Od příštího roku musí velké obchody nikoli jen nabízet, ale i prodávat minimálně 55 procent potravin českého původu. Tak zní totiž ve skutečnosti text ustanovení o povinném podílu tuzemských potravin v obchodech, který včera ve třetím čtení schválili poslanci. Podle senátora a předsedy Ústavně-právního výboru Tomáš Goláně (SEN 21) se jedná o takový nesmysl, že není možné, aby poslanci ANO nevěděli, pro co hlasují.

Šlendrián nebo úmysl? Tak včera na svém facebookovém profilu komentoval senátor a předseda Ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (SEN 21) schválení pozměňovacího návrhu z dílny poslanců SPD k novele zákona o potravinách, který stanovuje povinný podíl potravin českého původu v obchodech. Text návrhu totiž nehovoří o povinném podílu potravin „nabízeném“ obchody, ale o „prodávaném“:

Provozovatel potravinářského podniku provozující maloobchod je povinen zajistit, aby podíl vybraných základních potravin….. prodaných konečným spotřebitelům činil v každé jím provozované maloobchodní provozovně a) minimálně 55 % v kalendářním roce 2022, b) minimálně 58 % v kalendářním roce 2023……

Zákon je v praxi nepoužitelný

Skutečně si lze asi těžko představit, že by prodejny mohly přikazovat zákazníkům, co mají nakupovat, aby dostály požadavkům zákona. „Že by poslanec Faltýnek (předseda Zemědělského výboru a předseda největšího poslaneckého klubu hnutí ANO – pozn.red.) ani nevěděl, pro co dnes hlasoval? Je to naprostá neznalost nebo úmyslné lhaní veřejnosti?,“ ptá se Goláň, podle něhož je takový zákon v praxi neaplikovatelný.

Návrh se týká prodejen potravin o ploše 400 m2, nikoli malých specializovaných obchodů. Povinný podíl potravin českého původu by měl od příštího roku postupně růst až na konečných 73 procent v roce 2028. Ve Sněmovně byl schválen hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a SPD, nyní míří právě do Senátu.

Zastánci kvót jako ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), Agrární komora a Zemědělský svaz argumentují například tím, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako ti zahraniční. Jako o vítězství tuzemských agrobaronů hovoří o kvótách naopak Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, proti je také Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR, podle nichž jsou s ohledem na nízkou soběstačnost ČR v produkci potravin kvóty nereálné a povedou ke snížení sortimentu a navýšení ceny pro konečného spotřebitele. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu.

Mohlo by vás zajímat

Zmizí víno z obchodů? Tolik hroznů nevypěstujeme, varují vinaři před zavedením kvót na české potraviny

Návrh na zavedení kvót kritizovala také Evropská komise, která již dříve aktivně vystupovala proti podobným snahám znevýhodňujícím potraviny z dovozu ze strany vlád v Rumunsku, Maďarsku nebo Bulharsku. Před diskriminací zahraničních výrobků varovali Jaroslava Faltýnka i velvyslanci osmi zemí EU, včetně největšího obchodního partnera ČR Německa.

-sed-