Evropská komise zčásti ustupuje tlaku průmyslových podniků. Bezplatné přidělování emisních povolenek částečně zachová i po roce 2030, ale nikdo nezíská úlevu automaticky. Nově chce příděly povolenek zdarma propojit s investováním do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí.
Tak vypadá nejvíc sledovaný návrh v očekávané revizi systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS, který v pátek představila Evropská komise. Výsledek lze považovat za kompromis mezi dvěma skupinami členských zemí. Itálie, Polsko či Česko prosazují reformu systému s cílem udržet průmyslovou výrobu v Evropě, avšak jiné země – hlavně severské státy a Španělsko – odmítají jakékoli oslabování klimatických ambicí Evropské unie.
Tradiční recept: Úlevy a dotace
Komise v balíčku předložila rovněž samostatný návrh reagující na obavy některých průmyslových odvětví týkající se referenčních hodnot v systému ETS. Průmyslové podniky totiž dostávají povolenky zdarma podle takzvaných benchmarků. Požadavky na ně se dle původního návrhu měly do budoucna zpřísňovat až za hranici technologických možností. Proti tomu protestoval početný blok zemí včetně Česka.
Evropská komise ve svém návrhu ubrala z původních ambicí. Zohlední elektrifikaci výroby, což pomůže podle ní zejména chemickému průmyslu a rafineriím. Zpomalí zpřísňování některých referenčních hodnot, zejména pro spotřebu tepla a paliva v těžkém průmyslu.
Nákladnou dekarbonizaci průmyslu mají průmyslníkům usnadnit dotace. Konkrétně jde o 100 miliard eur určených na snižování emisí z průmyslu v horizontu do roku 2030. Členské státy budou mít povinnost vydat polovinu svých národních příjmů z prodeje povolenek na dekarbonizaci průmyslu. Modernizační fond má i nadále podporovat relativně chudší členské státy při modernizaci energetiky i průmyslu.
Po schodech k nulovým emisím
Tempo požadované redukce emisí přitom bude proměnlivé. V období let 2031 až 2035 mají emise skleníkových plynů v EU klesat o 3,7 procenta za rok, zatímco v letech 2036 až 2040 „jen“ o 1,7 procenta ročně. „Až 2 procent vysoce kvalitních mezinárodních kreditů umožní financovat projekty dekarbonizace v zahraničí a poskytnou prostor pro oddech v letech 2036–2040, kdy bude snižování emisí v Evropě náročnější,“ uvedla k tomu Evropská komise.
Na druhou stranu dochází k určitému zpřísnění povolenkového systému EU ETS. To se v praxi projeví třeba v odvětví letecké a námořní dopravy. Zpoplatnění se nově dotkne také spalování či energetického využití odpadu. Proti tomu protestuje Svaz energetiky ČR. „Tento krok výrazně zdraží teplo českým domácnostem. Navíc tak uměle poskytne konkurenční výhodu skládkování, které představený návrh Komise nijak neupravuje,“ reagoval Svaz.
Klub EPP návrh vítá
Návrh reformy povolenek mezi prvními uvítal nejsilnější poslanecký klub v Evropském parlamentu. „Dnešek je dobrý den pro ochranu klimatu a konkurenceschopnost našich průmyslových odvětví. Především je to dobrý den pro pracovní místa,“ řekl europoslanec Peter Liese z klubu evropských lidovců (EPP). Liese má pozici hlavního vyjednavače Evropského parlamentu o nadcházející reformě systému obchodování s emisemi.
Za klíčové změny považuje Liese navýšení počtu bezplatných povolenek a odklad jejich konce z roku 2034 na rok 2038. „Komise uznává, že nemá smysl požadovat nulové emise od energeticky náročných průmyslových odvětví nebo letectví již od roku 2039. Tyto úpravy jsou plně slučitelné s klimatickým cílem EU do roku 2040 a cílem klimatické neutrality do roku 2050,“ zdůraznil Liese.
Liese očekává, že Evropská rada a parlament do konce letošního roku zaujmou svá stanoviska k návrhu. Pokud se to stihne, v lednu by mohl začít takzvaný trialog o finální podobě návrhu reformy systému povolenek.
Havlíček volá po hlubší reformě
Méně nadšený je z návrhu český vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Evropský i český průmysl podle jeho vyjádření potřebuje ještě razantnější úlevy, než jaké v pátek avizovala Evropská komise.
„Naše vláda se postavila do čela boje za změnu systému obchodování s emisními povolenkami a zmírnění dopadů na energeticky náročné obory. Získali jsme na naši stranu dostatek zemí pro zmírnění všech dopadů, což je výborná zpráva, přesto jsme chtěli jít ještě dál. Evropský i český průmysl potřebuje ještě razantnější opatření, která budeme i nadále prosazovat,“ uvedl Havlíček.
