Dalších 46 strategických projektů na těžbu, zpracování a recyklaci nerostných surovin prošlo schválením ze strany Evropské komise. Značná část se týká průmyslových kovů používaných při výrobě lithiových baterií, konkrétně lithia, niklu, kobaltu a manganu. Tentokrát mezi nimi ale není žádný projekt z Česka.
Podpora těžby a zpracování kovů má přispět k naplnění cílů stanovených v Aktu o kritických surovinách. Vlastní kapacity v zemích Evropské unie by podle nich měly do roku 2030 pokrývat alespoň 10 procent roční spotřeby EU v oblasti těžby, 40 procent v oblasti zpracování a 25 procent v oblasti recyklace strategických surovin. Strategickým záměrem je omezit rizikovou závislost na dodávkách z Číny.
Miliardové investice do polské mědi
Mezi největší podpořené projekty patří dva záměry v sousedním Polsku, za kterými stojí největší evropský producent mědi – koncern KGHM Polska Miedź. Tím prvním je spuštění těžby na novém ložisku Retków-Grodziszcze. Z této lokality plánuje společnost během let 2035 až 2055 vytěžit více než 100 milionů tun rudy a získat z ní 1,5 milionu tun mědi a více než 5000 tun stříbra.
Druhý projekt se týká přeměny starší hutě v Legnici na recyklační zařízení s roční kapacitou na produkci 135 tisíc tun mědi. Status strategického projektu EU má za cíl zefektivnit administrativní procesy a zkrátit lhůty pro vydání povolení. Modernizovaný závod v Legnici by tak mohl být v provozu již od roku 2030. Dohromady se jedná o projekty v hodnotě odhadované na 9,5 miliardy zlotých (53 miliard korun).
Měď, lithium a další
Mezi projekty nalezneme také dva ambiciózní projekty na produkci lithia v Německu. Za prvním z nich stojí těžební společnost Neptune Energy, která na severu spolkové země Sasko-Anhaltsko objevila zásoby až osmi milionů tun lithia. Získávat jej chce ze solanky – tedy vody s vysokým podílem solí. Za druhým záměrem stojí firma Zinnwald Lithium, která připravuje těžbu lithia na německé straně Krušných hor.
Také o dalším z podpořených projektů již Ekonomický deník informoval. Jedná se o téměř dokončený důl Skouries v severním Řecku. Kanadská společnost Eldorado Gold Corporation zde v září vyrobila z vytěžené rudy první měděno-zlatý koncentrát. Od příštího roku má důl produkovat okolo 140 tisíc uncí (4,3 tuny) zlata a 30 tisíc tun mědi ročně. Kanadský investor chce těžbu v Řecku dále rozšiřovat, tudíž požádal o unijní podporu.
Cena mědi v posledních týdnech přepisuje historické rekordy, na londýnské komoditní burze se obchoduje okolo 14 700 dolarů za tunu. Zájem o tento průmyslový kov táhne nahoru hlavně spotřeba na výrobu kabelů pro přenos elektrické energie. Souvisí to s trendem elektrifikace ekonomiky a s budováním datových center.
Projekty v Česku uspěly minule
Nařízení o kritických surovinách (CRMA) vstoupilo v platnost v květnu 2024. Zavádí opatření k posílení kapacit EU v oblasti kritických surovin a má také přispět k diverzifikaci zahraničních dodavatelů. Komise vyhlásila dvě výzvy k podávání žádostí o status strategického projektu. Do konce tohoto roku má Evropská komise vyhlásit třetí výzvu k podávání žádostí o status strategického projektu.
V prvním kole uspěly mimo jiné dva ambiciózní projekty na těžbu a zpracování kovů v České republice. První z nich je záměr firmy Geomet, za kterou stojí ČEZ spolu s australskou EMH, na těžbu lithia u Cínovce na Teplicku. Surovinu chce zpracovávat v Prunéřově u Chomutova. Dále se jedná o plán kanadské firmy Euro Manganese na zpracování manganu z hald po starší těžbě u Chvaletic v Polabí.
