INZERCE

Analytici mimo jiné tipují, že e-cigarety, Donald Trump, Matteo Salvini a uhlíkové emise hravě udrží své pozice i v dalších letech. Koláž Z

Převezme Amerika evropskou úpravu e-cigaret, sníží se globální uhlíkové emise a stane se Trump znovu prezidentem?

Experti prestižního deníku Financial Times v závěru roku přišli s několika předpověďmi pro rok 2020. Vedle politických a ekonomických otázek se pokusili rovněž o prognózu dalšího osudu elektronických cigaret a snižování globálních emisí. Nejzajímavější postřehy přinášíme.

Dojde v roce 2020 k zákazu vapování a elektronických cigaret?

Podle odhadu expertů Financial Times nikoliv. Vapování nikotinu v elektronických cigaretách je bezpečnější než kouření klasických cigaret, přestože s sebou nese jistá rizika. Smrt 48 lidí ve Spojených státech, z nichž někteří inhalovali náplně s THC oleji a marihuanou, stejně jako vapování výrobku Juuls studenty, vytvořily tlak na přísnější regulaci ze strany odpovědné americké vládní agentury FDA. Ale věda ukazuje, že přechod od klasických cigaret na e-cigarety zachraňuje lidské životy. Zatímco některé země jako Indie přispěchaly se zákazem vapování, nemáme podle Financial Times očekávat plošný zákaz ve Spojených státech. Podle deníku se Amerika spíše přiblíží evropské praxi přísnějších pravidel pro marketing a omezení povolených náplní do e-cigaret.

Sníží se globální uhlíkové emise?

Nesníží. Emise ze spalování fosilních paliv rostou od roku 2010 průměrným tempem 0,9 procenta ročně a není příliš velká naděje, že by se měl tento trend v roce 2020 změnit. Pokud světový HDP poroste v souladu s predikcemi, nejspíše se zvýší i spotřeba energie, která se stále z velké části vyrábí za pomoci fosilních zdrojů. Největšími emitenty pravděpodobně zůstanou nejrychleji rostoucí ekonomiky jako například Čína. Ta vypouští více oxidu uhličitého než Spojené státy a Evropská unie dohromady.

Stane se Čína lídrem v 5G telekomunikacích?

James Kynge z Financial Times je přesvědčen, že ano. 5G technologie jsou totiž nutnou podmínkou pro rozšíření internetu věcí, který se bez rychlých bezdrátových přenosů dat neobejde. Čína se stane nejen lídrem, ale oproti ostatním zemím získá v 5G obrovský náskok. Projeví se to i co do počtu kontraktů na dodávky těchto technologií. Kunge tvrdí, že Huawei nechá daleko za sebou své největší konkurenty jako Ericsson, ale i Apple, Samsung a další. Vedle Huawei se do užší světové špičky posunou i značky jako Oppo, Xiaomi, Vivo a další čínští výrobci chytrých telefonů.

Zostří se regulace velkých technologických firem?

Nejspíše ne, alespoň ne ve Spojených státech. Demokraté by si sice tvrdší regulaci firem jako Google, Facebook a podobně přáli, ale Senát ovládají republikáni, kteří nic takového nechtějí. Američanům se podařilo také prosadit uvolněný režim pro technologické společnosti do obchodní dohody USMCA s Mexikem a Kanadou, která má nahradit dohodu NAFTA. Podobné principy se pak snaží prosadit i do obchodních dohod s jinými státy, včetně dohody s Evropskou unií. Jenže EU má na regulaci velkých technologických firem zcela opačný názor a chce posílit ochranu soukromí a hospodářské soutěže. Dosažení kompromisu bude tedy ještě nějakou dobu trvat.

Obhájí Donald Trump svou prezidentskou funkci?

Pravděpodobně ano, přestože na počet odevzdaných hlasů přímo voliči nejspíše prohraje. Kdyby totiž byl pro zvolení prezidentem důležitý počet voličů, kteří hlasovali pro jednoho, či druhého kandidáta, zvítězila by už v roce 2016 Hillary Clintonová. Jenže v systému, kterým se volí „nájemník“ Bílého domu, je rozhodující počet volitelů. Těch získal Donald Trump více, přestože Clintonová získala o tři milionů více hlasů odevzdaných přímo voliči. Podle analytiků Financial Times se situace může letos na podzim zopakovat. Mnoho odpůrců Donalda Trumpa totiž žije ve státech, které jsou tradičně demokratické – jako Kalifornie nebo New York. Rozhodující bitva o Bílý dům se tedy opět odehraje v menších středozápadních státech, které přinesly Trumpovi úspěch na podzim 2016.

Upadnou Spojené státy do ekonomické recese?

Podle Gillian Tettové nikoli. Přestože přibližně polovina dotázaných, kteří odpovídali v průzkumu Dukeovy univerzity, je přesvědčena, že americkou ekonomiku zasáhne recese právě v novém roce. A k tomuto přesvědčení mají své důvody: americké hospodářství každým měsícem vytváří poválečný rekord v nepřetržitém růstu HDP – recese tedy musí přijít každou chvíli; americké firmy snižují investiční výdaje. Jenže právě uvolnění obchodního napětí mezi USA a Čínou v posledních týdnech roku 2019 může příchod recese oddálit. Nehledě na to, že spotřebitelský apetit amerických domácností zůstal vysoký. Podle některých analytiků by dobrá nákupní nálada mohla vydržet i v roce 2020, což představuje další pádný důvod domnívat se, že recese se do USA v roce 2020 nedostaví.

Vrátí se Matteo Salvini k moci?

Nejspíše ano. Po neúspěšném pokusu vyvolat v Itálii předčasné volby je lídr pravicové Ligy v průzkumech veřejného mínění opět mezi nejoblíbenějšími italskými politiky. Ukázalo se totiž, že ani vláda, která se ujala úřadu před čtyřmi měsíci, není o nic efektivnější než ta, kterou Salvini opustil. Hodně napoví regionální volby, které se budou konat v lednu. Pokud v nich levice utrpí porážku, vláda velmi oslabí. Salvini by tak mohl dostat druhou šanci.

Petr Musil

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.