Česká republika se musí připravit na opatření EU, která zavedou monitorování antibiotik podávaných zvířatům, jež jsou posléze porážena a s jejichž masem se obchoduje. Pokud se tak nestane, nebudou zemědělci moct maso v EU prodávat. Opatření EU jsou zatím netarifní, ale to se může změnit, upozornili dnes zástupci Potravinářské komory ČR spolu s europoslancem Pavlem Pocem.
Za posledních 10 let se podařilo snížit používání antibiotik ve veterinární medicíně o 50 %. I přesto se musí domácí producenti masa připravit na opatření EU, které zavádí kontrolu těchto přípravků podávaných zvířatům, které jsou určeny na masný chov. Podle zástupců Potravinářské komory je na tom Česká republika v celoevropském srovnání dobře, ale může se ještě přiblížit lídrům jako například Dánsku.
Podle Milana Maleny z Potravinářské komory ČR budou muset v návaznosti na opatření EU členské země dokumentovat, jak nakládají s veterinárními antibiotiky. „Je to potřeba nejen pro zdraví, ale i pro to, aby naši chovatelé byli schopni obchodovat s masem na trhu EU. Tato oblast má tedy velký dopad do ekonomiky a to velmi výrazný,“ upozornil Malena.
Problematika antibiotické rezistence je jednou z velkých hrozeb na celosvětové úrovni. V Evropské unii každý rok umírá 25 tisíc lidí na infekce způsobené multirezistentními bakteriemi a odhadované náklady na léčbu těchto infekcí spolu se ztrátou produktivity se odhadují na 1,5 miliardy eur ročně. Zlepšit situaci na tomto poli v Česku má nyní za cíl nový akční plán národního antibiotického programu pro období 2019 – 2022. Ten přichází s šesti hlavními cíli, které se snaží preventivně bránit vzniku antibiotické rezistence a s jejími následky se vypořádávat co nejúčinněji.
„Používání antibiotik je hlavní příčinou vzniku antibiotické rezistence. Infekce vyvolané rezistentními bakteriemi jsou hůře léčitelné, k jejich léčbě je třeba použití alternativních antibiotik, která mohou být toxická a jejich volba také nákladnější,“ připomíná v úvodu nový akční plán.
Plán jde napříč ministerstvy zdravotnictví a zemědělství. Ta za svou nejdůležitější pomoct považují vývoj a dostupnost souprav pro testování citlivosti vybraných veterinárních patogenů pro chovy a zahájení monitoringu sledování citlivosti veterinárních patogenů. Kromě toho jsou proškolování jak chovatelé, tak veterinární lékaři, aby zodpovědně nakládali s veterinárními antimikrobiky. Podle zástupců potravinářské komory i europoslance Pavla Poce (ČSSD) se musí domácí chovatelé připravit na to, že by Evropská unie mohla zpřísnit předpisy v tomto ohledu a začít je vynucovat. „V případě tarifního opatření nesmí dojít k žádnému zdržení a tím pádem ke konkurenčnímu znevýhodnění, které známe z minulosti. Každé takové zdržení může v konečné fázi vést až k navýšení cen pro spotřebitele,“ uvedli zástupci Potravinářské komory ČR.
Česká republika pochopitelně není ve snaze bojovat s antibiotickou rezistencí jediná. Mezinárodní aktivity zahrnují politickou deklaraci OSN o antimikrobiální rezistenci přijatou v roce 2016, globální akční plán WHO k antimikrobiální rezistenci přijatý v roce 2015 a Evropský akční plán Jednoho zdraví proti antimikrobiální rezistenci přijatý v roce 2017. Český akční plán přitom reflektuje závazky členských států EU, které se v závěrech Rady ministrů zdravotnictví ze dne 17. 6. 2016 zavázaly k přijetí národních akčních plánů k tlumení antibiotické rezistence.
Opatření, s nimiž plán přichází, si ovšem vyžádají náklady. Předpokládá se, že ministerstvo zemědělství bude muset dát na problematiku v období 2019 – 2022 celkem 44 milionů korun, ve zdravotnictví si pak plán vyžádá okolo 4,5 milionu ročně.
Jiří Reichl
