Debata o pravidlech reformované společné zemědělské politiky Evropské unie by se měla uzavřít do konce června. Ani dubnová vyjednávání mezi europoslanci a ministry zemědělství zemí EU však zásadní posun nepřinesla. Stručně řečeno, obě strany si stojí na svém. Portugalské předsednictví svou roli nezvládá, zaznělo včera od frustrovaných zákonodárců. O větší manévrovací prostor chce proto portugalská ministryně zemědělství požádat své kolegy příští týden. Zda jej dostane, to ale není jisté.
Od prvního, a zatím posledního, „supertrialogu“ na nejvyšší úrovni mezi Evropským parlamentem, ministry zemědělství a Evropskou komisí k pravidlům nové společné zemědělské politiky Evropské unie uběhl měsíc. Podle včerejší diskuse europoslanců k aktuálním stavu vyjednávání to však vypadá, že se situace od té doby příliš nezměnila.
„Nemůžeme si jen stále vyměňovat názory, musíme mít také nějaké výsledky. To ale bohužel není tento případ. Je to frustrující,“ komentoval situaci včera na výboru pro zemědělství Evropského parlamentu jeden z vyjednavačů legislativního balíčku ke společné zemědělské politice lidovec Petr Jahr. „Jednáme s partnerem, který nezná dobře své podklady. To se pak těžko dosahuje kompromisu,“ postěžoval si jeho kolega sociální demokrat Eric Andrieu. Nepřímo tak obvinil portugalské předsednictví, které tento půlrok vyjednává s europoslanci jménem zemí EU, z nekompetence.
První supertrialog o reformě společné zemědělské politiky EU průlom nepřinesl
Pozice kilometry od sebe
Po spíše technických záležitostech se dubnová bruselská vyjednávání o kompromisním znění legislativního balíčku k pravidlům pro rozdělování zemědělských dotací od roku 2023 posunula již k některým zásadním otázkám. „Zastropování, degresivita, redistributivní platby, mladý zemědělec, skutečný zemědělec, rozvoj venkova….,“ vypočítává Petr Jahr, „…ale výsledek je pro nás zklamáním. Naše pozice jsou stále kilometry od sebe,“ dodává. Podle něj portugalská ministryně zemědělství Maria do Céu Antunesová rozdělila diskusi do komplikovaných balíčků návrhů a protinávrhů, které už tak složité debatě příliš nepomáhají.
Europoslanci se přitom o kompromis snaží, pokračuje Jahr. Jedním z diskutovaných bodů byla například částka, kterou by měly státy vyčlenit pro mladé zemědělce. Ministři trvají na dvou procentech z obálky pro přímé platby, europoslanci na čtyřech. „Na společnou zemědělskou politiku jde nyní více peněz. Mladí zemědělci by tedy měli dostat více. Navrhujeme proto něco přes tři procenta, to je dobrá nabídka,“ popsal europoslanec.
Stejně tak chce vyjít ministrům vstříc tím, že akceptuje pružnější, nicméně stále povinnou, definici skutečného zemědělce. Podle zemí EU má však zůstat zcela dobrovolná. Podle nich jde o institut, který se v minulosti neosvědčil, a dokonce byl kvůli nadměrné administrativní zátěži zrušen. „Pokud by (definice) byla znovu zavedena, musí být skutečně jednoduchá a založená pouze na zemědělských činnostech. V případě, že někdo orá a hnojí pole, seje a sklízí na něm plodiny, tak se jej přeci nebudeme každý rok ptát, jestli je skutečně zemědělec,“ okomentoval to ve středu český ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
A v příštích dnech ještě přituhne. Na dalším trialogu 30. dubna se vyjednavači konečně dostanou k jádru celé reformy – tzv. zelené architektuře. Tedy nastavení pravidel, která mají zemědělce přivést ke skutečně ekologicky šetrnému hospodaření. „Nedovedu si představit dohodu bez ambiciózně nastavených ekoschémat v prvním pilíři v kombinaci s dalšími klíčovými principy jako je platba pouze na způsobilé hektary a solidní hodnotící systém,“ tlumočil stanovisko parlamentní frakce Obnova Evropy její stínový zpravodaj a český europoslanec Martin Hlaváček (ANO).
Takhle se nikam nedostaneme
Stále není dořešena ani otázka sociální podmíněnosti, na níž trvají sociální demokraté. „Chceme po zemědělcích, aby dodržovali určité standardy týkající se veřejného zdraví, životního prostředí, zdraví zvířat. Nijak ale netrváme na respektování sociálních a zaměstnaneckých práv. Přitom podmínky pracovníků v zemědělství jsou někdy velmi pochybné,“ prohlásila na výboru německá europoslankyně Maria Noichlová. To však opět naráží u členských států, kteří v návrhu vidí další administrativní nálož.
