Největší polská společnost PKN Orlen chystá masivní investiční program. Během let 2023 až 2030 chce investovat nejméně 320 miliard zlotých, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Zaměří se na řadu oblastí od posílení těžby plynu přes dobíjecí infrastrukturu pro elektromobily, produkci biopaliv, biometanu a vodíku až po stavbu prvního jaderného reaktoru v Polsku.
Nová koncernová strategie, kterou vedení PKN Orlen dnes zveřejnilo, je zajímavá i z českého pohledu. Orlen od roku 2005 vlastní společnost Unipetrol (nyní Orlen Unipetrol) a jeho prostřednictvím ropné rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. I ty jsou do investičního plánu zahrnuty. Dlužno dodat, že PKN Orlen už je dnes jinou společností než před třemi a více lety. Od té doby se výrazně zvětšil díky převzetí konkurenční společnosti Lotos Group, energetické firmy Energa a plynárenského koncernu PGNiG.
„Již v roce 2020 jsme jako první společnost ve střední Evropě oznámili strategii dosažení uhlíkové neutrality a o několik měsíců později naši vizi růstu do roku 2030. Tento ambiciózní, ale realistický plán se dnes vyplácí. Fúze s dalšími ropnými a plynárenskými společnostmi v Polsku provedené v roce 2022 nám umožní zdvojnásobit investiční výdaje na 70 miliard eur do roku 2030, z toho až 40 procent bude vyhrazeno na zelené projekty. To nám pomůže snížit závislost na fosilních palivech,“ řekl o nové strategii prezident společnosti PKN Orlen Daniel Obajtek.
Samotný rozsah zpracování ropy se nemá měnit, kapacita rafinerií skupiny Orlen v Polsku, Česku a Litvě zůstane na úrovni 42 milionů tun za rok. Změnit se má portfolio produktů, pozornost koncernu se zaměří na pokročilou petrochemii. Na trhu s palivy se chce Orlen zaměřit na ekologické alternativy benzinu a nafty. Nová koncernová strategie tak v roce 2030 počítá s:
- nejméně 10 tisíci dobíjecími body pro elektromobily
- produkcí 3 milionů tun biopaliv ročně
- produkcí 1 miliardy m3 biometanu ročně
- výrobou nejméně 130 tisíc tun zeleného vodíku
- výrobou nejméně 70 tisíc tun syntetických paliv za rok
Dalším zásadním trendem bude dekarbonizace rafinerií a dalších výrobních závodů. Uhlí jako palivo má do roku 2035 skončit. Nahradí jej v první fázi hlavně paroplynové zdroje o výkonu 3800 MW; tady PKN Orlen zmiňuje i aktuální projekt v litvínovské rafinerii. Zároveň chce do roku 2030 postavit 9000 MW kapacity v obnovitelných zdrojích.
Ke stejnému datu chce PLN Orlen a také uvést do provozu první modulární jaderný blok, a to prostřednictvím společného podniku s chemickým koncernem Synthos. Jak Ekonomický deník informoval na začátku února, Orlen Synthos Green Energy chce první jadernou elektrárnu v Polsku s 300megawattovým varným reaktorem typu BWRX-300 od společnosti GE Hitachi spustit do provozu již v roce 2029. Poté má následovat výstavba několika desítek dalších jaderných zdrojů.
Poměrně velká část investic – zhruba 70 miliard zlotých – je vyhrazena pro rozšíření těžby ropy a zemního plynu a aktivity v oblasti dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Strategie konkrétně zmiňuje nárůst produkce zemního plynu z 8 na 12 miliard m3 ročně, hlavně díky kapitálovému vstupu do těžby v norském sektoru Severního moře, nebo také pořízení vlastní flotily LNG tankerů.
Investorům se zřejmě nová strategie největší polské firemní skupiny líbila, akcie PKN Orlen po dnešním zveřejnění strategie posílily o 4,8 procenta na 66 zlotých za kus.
David Tramba
