Kauza Bereta je jedním z nejsložitějších případů, které musí české soudnictví v poslední době řešit. Kauza, v níž čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal, se před Vánoci zašmodrchala a na plánované závěrečné řeči nedošlo. Radek Holub totiž podal stížnost proti vyřízení námitky podjatost dozorující vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové, o níž sama rozhodla a zamítla ji.
O stížnosti nakonec rozhodovalo Nejvyšší státní zastupitelství, které naplnilo trend poslední doby a podnět zamítlo. Holuba prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů a případ předala ke kázeňskému projednání Národní centrále proti organizovanému zločinu, jíž je Holub, aktuálně postaven mimo službu, příslušníkem.
Detektiv protikorupční policie Radek Holub už v půlce roku 2021 prohlásil, že policie chtěla před necelými deseti lety stíhat kvůli IT zakázce na ministerstvu práce a sociálních věcí exmanžela Lenky Bradáčové – manažera v IT firmě – Tomáše Hájka. Podle Holuba ale zahájení stíhání stopl Bradáčové podřízený. Lenka Bradáčová tvrdí, že to není pravda.
Zájem policie o exmanžela vrchní státní zástupkyně ovšem unikl v roce 2013 do médií. A začala doslova válka mezi Bradáčovou a protikorupční policií.
Spor žalobkyně s detektivem eskaloval koncem března, kdy Bradáčová vyvracela v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 svoji možnou podjatost v kauze IT zakázek ministerstva práce a sociálních věcí.
Bradáčová tehdy řekla, že na ni kauzu vyrobil tehdejší šéf protikorupční policie Tomáš Martinec. Ten to popřel s tím, že Bradáčová k tvrzení nemá a ani nemůže mít jakýkoliv důkaz.
Kontrola na protikorupční policii začala střídat kontrolu a řada detektivů kvůli tomu sbor opustila.
Radek Holub vypovídal u soudu 26. dubna. Jeho výslech byl veřejnosti uzavřen. Na závěr své řeči se Holub soustředil na Vrchní státní zástupkyni v Praze Lenku Bradáčovou.
„Úplně závěrem mi dovolte jednu moji myšlenku, kterou v sobě nosím pět let, ne-li déle. Proč obžaloba takto mlží? Proč obžaloba uvádí takto nepravdivé údaje? Došel jsem k přesvědčení, že je to možná ze msty. JUDr. Bradáčová, respektive obžaloba, která je zastupována JUDr. Bradáčovou, pustila v roce 2013 do éteru do pořadu Xavera Veselého informaci o tom, že Tomáš Martinec a jeho útvar na ni sbírají informace. Tato informace zazněla ve sdělovacích prostředcích po oficiálně ukončeném vysílání. To, že ji paní doktorka vypustila, je její odpovědnost, To, že se dále vysílalo, je její odpovědnost. To, že se snažila toto hodit na našeho ředitele, je její odpovědnost. Soudili se,“ začal svůj výstup směrem k dozorové státní zástupkyni Radek Holub.
„V rámci toho soudního řízení, nebo možná ještě před ním, tam padla docela zajímavá informace, kdy JUDr. Bradáčová v podstatě vyhrožovala našemu řediteli, že je to v podstatě otevřená válka mezi státním zastupitelstvím a naším útvarem. Otevřená válka v tom smyslu, že náš odbor měl stíhat jejího bývalého manžela Tomáše Hájka ze Siemensu v souvislosti s veřejnými zakázkami na MPSV. Paní doktorka Bradáčová uváděla nepravdivé údaje, že nebyl ani prověřován. Je to lež. Její bývalý manžel měl nakročeno ke stíhání. My jsme dokonce vyhotovili usnesení o zahájení trestního stíhání. Nicméně, když jsme s tím seznámili státního zástupce z Vrchního státního zastupitelství, který je podřízený paní doktorce Bradáčové, tak jsme asi za týden dostali pokyn věc odložit,“ prohlásil u soudu Radek Holub.
Lenka Bradáčová pak zareagovala u soudu následovně ZDE.
Někdo z Vrchního státního zastupitelství následně podal na Holuba podnět Městskému státnímu zastupitelství v Praze kvůli možnému křivému obvinění, které jej předalo na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Roztržka skončila postoupením Holuba k takzvanému kázeňskému řešení.
A Lenka Bradáčová se z kauzy pro podjatost nevyloučila.
Další podnět
Radek Holub proto podal proti rozhodnutí Lenky Bradáčové stížnost.
„Podstatné je, že vrchní státní zástupkyně subjektivně označila v rámci vytěžení tvrzení obviněného jako lživé a dokonce s dovětkem, zda v tomto jednání nelze shledávat podezření z trestného činu. Z charakteru trestného činu, který vrchní státní zástupkyně označila v rámci právní kvalifikace vytěženého poznatku, je zřejmé, že se cítí jednáním, kterým dle jejího názoru mohl být spáchán trestný čin – poznatek o trestném činu, poškozena,“ argumentuje Radek Holub.
