Pražská plynárenská expanduje na trhu s výrobou a dodávkou tepla na území hlavního města. V současnosti již zákazníkům dodává 500 tisíc gigajoulů tepla za rok, což pro představu odpovídá výsledku teplárny ve stotisícovém krajském městě. V příštích letech se chce firma zapojit také do využití odpadního tepla z čistírny odpadních vod. Manažeři Pražské plynárenské to uvedli na nedávném semináři o Dekarbonizaci Prahy.
Aktivity Pražské plynárenské v oboru teplárenství má na starosti dceřiná firma Prometheus energetické služby založená v roce 1995. Původně se zaměřovala na provozování plynových kotelen a instalaci kogeneračních jednotek. Expanzi v teplárenství zesílila v roce 2021, kdy vytvořila společný podnik s městskou částí Praha-Kbely a ten zde převzal výrobu a distribuci tepla. Dalším krokem bylo založení společného podniku Teplo pro Prahu s pražským magistrátem, pod který spadají dodávky tepla v rozsahu 150 tisíc GJ ročně.
Do třetice následovala koncem loňského roku fúze podniku Prometheus se společností 4-Energetická. Ta byla založena v roce 2009 za účelem zajišťování dodávky tepelné energie a teplé vody odběratelům v Praze 4 v rozsahu zhruba 140 tisíc GJ ročně. Zmíněná městská čtvrť se od roku 2017 neúspěšně snažila firmu prodat, což se podařilo až loni v květnu. Tehdy ji za 25 milionů korun koupil Prometheus.
Pražská plynárenská, kterou město Praha vlastní ze 100 procent, chce přispět k naplnění Klimatického plánu hlavního města Prahy, jehož cílem je snížení emisí v oblasti teplárenství a energetiky o 60 procent do roku 2030. Stala se proto součástí realizačního týmu v projektu „zeleného tepla“ pro Prahu. Využití tepla z odpadních vod Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově s pomocí velkých průmyslových čerpadel typu voda/voda by mohlo zajistit dostatek energie až pro 200 tisíc domácností.
První etapa počítá s dodávkami tepla pro Prahu 6, termín zahájení zkušebního provozu je reálný v roce 2029 nebo 2030. Později má následovat druhá etapa, která zajistí teplo pro novou zástavbu v oblasti Bubny-Zátory. Jedná se však o velmi nákladný projekt, jen první etapa vychází na zhruba 5,5 miliardy korun a obě etapy na 7,5 miliardy. Část peněz by však mohla uhradit dotace z Modernizačního fondu nebo jiného programu Evropské unie.
„Tento projekt, jehož jsme součástí, otevírá velkou přeměnu zdrojů tepla pro Prahu na obnovitelné zdroje tepla. Praha se tak po vzoru jiných evropských velkoměst, jako je Vídeň, Stockholm, Helsinky, Berlín a Kodaň, vydává cestou využitím obnovitelných zdrojů, které má na svém území k dispozici. Připravují se i projekty na využití tepla z vody ve Vltavě. Dnes je tak již vytápěna například budova Národního divadla,“ zmínil Petr Heincl, vedoucí odboru Teplárenství v Pražské plynárenské.
Pražská plynárenská se chce zaměřit i na oblast bezemisní dopravy. V lednu oznámila záměr vybudovat tři vodíkové plnicí stanice. První z nich bude umístěna v areálu společnosti v Praze 4-Michli, další dvě na území velkých logistických areálů. Nabízet bude „zelený“ vodík, vyrobený elektrolýzou vody s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů. Například v areálu v Michli chce společnost instalovat solární panely na střechách o výkonu 500 kilowattů.
(dtr)