„Lisabon potřebuje posílit svůj tým v Bruselu, jinak se nikam nedostaneme,“ nebral si servítky vůči portugalskému předsednictví další z vyjednavačů již zmíněný Eric Andrieu. Ten má na starosti jednání k pravidlům pro společnou organizaci trhu se zemědělskými produkty. I přes několik dílčích úspěchů zůstávají i zde zásadní rozpory.
Některé návrhy europoslanců například ohledně trhu s cukrem, státních intervencí nebo opatření v případě krize se totiž podle ministrů zemědělství neslučují s tržními principy společné zemědělské politiky a jsou v rozporu s mezinárodními závazky. To ovšem Andrieu striktně odmítá s tím, že ustoupit musí ministři: „Rada (ministrů) si myslí, že trh je stabilní a v krizi se postará sám o sebe. My si myslíme, že je naopak nestabilní a potřebuje více regulace… Jde nám o vznik záchranné sítě, nikoli o zásoby mléka a másla,“ dodal. Obvinil také Evropskou komisi, že neplní svoji roli prostředníka.
„Velká témata jsou ještě před námi a čas letí,“ konstatoval europoslanec za Zelené Martin Häusling, velký kritik dosavadního průběhu debat. Aby se totiž státy a zemědělci stihli na nová pravidla do začátku roku 2023 připravit, je nutné je schválit do června. „Poslední trialog byl ztráta času. A to jsme ještě nezačali řešit zastropování. Zbývá tak málo času,“ dodal europoslanec.
Portugalci budou chtít kompromis
Ministři zemědělství zemí EU se sejdou příští týden, aby prodiskutovali aktuální stav jednání. Měli by také dát ministryni do Céu Antunesové další mandát k vyjednávání. Jedním z hlavním debatních témat bude již zmíněný trialog 30. dubna a zelená architektura. Podle informací serveru Euractiv.com bude portugalská ministryně žádat po ministrech, aby přestali trvat na tom, že z balíku určeného na přímé platby půjde na tzv. ekoschémata – platby navíc za ekologicky šetrné hospodaření – „jen“ 20 procent. Europoslanci totiž trvají na třiceti. Ministři, včetně Miroslava Tomana, však mají strach, aby v balíku nezbyly nespotřebované peníze, které by propadly. Portugalská ministryně proto podle serveru navrhuje kompromis, podle něhož by státy začaly na 22 procentech, jež by do roku 2025 navýšily na 25 procent. I to však má být pro řadu ministrů nepřijatelné.
Evropská komise i Evropský parlament chce také více provázat podmínky pro platbu s cíli danými strategiemi Evropské komise k potravinové udržitelnosti (Od zemědělce ke spotřebiteli) a k biodiverzitě. S tím mají státy také problém. Znovu to český ministr zemědělství zopakoval tuto středu, kdy hovořil se svými kolegy na jednání zemí V4 za účasti Bulharska, Chorvatska a Rumunska. Shodli se na tom, že tyto strategie byly zveřejněny bez posouzení možných environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů jejich realizace. „Členským státům rovněž nebyla poskytnuta analýza dlouhodobého dopadu strategie na jejich makroekonomickou a odvětvovou situaci,“ píše se ve společném usnesení. Podle ministrů si Evropa nemůže dovolit opatření, která by vedla k ohrožení vlastní produkce potravin a destabilizaci zemědělských a potravinářských trhů.
Piráti: Obavy z nižší produkce potravin jsou liché
„Ministerstvo zemědělství kritizuje, že nejsou známy dopady strategie, ale samo nezná dopady svého (připravovaného) Strategického plánu společné zemědělské politiky a tvoří jej přesně naopak. Nejprve stanovuje konkrétní opatření a sazby, a teprve potom se zabývá cíli a doplňuje je,“ komentoval to pro Ekonomický deník vedoucí resortního týmu pro zemědělství Pirátské strany Jiří Lehejček.
Podle něj nejsou obavy z nižší produkce potravin v důsledku většího tlaku na ekologizaci zemědělství opodstatněné. Spíše naopak, kvůli nevhodnému nastavení dotačních pravidel je potravin v EU nadbytek. „Investice do zkvalitnění půdy a odolnosti krajiny se samozřejmě v dlouhodobější perspektivě vyplatí. Problém je v tom, že dnes neplatíme na pultech skutečnou cenu potravin (náklady na znečištění vod, erozi atp. nese celá společnost z daní). Proto se může zdát, že šetrně resp. ekologicky vypěstované potraviny jsou dražší,“ dodává Lehejček.
Helena Sedláčková
