Sčítání hlasů v polských parlamentních teprve probíhá a stále zůstává otevřené, zda novou vládu znovu sestaví konzervativní premiér Mateusz Morawiecki, nebo jeho liberální soupeř Donald Tusk. V oblasti ekonomiky a byznysu se nejspíš nic nezmění. Polsko má rostoucí podíl na českém vývozu i dovozu, polské investice v Česku již přesáhly 100 miliard korun. Vzájemné vztahy může dále posílit realizace česko-polského plynovodu.
Polsko je dnes třetím největším dodavatelem zboží do České republiky, jak uvádí Český statistický úřad v databázi zahraničního obchodu. Objem dovozu za leden až srpen letošního roku dosáhl 277 miliard korun, vyšší už byl jen objem importu z Německa (707 miliard) a Číny (577 miliard). Naopak daleko za Polskem zůstávají další země včetně Slovenska (dovoz za 150 miliard korun) a Francie (99 miliard).
Největší položkou polského vývozu do České republiky jsou díly a příslušenství pro automobily. Na druhém místě nalezneme nábytek, v jehož výrobě je Polsko evropskou velmocí. Vedle toho Polsko patří mezi zásadní dodavatele elektrických baterií a akumulátorů, černého uhlí, měděných drátů a výrobků ze železa a oceli. V posledních letech výrazně roste dovoz potravin z Polska, třeba import masa a masných produktů za prvních osm měsíců roku dosáhl 7,9 miliardy korun a meziročně se zvýšil o 7,3 procenta.
Na straně vývozu je Polsko také třetím nejvýznamnějším partnerem. Čeští vývozci na polský trh v lednu až srpnu dodali zboží za 268 miliard korun, meziročně to bylo o 5,2 procenta více. Slovensko už je jen těsně před Polskem s hodnotou 283 miliard korun a pokud se trend posledních let udrží, mohlo jej Polsko brzy předstihnout. První místo drží s velkým náskokem Německo, kam směřoval český export za 1,22 bilionu korun.
Mohlo by vás zajímat
Z Česka na polský trh směřují hlavně zásadní položky českého exportu – osobní auta, autodíly a mobilní telefony. Mezi dalšími zásadními položkami českého exportu k severním sousedům nalezneme kabely a elektrické vodiče, notebooky, hutní produkty, kolejová vozidla, ropné produkty, dětské hračky a kosmetiku.
Více investují Poláci v Česku než naopak
Vedle obchodních vazeb nabírají na významu i ty investiční. Podle statistik České národní banky dosáhl objem polských investic v ČR ke konci roku 2021 hodnoty téměř 103 miliard korun (včetně reinvestovaného zisku). Zřejmě nejznámějším českým podnikem s polským vlastníkem je Orlen Unipetrol, pod který spadají ropné rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou i největší síť čerpacích stanic v Česku. Ta nyní přechází z tradičního názvu Benzina na nový brand Orlen.
Orlenu může konkurovat lídr polského online obchodu Allegro, který na konci roku 2021 koupil za 23 miliard korun české společnosti Mall Group a WeDo. Nyní se Allegro snaží na českém trhu uchytit pod svou obchodní značkou. Mezi další významné polské investory v Česku patří Synthos (vlastník chemičky Synthos Kralupy), PKP Cargo (v roce 2014 koupila bývalou OKD Dopravu), Maspex (v roce 2014 koupil výrobu nápojů od Walmarku) či mBank, která na českém trhu působí prostřednictvím organizační složky.
Naopak objem českých investic v Polsku je nižší, ke konci roku 2021 se jednalo o 32,5 miliardy korun. Dlouhodobě je na polském trhu přítomný ČEZ, který od roku 2006 vlastní uhelné elektrárny Skawina a Chorzów v průmyslovém Horním Slezsku. Česká společnost Accolade na polském území postavila 26 moderních průmyslových areálů. Do komerčních nemovitostí v Polsku investují také skupiny PPF, CPI, Crestyl či UDI. Co se týká průmyslu, lze zmínit třeba investici podniku Cylinders Holding podnikatele Jana Světlíka do výroby tlakových lahví v Sosnowieci.
Plynovod a kauza Turów
Česko-polskou spolupráci by měl do budoucna posílit plánovaný plynovod Stork II, který propojí plynárenské soustavy obou zemí. Projekt prvně představený v roce 2011 však později ztroskotal na nezájmu polské i české vlády, ale také obchodníků s plynem. Až po loňské ruské invazi na Ukrajinu zájem o takové propojení znovu ožil. Nový plynovod může být v provozu nejdříve od roku 2026 a má umožnit dovoz plynu do Česka prostřednictvím polských LNG terminálů.
Do konfliktu se naopak česká a polská vláda v minulých letech dostaly kvůli plánu polostátní společnosti PGE rozšířit provoz uhelného lomu a elektrárny Turów. Ta se nachází blízko Liberce, prakticky hned za hranicemi. Polská snaha prosadit „na sílu“ pokračování těžby v Turówě do roku 2044 vedla českou vládu až k podání stížnosti k Evropské komisi a k žalobě na Polsko u Soudního dvora EU. Vypjaté emoce zklidnila až mezivládní dohoda z loňského února, kterou osobně podepsali premiéři Petr Fiala a Mateusz Morawiecki.
(dtr)
