Zní to až neuvěřitelně, ale nejdelší požár v České republice hoří už přes dvacet let. V Ostravě-Heřmanicích již dvě dekády hoří halda, která vznikla navezením hlušiny po těžbě uhlí. A právě hořící uhlí v haldě dlouhodobě znečišťuje ovzduší ve Slezské Ostravě. Řešení má přinést separační linka, která vznikla ve spolupráci společnosti Ostravská těžební a státního podniku DIAMO. Její provoz je ekonomicky náročný, vlastník separační linky a státní podnik DIAMO však intenzivně jednají o tom, jak její provoz zachovat.
Odval Heřmanice patří mezi největší ekologické zátěže. I proto se unikátní projekt separační linky, která umožní oddělit a dále využít uhlí a kamenivo uložené na haldě, od začátku těšil velké pozornosti. Při zahájení výstavby separační linky v roce 2016 byl mimo jiné osobně přítomen tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, při slavnostním spuštění jejího provozu pak jeho nástupce Jan Havlíček (oba ČSSD).
Ekologický problém požáru Heřmanické haldy a jeho vliv na zdraví obyvatel Ostravska ale zajímá i premiéra Andreje Babiše, který se v minulém týdnu vydal na návštěvu Moravskoslezského kraje. Separační linka umožní problém hořící haldy vyřešit do deseti let. Je ale třeba dořešit financování jejího provozu. Část nákladů se sice může vrátit recyklací odtěženého materiálu, primárně se ale jedná o neziskový projekt činěný ve veřejném zájmu.
„Vyřešení problému Heřmanické haldy je velkým historickým dluhem vůči obyvatelům Moravskoslezského kraje. Ekologické a zdravotní dopady tohoto problému jsou naprosto devastující. Řešení přitom existuje. Aktuálně považujeme za nejlepší, aby státní podnik DIAMO separační linku převzal a sám ji provozoval. Věřím, že jsme dohodě velmi blízko,“ doplňuje Petr Michal z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný, který zastupuje společnost Ostravská těžební. Ta je vlastníkem unikátní technologie separační linky.
„Do společného projektu se státním podnikem DIAMO jsme vstupovali jako investor s tím, že jsme měli k dispozici unikátní technologii a stabilního erudovaného partnera, s nímž jsme mohli problematiku Heřmanické haldy řešit. Linku se podařilo vybudovat, uvést do provozu a zahájit tak likvidaci velké ekologické zátěže v Ostravě,“ říká Ing. Josef Gajda, předseda představenstva, společnosti Ostravská těžební, a.s.
Dozorčí rada DIAMO by měla rozhodnout dnes
Dozorčí rada státního podniku DIAMO, jehož zřizovatelem stát, konkrétně ministerstvo financí, bude dnes o případném odkupu separační linky jednat. Ostravané se tak brzy dozví, jestli v Heřmanicích v dohledné době přestane hořet.
Odval Heřmanice vznikal v návaznosti na důlní činnost už od poloviny 19. století. Největší objem hlušiny se na tento nejrozsáhlejší odval na Ostravsku ukládal ve 40. – 60. letech minulého století, kdy se rozšiřoval důl Heřmanice (Rudý Říjen 2). Kromě odvalu Heřmanice vykazují termickou aktivitu (hoření) ještě haldy Ema a Hedvika, na těchto ale již hoření odeznívá. Západní část odvalu je již řízeně rekultivována, k hoření dochází v jeho střední a východní části. V tělese odvalu se nachází též zabezpečená a již uzavřená skládka nebezpečného chemického odpadu.
Linka zajišťuje separaci hlušiny procesem mokré úpravy, která definitivně řeší problém hoření. Kapacita linky je 200–250 tun materiálu za hodinu a při dvousměnném provozu separuje až jeden milion tun hlušiny za rok. Za deset let tedy může být po požáru. Rozloha hořícího odvalu odpovídá ploše 14 Václavských náměstí v Praze.
Jiří Reichl
