Nejhorší noční můry majitelů solárních elektráren se naplnily. Poslanci při hlasování o podobě novely zákona o podporovaných zdrojích energie schválili ve třetím čtení doslova smrtící kombinaci zásahů. Ponechali v platnosti nízké procento povolené ziskovosti a současně zvýšili srážkovou daň z plateb za vyrobenou elektřinu. Neprošlo ani zařazení nově postavených fotovoltaik do systému aukcí na provozní podporu.
Nadměrné zisky z provozování fotovoltaických elektráren v minulosti opakovaně kritizovali politici i část veřejnosti. Po dnešním hlasování poslanců se z vlastnictví solární elektrárny stane spíš přítěž. Povolená míra ziskovosti měřená vnitřním výnosovým procentem (IRR) totiž zůstane na nejnižší navržené úrovni 6,3 procenta. Současně prošel návrh poslance Petra Dolínka z ČSSD, který zavádí solární srážkovou daň pro elektrárny z roku 2009 ve výši 10 procent. Elektrárny spuštěné v roce 2010 se budou muset vyrovnat s navýšením daně z 10 na 20 procent. Jistou úlevou bude zarážka redukující solární daň v případě, kdy IRR klesne pod 6,3 procenta.
Podle kompromisu dohodnutého v zákulisí měl projít návrh předložený předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou, který povolenou míru IRR vymezil v intervalu 8,4 až 9,5 procenta pro nepalivové (solární, větrné, vodní) a 9,5 až 10,6 procenta pro palivové zdroje (biomasa, bioplyn). Při prvním hlasování jeho návrh skutečně prošel 94 hlasy ze 177 přítomných poslanců.
Na první pokus pro, na druhý proti
Jenže krátce po hlasování se přihlásil poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL), že nebyl pro, ale zdržel se hlasování. Následovalo nové hlasování, kdy Jurečkův návrh podpořilo už jen 73 poslanců, což na přijetí nestačilo. Zatímco poslanci hnutí ANO zvedli ruku pro návrh podruhé, mnozí poslanci z ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09 záhadně změnili názor a napodruhé již vstřícnější míru ziskovosti nepodpořili. Například v klubu lidovců byl pro pouze předkladatel návrhu Marian Jurečka.
Zástupci oboru jsou z tohoto výsledku v šoku. „Likvidační kombinace povolené výnosnosti ve výši 6,3 procenta a zvýšení solárního odvodu ohrožuje tisíce projektů solárních elektráren v Česku. Poslanci si musí uvědomit, že za každým solárním panelem jsou investice domácností, českých podnikatelů nebo měst a obcí. Právě ti vložili své prostředky a významně se zadlužili, aby pomohli Česku zvýšit podíl zelené energie. Nyní je vláda trestá za rozhodnutí, ke kterému je sám stát přizval,” řekl předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.
Následně neprošly ani další podobné návrhy, jež měly růst solární daně vyvážit zvýšením hranice povolené ziskovosti. Aby té smůly neměli dnes solárníci málo, tak neprošel ani návrh poslance Dolínka (ČSSD), který počítal se zařazením fotovoltaických zdrojů do aukčního systému na podporu nových nízkoemisních elektráren. Pro jeho návrh hlasovalo pouze 42 poslanců, hlavně z klubů Pirátů, ČSSD, STAN a překvapivě také z KSČM.
Vedle solárníků na neschválení kompromisního návrhu prodělají také majitelé větrných a malých vodních elektráren. Původní vládní návrh zákona jim totiž přisoudil jen skromnou výši IRR na úrovni 7 procent. „V Senátu je potřebné zákon upravit v jednom nedostatku, který sněmovna těsně neschválila, a to v přiměřeném shodném přístupu k jednotlivým zdrojům. Pokud zákon Senát takto schválí, tak v Česku můžeme konečně odblokovat a nastartovat opravdový rozvoj obnovitelných zdrojů,“ uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Teplárenská a železničářská lobby uspěla
Jiné zájmové skupiny přitom dokázaly své priority prosadit. Konkrétně vlivná teplárenská lobby do zákona protlačila zavedení finančních kompenzací za emisní povolenky pro uhelné teplárny. Návrh označený jako přechodná transformační podporu tepla v soustavách zásobování tepelnou energií má teplárnám poskytnout čas a prostor k tomu, aby do roku 2030 mohly přejít od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům – zemnímu plynu, biomase či komunálním odpadu. Pro tento návrh předložený poslancem Pavlem Pustějovským (ANO) hlasovalo 143 ze 180 přítomných poslanců. Nikdo nebyl proti, zástupci Pirátů a komunistů se zdrželi hlasování.
Prošel také návrh poslance Martina Kolovratníka (ANO), který provozovatelům železniční a městské hromadné dopravy promíjí platby za obnovitelné zdroje. Navzdory nesouhlasnému postoji ministra průmyslu Karla Havlíčka tento návrh, který státní rozpočet připraví o jednu miliardu korun ročně, hladce prošel. Hlasovalo pro něž 103 poslanců. Většina klubů Kolovratníkův návrh podpořila, jen poslanci jeho „domovského“ hnutí ANO se vesměs zdrželi hlasování.
Pustějovský s dárkem pro šéfa narazil
Již zmíněný poslanec Pavel Pustějovský zkoušel prosadit také zvýšení podílu bioetanolu v benzinu z 4,1 na 8,8 procenta. Jednalo se o učebnicový příklad střetu zájmů, mezi největší výrobce bioetanolu totiž patří podnik Ethanol Energy, který z poloviny vlastní holding Agrofert ovládaný svěřenskými fondy premiéra Andreje Babiše (ANO). Nepříjemné by bylo také zdražení benzinu – až o 2 koruny za litr. Pustějovského návrh podpořilo 70 přítomných poslanců (68 z hnutí ANO, komunista Pavel Kováčik a také Olga Sommerová z TOP 09 – podle jejího vyjádření se však jedná o omyl, hlasovala proti), což na schválení nestačilo. Odpůrci zákona oslavili výsledek hlasování potleskem.
Poslanci dnes měli schvalovat ve třetím čtení také novelu energetického zákona, která se týká hlavně tématu „energetických šmejdů“ a nesouladu s legislativou Evropské unie. Do obědové pauzy to však nestihli. Tato novela se má na programu sněmovny objevit v pátek. Poté ještě musí oba zákony odsouhlasit senát a podepsat prezident.
David Tramba
