náměstkyní člena vlády následující den: ´Vyjádření k oběma jednoznačně účelovým stížnostem bylo sekretariátem generálního ředitele Úřadu práce ČR odesláno prostřednictvím datové schránky dne 18. 08. 2022…, ale na MPSV tato pošta nebylo doručena! Po prošetření, proč tomu tak bylo, zjistil metodik spisové služby generálního ředitelství Úřadu práce, že písemnosti byly na straně ministerstva stornovány! Příčinu nebylo možné určit“.

O tomto ději byl sepsán nedatovaný úřední záznam, podepsaný Kateřinou Valenčíkovou, ve kterém je uvedeno, že: „Dne
18.8.2022 ve 22:18:01 hod. byly … zaslány na MPSV … dvě datové zprávy přes spisovou službu ARSYS X. Dne 30.8. 2022 bylo zjištěno, že tyto datové zprávy byly ze strany MPSV stornovány“.

„V doloženém detailním výpisu dokumentu je uvedeno pouze:
´18. 8. 2022 22:18:01 přidělil(a) Veselá Lenka na útvar 614 odd. technických služeb, dokument změně do stavu stornováno, dokument nebyl převzať´… …Pokud tedy byl dokument expedován, musí o tom existovat v datové schránce záznam. Dále pouze připomínám, že přijatou datovou zprávu nelze stornovat, ale pouze smazat. Nelze ani zabránit dodání datové zprávy do datové schránky MPSV. V případě správních orgánů se pak za datum doručení považuje právě datum dodání do datové schránky. Přijatou datovou pak zprávu nelze ve spisové službě smazat, a když je stornována, záznam ve spisové službě zůstává. Pořád však ISDS uvádí zprávu jako doručenou, což by se mělo přepsat i do Spisové služby ÚP ČR,“ tvrdí státní tajemnice.

„V daném případě opět chybí podklady o tom, že předmětné datové zprávy byly MPSV vůbec doručeny, či o tom, jak MPSV mohlo zasáhnout do procesu doručování datových zpráv ze strany ÚP ČR. S ohledem na shora uvedené, a především proto, že se jedná o závažná nařčení,
si Vás dovoluji požádat o zaslání pokladů, na kterých jsou tato tvrzení založena, případně doplnění dalších podrobností, které se k těmto tvrzením vztahují, a to do 10 dnů od doručení této žádosti,“ napsala počátkem února státní tajemnice.

Nemohla jsem konat

Ekonomický deník proto poslal státní tajemnici Ingrid Štegmannové několik otázek.

Otázky na státní tajemnici ministerstva práce a sociálních věcí. Foto: Jan Hrbáček

Státní tajemnice ministerstva práce a sociálních věcí Ingrid Štegmannová tvrdí, že jí nepříslušelo do případu zasahovat.

„K vašim dotazům týkajícím se vyšetřování údajné šikany na Krajské pobočce Úřadu práce v Liberci sděluji, že samotné vyšetřování anonymních podání prováděl Úřad práce ČR, neboť taková činnost spadá do pravomoci služebního orgánu, jímž je vedoucí služebního úřadu, kterého se stížnost týká. Z pozice státního tajemníka nadřízeného služebního úřadu nemohu do vyšetřování přímo zasahovat,“ začala své odpovědi Štegmannová.

„Nicméně v této konkrétní věci jsem šetřila stížnosti státních zaměstnankyň, vůči nimž původní anonymní podání směřovala. Rozsah tohoto šetření byl však limitován obsahem stížnosti a rozsahem mých kompetencí. V rámci šetření bylo možno posoudit správnost a zákonnost postupu přijatého ze strany Úřadu práce ČR, nikoli věcně přezkoumávat zjištěné skutečnosti a věcné závěry hodnotit. Stížnosti jsem shledala jako částečně důvodné, mé výtky se týkaly postupu Úřadu práce ČR, který dostatečně nevysvětlil, proč odmítl žádost dotčených státních zaměstnankyň o nahlédnutí do spisu. O tomto jsem podřízený služební orgán vyrozuměla a následně byla ze strany Úřadu práce ČR v této věci zjednána náprava,“ tvrdí dále Štegmannová.

„Dále jsem byla seznámena se Závěrem z kontrolního šetření, které v této věci bylo vyvoláno, ale jak jsem již zmínila, k přijetí opatření navázaných na kontrolní závěry byl příslušný služební orgán, v daném případě vedoucí podřízeného služebního úřadu. Rovněž další opatření a postup v této věci jsou plně v kompetenci Úřadu práce ČR. Z pozice státního tajemníka nadřízeného služebního úřadu nemohu ve věci vést vyšetřování, přijímat závěry a činit další opatření,“ vysvětluje jistou pasivitu státní tajemnice.

„Závěry vyšetřování Policie ČR k dispozici nemám, policie v této věci nikdy MPSV nekontaktovala. Není mi ostatně ani známa totožnost podatele trestního oznámení,“ dodává k případu údajné šikany a mobbingu na úřadu práce v Liberci a státní tajemnice.

Jak dopadlo vyšetřování policie není známo.

„Policie České republiky neposkytuje informace o své činnosti v souvislosti s konkrétními jmény. Při svém postupu vycházíme především z paragrafu 8a trestního řádu, který upravuje zásady poskytování informací veřejnosti ze strany orgánů činných v trestním řízení,“ uvedla na dotazy Ekonomického deníku před časem mluvčí Krajského ředitelství policie Libereckého kraje Ivana Baláková.

Jan Hrbáček