Neděle, 19. září, 2021

Poslanci nestihnou schválit zákon o jednorázových plastech. Prodej skončí v červenci, trh s tím počítá, tvrdí ministerstvo

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Letos v červenci začala platit evropská směrnice o zákazu jednorázových plastů. Příslušný zákon však doposud nebyl schválen a současní poslanci to již ani do podzimních voleb nestihnou. Ministerstvo životního prostředí nicméně počítá s tím, že návrh zákona předloží nová vláda znovu a termín pro doprodej zásob zůstane stejný. Trh se již podle resortu tak jako tak mění. Naopak senátní vratku druhého klíčového legislativního návrhu ministra Richarda Brabce (ANO), antiinvazní novely, současní poslanci na svém posledním zasedání nejspíše schválí.

Letos v červenci začala platit evropská směrnice o zákazu jednorázových plastů jako jsou plastová brčka, vatové tyčinky, tyčky na uchycení balonků nebo jednorázové příbory a talíře. Příslušný zákon, které měl tento zákaz převést i do českého práva, však doposud nebyl schválen a současní poslanci to již ani nestihnou.

Návrh od vlády obdrželi až letos v lednu a od té doby se k němu nedostali. Doposud neprošel prvním čtením, ani debatou na příslušných poslaneckých výborech. S volbami tedy spadne, obrazně řečeno, pod stůl. Výrobci, prodejci i obchodníci mají však stále počítat s koncem prodeje do konce června příštího roku, sdělila Ekonomickému deníku Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Trh se mění i bez zákona

„Ministerstvo mělo nový zákona připravený do roka po vydání směrnice Evropské unie v červnu 2019,“ uvedla Pospíšilová. „S ohledem na její rozsah bylo naším záměrem ji promítnout do zcela nového předpisu. Jsou tam definována velmi různorodá opatření pro různé skupiny rozdílných výrobků, a nebylo tak možné směrnici začlenit do nového zákona o odpadech nebo zákona o obalech,“ vysvětlila, proč úřadu trvalo více než rok, než návrh připravil a poslal do parlamentu.

Zákon tak bude muset znovu předložit nová vláda vzešlá z podzimních sněmovních voleb. Termín pro doprodej zásob, tedy 1. červenec 2022, podle Pospíšilové zůstává. „MŽP nepočítá s tím, že by tento termín měnilo. Respektive bude trvat na doprodeji maximálně do tohoto termínu, ne-li dříve. Může se dokonce stát, že se schválení nového zákona přiblíží tomuto datu natolik, že se možnost doprodeje zásob nakonec úplně zruší,“ připouští.

Podle resortu výrobci i dodavatelé o zákoně a termínech vědí a nebude pro ně žádným překvapením. „Ostatně trh se již před několika měsíci začal zcela automaticky proměňovat i bez platnosti zákona,“ konstatuje Pospíšilová.

Zákon obsahuje pravidla týkající se i dalších výrobků. Například vlhčené ubrousky, dámské vložky a taky cigarety s filtry budou muset být povinně označené symbolem mrtvé želvy a upozorněním, že výrobky obsahují plast. Výrobci sáčků a obalů na potraviny mají také začít finančně přispívat na úklid obcí a měst.

Antiinvazní novelu poslanci zřejmě schválí v senátní verzi

Úspěšnější než návrh zákona o jednorázových plastech byl v parlamentu druhý Brabcův klíčový legislativní návrh, tzv. antiinvazní novela zákona o ochraně přírody a krajiny. „Tu sice v červenci vrátil poslancům Senát, ale ve verzi, která má, zdá se, širokou podporu,“ je přesvědčená Pospíšilová.

A nutno říci, že k velké Brabcově úlevě. Novelu, která má bránit zavlečení nepůvodních a invazivních druhů organismů do Česka a regulovat ty, které se již rozšířily, totiž zaslala vláda zákonodárcům již v lednu loňského roku. Má nahradit současnou zastaralou a dlouhodobě nevyhovující právní úpravu. Česko eviduje přes 2.000 nepůvodních druhů, podíl invazních, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody, se pohybuje do patnácti procent. Jde například o některé druhy severoamerických raků, kteří šíří račí mor, mývaly severní, psíky mývalovité nebo nutrie říční. Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.

Poslanci návrh schválili již v červnu, ale o měsíc později se jim zase vrátil ze Senátu s dalšími pozměňovacími návrhy. Ministr Brabec tehdy otevřeně vyjadřoval obavy z toho, že se novela nestihne do podzimních sněmovních voleb projednat. Hlavním předmětem sporu se navíc nestal boj proti invazivním druhům jako takovým, ale změna mysliveckého hospodaření a novela příslušného zákona. Senátoři totiž ještě opravovali předchozí poslaneckou úpravu, která rušila větší roli státních úředníků při schvalování plánů mysliveckého hospodaření. Podle senátorů byla legislativně chybně napsaná a nevedla k zamýšlenému cíli.

Na nadcházejícím jednání Poslanecké sněmovny mají poslanci poslední příležitost normu ještě v tomto funkčním období schválit. Jinak by ji musela nová vláda, stejně jako u jednorázových plastů, předložit nové sněmovně znovu.

Další zdržení však není žádoucí, protože současný zákon stejně jako neexistující národní úprava jednorázových plastů neodpovídá platným předpisům přijatým na úrovni EU. Reálně tak hrozí, že Evropská komise zahájí s Prahou řízení o porušení práva EU, které může skončit pokutou v řádech několika desítek milionů korun. Pospíšilová však doufá, že až tak daleko to nedojde. „Věříme, že do doby než by se řízení posunulo do fáze před Soudní dvůr, budou obě normy schváleny a povinnosti vyplývající z evropské směrnice budou plně implementovány,“ dodává.

Úpravu vodního zákona zdědí nová Sněmovna

Vedle úpravy jednorázových plastů si budou muset příští poslanci poradit ještě s jedním významným předpisem z Brabcovy dílny, a to novelou vodního zákona, která reaguje na ekologickou havárii na Bečvě z loňského září. Návrh je těsně před schválením vládou, ale do sněmovny v současném složení se již nedostane.

Novela rozlišuje běžnou a mimořádnou havárii, zavádí novou skutkovou podstatu – způsobení havárie a zvyšuje pokuty za znečišťování vod až do výše 25 milionů korun. Všechny náklady spojené s vyšetřováním a zneškodňováním havárie by měl nově platit její původce.

„U havárie mimořádného rozsahu, která bude nově totožná s mimořádnou událostí tak, jak ji definuje zákon o Integrovaném záchranném systému, bude vždy práce na zneškodňování nově řídit Hasičský záchranný sbor ČR,“ popisuje dále Pospíšilová. U takových havárií bude povinně s hasiči spolupracovat vodoprávní úřad, kterému i v těchto případech bude náležet šetření příčin havárie a budou si moci vyžádat spolupráci správce toku a České inspekce životního prostředí. Pokud rozsah běžné i mimořádné havárie přesáhne hranice území jednoho kraje, jako právě v případě havárie na Bečvě, spolupracujícím vodoprávním úřadem bude vždy krajský úřad, a to podle místa vzniku havárie či dle toho, který kraj je havárií nejvíce zasažen.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter