Úterý, 30. listopadu, 2021

Předseda Asociace soukromého zemědělství Šebek: Zvyšovat spolufinancování bez širší úpravy dotací nemá smysl

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Před týdnem vláda premiéra Andreje Babiše schválila návrh ministra zemědělství Miroslava Tomana na zásadní navýšení spolufinancování projektů podpořených v rámci Programu rozvoje venkova, tzv. druhého pilíře společné zemědělské politiky EU, na 65 procent. Nárůst se týká let 2023 až 2027, realizovat jej bude tedy již nová vláda. Koalice SPOLU ve svém volebním programu slibovala zajistit kofinancování ve výši alespoň 35 procent. Předseda KDU-ČSL a jeden z uvažovaných kandidátů na nového ministra zemědělství Marian Jurečka nepovažuje rozhodnutí dosluhující vlády „za ideální“, jak sdělil Ekonomickému deníku.  Za „velmi diskutabilní“ je v rozhovoru označil i předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.


Země EU dostanou z rozpočtu společné zemědělské politiky v období 2023-2027 opět o něco méně peněz. Je nedávné navýšení spolufinancování zemědělských projektů ze státního rozpočtu na 65 procent adekvátní reakcí?

Obecně platí, že zajištění dostatečného množství finančních prostředků pro sektor zemědělství na jeho systémovou podporu je naprosto klíčová věc nejen pro sektor samotný, ale obecně i pro spotřebitele. A je to také základním zájmem sedláků sdružených v Asociaci soukromého zemědělství ČR.

Deklarovali jsme však již na začátku září veřejně a jasně, že navýšení kofinancování nižšího rozpočtu společné zemědělské politiky bude mít v naší zemi své skutečné a očekávané přínosy pro většinu zemědělců a pro společnost teprve tehdy, pokud dojde k širším úpravám dotačních titulů a jejich vstupních podmínek tak, aby už konečně přestaly být zdrojem zejména byznysu a příjmů pro pár desítek či několik málo stovek obřích zemědělských korporátů. Veřejné peníze je třeba odpovědně nasměrovat tam, kde to také samotná evropská zemědělská politika předpokládá, tedy k většině běžných zemědělců. Tedy k těm nejmenším mikropodnikům, malým a střední podnikům, kteří tvoří základ našeho venkova. To se ale bohužel nestalo a nepříznivý vzorec distribuce těchto peněz tedy funguje dál. Tento krok již dosluhující vlády je bohužel v této situaci pro nás hodně diskutabilní.

Podle ministra Tomana by bez dohody na míře kofinancování nešlo dokončit český strategický plán společné zemědělské politiky, což je zásadní dokument, podle něhož se budou dotace v letech 2023-2027 rozdělovat. A do konce roku musí být odeslán na Evropskou komisi.

Předně by mělo platit, že vláda na odchodu (navíc v době finanční krize) nemá dělat žádná další finanční rozhodnutí pro období, za která neponese odpovědnost. Takové porcování medvěda, co ještě běhá po lese (tedy strategického plánu, který ještě není hotový a projednaný), není samozřejmě ani vůči daňovým poplatníkům důvěryhodné. Při znalosti způsobu jednání této vlády se tomu ale vůbec nedivím. Bohužel jde o zcela očekávanou snahu odcházející mocenské garnitury, která dlouhá léta systematicky podporovala systém velkých zemědělských korporací a některých vybraných oborů, v nichž tyto největší podniky podnikají, a rychle jim zabezpečila tyto finanční zájmy, před tím, než bude muset opustit své pozice po prohraných volbách. Navíc odcházející politiky toto rozhodnutí nic nestojí, protože to zaplatí a důsledky za to ponese až vláda nová, takže hlavně tím zřejmě chtějí, aby se na ně vzpomínalo mezi zemědělskou veřejností  „v dobrém“, protože přece zajistili další peníze….

Ministr Toman na tiskové konferenci zopakoval, že s nevládními organizacemi na přípravě strategického plánu spolupracuje. Měli jste tedy příležitost se k tomu vyjádřit?

Pan ministr zemědělství Toman s námi v tomto směru v poslední době nijak nejednal. Naše odborná a ucelená stanoviska, jak si celý strategický plán představujeme, jsme vždy včas a pečlivě zasílali prakticky ke všem jeho oblastem. Uspěli jsme s nimi, ale jen na velmi malém prostoru. Takže to vnímám tak, že ministerstvo zemědělství se naoko jistě vůbec nebrání nějaké formální komunikaci s širokou selskou veřejností, kterou naše organizace zastupuje, ale ve skutečnosti respektuje v prvé řadě postoje a zájmy jen úzkých skupin agrobaronů. Doufáme ale, že tato politika už bude brzy minulostí.

Měla by podle Vás nová vláda nějak zareagovat? Na dokončení plánu zbývají dva měsíce.

Věříme, že nová vláda a nový ministr učiní brzy všechno proto, aby se věci v tomto směru zlepšily. Jako selská stavovská a profesní organizace se budeme především snažit o revizi podmínek podpor, kam až to půjde, aby byly nasměrovány výše naznačeným směrem – tj. aby z nich měl výrazně větší užitek segment především lokálního zemědělství, ale také producenti tzv. citlivých komodit apod.  V takovém případě pak bude jen dobře, pokud tam navýšené prostředky pro sektor zůstanou.

Moc času na případné náročnější změny nachystaného strategického plánu ČR ale opravdu nezbývá. Naše další stanovisko ke kofinancování budeme tedy vždy posuzovat optikou efektivnosti jednotlivých podpor, ale i odpovědnosti vůči aktuálnímu stavu celého státního rozpočtu. Záleží na dalším vývoji a s jakými ambicemi v tomto směru přijde nový ministr, jehož jméno zatím ještě neznáme.

Očekáváte změny i u národních dotačních titulů? I zde se objem peněz o dost zvýšil, od roku 2017 o 1,5 miliardy na dnešních pět miliard korun.

Domníváme se, že i zde je velký prostor pro hledání prostředků na potřebné dofinancování důležitých investičních opatření. I ty jsou ukázkou toho, jak by to nemělo být. Klíčový podíl prostředků z aktuálně navýšených pěti miliard korun je totiž účelově nachystán na pochybné tituly tak, aby je mohly vyčerpat jen velmi úzké okruhy zemědělců. Takže celý tento segment je třeba přepracovat.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter