V Polsku platí nová pravidla pro podporu obnovitelných zdrojů energie. Přináší mimo jiné zákaz stavět nové větrné elektrárny až na 99 % území.
V Polsku platí nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který upravuje pravidla aukcí, které nahradily podporu prostřednictvím garantovaných cen pro elektřinu ze „zelených“ zdrojů energie. Současně vstoupil v platnost také zákon o větrných farmách. Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů v obou zákonech vidí cílený postup vlády proti OZE.
Polsko zavedlo systém podpory prostřednictvím tržních aukcí již dříve. Nárok na garantovaný výkup vyrobené elektřiny tak získává ten výrobce, který v dražbě nabídne nejlepší podmínky, tedy požaduje nejmenší podporu. Aukce jsou jedním z tržních mechanismů podpory OZE. Hlavní znaky dosavadního aukčního systému v Polsku zůstávají zachovány, nicméně aukce budou nově rozděleny také podle efektivity instalace na rozdíl od předchozího dělení jen na základě použité technologie. Aukce budou vypisovány jen pro některé skupiny zdrojů, jako jsou elektrárny s instalovanou kapacitou přesahující 3,5 MWh/MW ročně, elektrárny využívající rozložitelný odpad, nebo elektrárny využívající pouze zemědělský bioplyn.
Zasáhne Evropská unie?
Ačkoliv nový zákon o podpoře OZE je předmětem kritiky výrobců obnovitelné energie, protože omezuje rozsah podpory, mnohem tvrdší dopad bude mít již zmíněný zákon o větrných farmách. Ten stanovuje minimální vzdálenost větrné elektrárny od nejbližšího obydleného místa, lesa nebo národního parku, v níž může stát větrná elektrárna, na desetinásobek výšky elektrárny, tedy v praxi na 1,5 – 2 km. Odhaduje se, že uplatnění tohoto pravidla znemožní stavbu nové větrné elektrárny až na 99 % polského území. Větrná elektrárna je navíc nově považována za nemovitost a jako taková podléhá dani z nemovitostí. Problematické ustanovení je zdůvodněno bezpečností, ochranou před hlukem a dalšími vlivy.
Představitelé vládní strany Právo a spravedlnost, která zákony iniciovala, se nijak netajítím, že cílem je skutečně omezení rozvoje obnovitelných zdrojů. Například polská premiérka Beata Szydłová, na tiskové konferenci projevila přání, aby větrné parky fungovaly podle „civilizovaných pravidel“, a vyslovila názor, že dosavadní právní režim „nebyl dobrý pro polské obyvatelstvo a hospodářství“ a umožňoval „velmi výhodné podnikání“.
Jistou nadějí pro provozovatele a investory, které nová legislativa postihne, může být ještě zásah ze strany Evropské unie. Polské ministerstvo zahraničních věcí a Polské sdružení větrné energetiky nezávisle na sobě vyjádřily pochyby, zda navržený „protivětrníkový“ zákon odpovídá evropskému právu. Mohlo by se podle nich jednat o narušení evropského práva na volný pohyb zboží, porušení principu technologické neutrality a tím diskriminaci větrné energetiky vzhledem k ostatním odvětvím OZE.
Vítr omezí i Německo
Pravidla veřejné podpory OZE mění ovšem také sousední Německo. I zde je cílem zpomalení rozvoje využívání těchto technologií. Bundestag minulý týden odhlasoval, že bude ukončena podpora ve formě feed-in tarifů a nahrazena veřejnými aukcemi energie z větrných elektráren. Cílem změny pravidel podpory OZE je snížit náklady na Energiewende.
Odhlasované změny umožní státu od roku 2017 uplatňovat větší kontrolu nad tempem instalace nových výrobních kapacit obnovitelné energie. Dosavadní systém cenové podpory zcela nahradí systém aukcí a ročních limitů stanovených pro jednotlivé zdroje elektrické energie. Pro suchozemské větrné elektrárny je limit stanoven na 2,8 GW ročně do roku 2020, což odpovídá přibližně tisícovce větrných turbín. Pro solární elektrárny platí horní hranice 600 MW, netýká se ovšem malých výroben s instalovanou kapacitou pod 750 kW, tedy ani střešních panelů. Limit pro příbřežní větrné elektrárny začne platit až v roce 2021 a bude se stanovovat rok od roku zvlášť.
Miloš Cihelka
