Česko by mělo podporovat rozvoj sítí, jež umožní připojení k internetu rychlostí až 100 megabitů za sekundu, digitální ekonomika by měla mít koordinátora.
„V posledním roce jsem intenzivně jednal s téměř 100 předními firmami a 20 významnými asociacemi napříč průmyslovými sektory. Digitální technologie zažívají ohromný rozvoj a mají enormní vliv jak na tradiční průmysl, tak na nově vznikající odvětví. Čelíme čtvrté průmyslové revoluci a musíme se na ni připravit jak po stránce infrastruktury a legislativy, tak i vytvořením podmínek pro firmy, výzkumníky a školy,“ uvedl vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek po posledním zasedání Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst, které předsedá.
O MILIARDY NA ROZVOJ INTERNETU SE PODĚLÍ CHOVANEC A MLÁDEK
Cílem Evropské unie je, aby se do roku 2020 mohli všichni obyvatelé připojit k internetu rychlostí nejméně 30 megabitů za sekundu, Německo vytklo metu 50 megabitů za sekundu. „Měli bychom být ještě ambicióznější a z veřejných prostředků podporovat sítě, které umožní konektivitu ještě vyšší, která by se měla pohybovat od 60 po třeba 100 megabitů za sekundu. Pokud máme být průmyslovou velmocí, je potřeba, aby digitalizace postoupila co nejdále,“ řekl Bělobrádek. V souvislosti s tím mluvil o nových programech ministerstva průmyslu a obchodu, na něž je vyčleněno asi 14 miliard korun.
Česko je sice nejvíce průmyslová země unie, když průmysl vytváří zhruba třetinu hrubého domácího produktu a zaměstnává asi 35 procent pracovníků, pro konkurenceschopnost je podle vicepremiéra důležitá hlavně jeho struktura s tím, že je potřeba, aby průmysl byl na špičkové úrovni, ne aby v mnoha sektorech jen produkoval to, co vymyslí jinde. „Měli bychom být schopni zajistit špičkové technologie a být jejich lídry,“ řekl Bělobrádek
K tomu by měl podle Bělobrádka pomoci taky zvýšený rozpočet aplikovaný výzkum a podpora firem v digitálním průmyslu i z evropských fondů. Vicepremiér podotkl, že jde často o malé společnosti nebo i jednotlivce. Obecně by se taky měla zvyšovat digitální gramotnost obyvatel.
Se zvýšeným rozpočtem
Rozpočet na vědu byl pro příští rok navýšen o 2,1 miliardy korun, přičemž většina těchto peněz je určena na podporu aplikovaného výzkumu v rozvoji výzkumných organizací. Aplikovaný výzkum podpoří také program ministerstva průmyslu a obchodu „TRIO“ a nové výzvy z operačních programů Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Výzkum, vývoj a vzdělávání. Mnohem aktivnější musí být ČR také při prosazování zájmů českých digitálních firem při tvorbě legislativy EU.
HRA O 14 MILIARD PRO ROZVOJ ČESKÉHO INTERNETU ZAČÍNÁ
Program TRIO je reakcí na klesající objem podpory výzkumu a vývoje produktů uplatnitelných na trhu a přetrvávající nízké využívání výsledků výzkumu v praxi. Navazuje na program TIP a bude zaměřen zejména na rozvoj potenciálu ČR v oblasti klíčových technologií (KETs) jako jsou fotonika, mikroelektronika a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie.
„Program poskytne ve třech veřejných soutěžích celkovou podporu ve výši 3 700 mil. Kč s tím, že předpokládáme realizaci přibližně 300 projektů řešených povinně ve spolupráci podniků jako garantů aplikace výsledků v praxi a výzkumných organizací zabezpečujících výzkumné zázemí a vysokou inovativnost vyvíjených řešení,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek s tím, že program tak významně podpoří tzv. kolaborativní výzkum a je proto kladně přijímán jak podnikovou sférou, tak ze strany vysokých škol a Akademie věd ČR.
ROZHOVOR: JIŘÍ KŮS, PROPAGÁTOR NANOTECHNOLOGIÍ
Podpořené projekty budou jednoznačně zaměřeny na zvýšení konkurenceschopnosti a realizaci výsledků výzkumu a vývoje v praxi, neboť výsledkem každého projektu bude prototyp, software, poloprovoz, ověřená technologie, užitný nebo průmyslový vzor či patent.
V operačních programech Výzkum, vývoj, vzdělávání a Zaměstnanost jsou dále připraveny výzvy na podporu technického vzdělávání a digitálních kompetencí. „Poptávka po programátorech a IT specialistech bude narůstat a pokročilé IT dovednosti jsou už nyní zaměstnavateli vyžadovány u řady ryze technických profesí,“ zdůraznil vicepremiér. Používat digitální technologie bude ale nutnost pro všechny občany, této oblasti se věnuje vládou schválená strategie digitální gramotnosti.
Průmyslové asociace i odbory také navrhují ustavení koordinátora v digitální ekonomice; vicepremiér Bělobrádek se v této věci plánuje sejít s premiérem Sobotkou.
-of-