V březnu letošního roku podepsali polský a ukrajinský provozovatel přepravní soustavy zemního plynu, GAZ-SYSTEM a GTSOU, dlouhodobou dohodu o vytvoření rámcové spolupráce, jejímž cílem je vytvořit vedoucí postavení obou stran na regionálním trhu s plynem v době energetické transformace. V rámci tohoto nového programu spolupráce oba provozovatelé rovněž deklarovali zájem úzce spolupracovat na rozvoji biometanu a zeleného vodíku – dvou klíčových pilířů budoucí evropské energetiky. Upozornil na to odborný server CEENERGYNEWS.
Evropská unie si klade za cíl do roku 2030 vyrobit 35 miliard metrů krychlových biometanu a 10 milionů tun obnovitelného vodíku, plus dalších 10 milionů tun dovézt, v rámci úsilí bloku snížit v příštích sedmi letech emise uhlíku nejméně o 55 procent.
Co se týče výroby zeleného vodíku, Polsko nemá vůbec malé ambice. Podle národní vodíkové strategie, která byla zveřejněna před více než třemi lety, chce země do roku 2030 dosáhnout kapacity elektrolyzérů ve výši dvou gigawattů (GW) a do roku 2040 ve výši šesti GW.
Podrobnosti o dohodě mezi Polskem a Ukrajinou si lze přečíst ZDE.
Po ruské invazi na Ukrajinu se zdá, že tyto ambice získaly další impuls. Největší energetická společnost v zemi, skupina ORLEN, usiluje o celkový ekvivalent instalované kapacity elektrolyzérů, který bude činit přibližně 1 gigawatt (GW) – včetně projektů na výrobu vodíku z odpadu. Jinými slovy, do konce tohoto desetiletí umožní výrobu více než 130 kilotun obnovitelného vodíku.
V roce 2022 bylo projektu Hydrogen Eagle, který připravila společnost PKN ORLEN, uděleno kladné notifikační rozhodnutí Evropské komise v rámci programu IPCEI (důležitý projekt společného evropského zájmu) Hy2Use.
Jako jediný polský projekt byl zařazen do elitní skupiny 35 projektů ze 13 evropských zemí. Tento projekt umožní vybudovat v Polsku komplexní infrastrukturu pro výrobu a distribuci vodíku s nízkými a nulovými emisemi. Skupina ORLEN spustí síť vodíkových uzlů poháněných obnovitelnými zdroji energie a zařízení zpracovávajících komunální odpad na vodík s nulovými a nízkými emisemi. V rámci tohoto programu bude v Polsku rovněž vybudována síť 54 vodíkových čerpacích stanic pro individuální, veřejnou a nákladní, silniční a železniční dopravu.
Při pohledu na celé spektrum výroby vodíku je Polsko třetím největším výrobcem vodíku v Evropě, a pátým na světě, s ročním objemem výroby přibližně 1,3 Mt. Zatímco toto číslo je tvořeno převážně šedým a modrým vodíkem, zelené ambice země mohou brzy způsobit revoluci v oblasti výroby ekologicky zcela čistého zeleného vodíku.
Realizace vodíkové strategie společnosti PKN ORLEN nabírá na obrátkách, říká Iwona Waksmundzka-Olejniczak, členka představenstva společnosti PKN ORLEN.
„Chceme být lídrem transformace na středoevropském trhu, vyrábět a dodávat vodík s nulovými a nízkými emisemi, např. jako alternativní palivo pro sektor dopravy. Naší ambicí je zavádět řešení založená na pokročilých a ekologicky šetrných technologiích. Je to jedna z oblastí diverzifikace příjmů námi budované multienergetické společnosti. Rozhodný vstup na trh s vodíkem a posílení vedoucí pozice společnosti PKN ORLEN je výsledkem naší vize energetické transformace, kterou důsledně realizujeme již několik let,“ řekla Waksmundzka-Olejniczak CEENERGYNEWS.
Vzhledem k možným překážkám je klíčové poznamenat, že Polsko nemá regulační rámec pro zelený vodík. V říjnu 2022 polská vláda oznámila návrh vodíkové legislativy (novelizující stávající energetický zákon), která by mimo jiné uznala vodík jako palivo, zajistila vodíkovou síť a přenos a stanovila pravidla pro vytvoření provozovatele vodíkové soustavy. Podle polského ministerstva pro klima a životní prostředí se očekává, že Rada ministrů návrh novely přijme ve druhém čtvrtletí letošního roku.
„Vodík je stále nedostatečně rozvinutým trhem. Samozřejmě máme vodíkovou strategii, která ukazuje směry rozvoje, ale určitě to bude dlouhodobý proces, který bude muset být podpořen také vhodnými předpisy. Není také jasné, které vodíkové technologie a aplikace nakonec dosáhnou potřebné vyspělosti a rozsahu, aby zaujaly stabilní místo na trhu s energií,“ říká Iwona Waksmundzka-Olejniczak.
Ukrajina: odolná konkurenceschopnost navzdory 18 měsícům války
Ve zprávě, kterou Hydrogen Europe zveřejnila ještě před ruskou invazí, se kapacita Ukrajiny v oblasti elektrolýzy obnovitelného vodíku odhaduje na osm GW do roku 2030.
To nepřekvapuje vzhledem ke konkurenčnímu potenciálu země v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a také vzhledem k tomu, že se zde nachází nejrozsáhlejší přepravní soustava plynu v Evropě. Zeměpisná poloha Ukrajiny má také potenciál postavit zemi do pozice atraktivního vývozce zeleného vodíku, zejména pokud se jí podaří vytvořit nákladově konkurenceschopný dodavatelský řetězec, řekl CEENERGYNEWS Iaroslav Kryl, generální ředitel společnosti Hydrogen Ukraine.
Možná nejdůležitější je, že i přes téměř 18 měsíců trvající válku zůstává konkurenceschopnost země v této oblasti odolná.
„Kromě bezpečnostních problémů vyplývajících z války však Ukrajina čelí několika klíčovým překážkám při využívání svého potenciálu v oblasti společného vedení v oblasti zeleného vodíku na kontinentu. I přes silnou politickou vůli ukrajinské ministerstvo energetiky dosud nezveřejnilo národní vodíkovou strategii, což brzdí rozvoj tohoto odvětví, říká Iaroslav Kryl.
Přestože Ukrajina v posledních měsících zaznamenala klíčový pokrok, dnes čeká na jasný regulační rámec pro vodíkové projekty, dodává Kryl.
Na rozdíl od Polska, které má jeden z největších vodíkových trhů v regionu, je ukrajinský trh s vodíkem relativně malý, což může ztížit přilákání investic, poznamenává Kryl.
„Rozvoj vodíkového průmyslu vyžaduje značné množství infrastruktury. jako jsou výrobní zařízení, potrubí, skladovací zařízení a čerpací stanice. V současné době má Ukrajina omezenou vodíkovou infrastrukturu, což ztěžuje výrobu a distribuci vodíku ve velkém měřítku,“ uzavírá generální ředitel společnosti Hydrogen Ukraine.
(nik)