„Podle trestního řádu je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen mj. státní zástupce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nemůže nestranně rozhodovat. Postačuje zde tedy pochybnost. Tato pochybnost je dle obviněného, jak uvedl v námitce a rozvedl výše, u vrchní státní zástupkyně v Praze dána poměrem k obviněnému,“ pokračuje Holub.
Proto navrhl, aby napadené usnesení Nejvyšší státní zastupitelství zrušilo a vrátilo věc vrchní státní zástupkyni v Praze k novému projednání a rozhodnutí.
Ne a ne a ne a ne. Není podjatá
Nejvyšší státní zastupitelství, konkrétně Pavel Bernát, pak Holubovu další stížnost zamítl jako nedůvodnou.
Poslední argumenty Radka Holuba, že podjatost vrchní státní zástupkyně vůči jeho osobě je odvozena z procesní pozice poškozené osoby v jiném trestním řízení, vedeném policejním Generální inspekce bezpečnostních sborů Praha, které dozorovalo Městské státní zastupitelství v Praze, považuje Bernát za právně nepřijatelný.
Odůvodnil to tak, že Lenka Bradáčová nepodala na Radka Holuba žádné trestní oznámení s charakteristikou poškozeného, se zákonnými právy poškozeného dle trestního řádu, jak ve stížnosti argumentoval obžalovaný. Znovu připomeňme, že někdo z Vrchního státního zastupitelství po roztržce Holuba s Bradáčovou u soudu podal na policistu podnět Městskému státnímu zastupitelství v Praze kvůli možnému křivému obvinění, které jej předalo na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Prověřování možného trestného činu skončilo postoupením Holuba k takzvanému kázeňskému řešení.
Jak se následně ukázalo, podnět na Městské státní zastupitelství kvůli možnému křivému obvinění podala Lenka Bradáčová, dozorující žalobkyně kauzy Bereta.
Pavel Bernát si s tím poradil tak, že „podnět k prošetření pro tento trestný čin byl učiněn úřední cestou z titulu funkce státního zástupce – vrchní státní zástupkyně – zastupujícího obžalobu v jiné trestní věci (myšleno v kauze Bereta – pozn. red.). Je zcela zřejmé, že postoupením uvedeného poznatku (v daném případě právně podloženého pokynem obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 9/2019, ve znění pozdějších změn) veškerá ingerence jmenované vrchní státní zástupkyně ve vztahu k výrokům, pronesených obžalovaným Radem (ano, zde žalobce Bernát chyboval v křestním jménu stěžovatele – pozn. red.) Holubem před Okresním soudem Praha-východ dne 26.4.2021, byla ukončena. Jak vyplývá z dokumentace zaslané stížnostnímu orgánu z Městského státního zastupitelství v Praze, neobsahuje předmětné podání žádnou charakteristiku trestního oznámení poškozené osoby,
přičemž vlastní průběh prověřování a jeho výsledek (prověřování věci bylo dne 10.3. 2022 policejním orgánem Generální inspekce bezpečnostních sborů Praha skončeno odevzdáním věci ke kázeňskému projednání příslušnému orgánu NCOZ), není spojen s osobním zájmem Lenky Bradáčové. Z popisovaného zjištění vyplývá, že jednala z pozice svého pracovního zařazení u Vrchního státního zastupitelství v Praze a v žádném případě neuplatňovala svoje práva jako soukromá osoba v postavení poškozeného“.
Žalobce Pavel Bernát dále zkonstatoval, že Holubův podnět zahrnuje nepodložený názor Holuba s jeho subjektivním vnímáním nastolené problematiky, který zasahuje do jiného trestního řízení, v němž státní Lenka Bradáčová nevykonávala dozor (jde pravděpodobně o kauzu v níž mezi podezřelými figuroval její tehdejší manžel Tomáš Hájek, která se týkala zakázek na ministerstvu práce a sociálních věcí – pozn. red.).
Podle Bernáta v této věci nezaujímala postavení poškozeného v intencích trestního řádu.
„Skutečnost, že z moci úřední, jako intervenující státní zástupkyně u hlavního líčení, v němž zastupuje obžalobu, vytěžila z jednoho trestního řízení poznatek pro jiné trestní řízení, a to procesně zcela v souladu s výše uvedeným pokynem obecné povahy nejvyššího státního zástupce, nezakládá její podjatost vůči osobě Radka Holuba, která svým výrokem zavdala k postoupení poznatku důvod. Stížnost podaná proti usnesení vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové byla proto jako nedůvodná zamítnuta,“ uzavřel žalobce Nejvyššího státního zastupitelství.
Tři roky rybaření
Nebyla to první námitka o podjatosti Lenky Bradáčové, která u soudu v kauze Bereta padla.
„Po celou tu dobu tady takovou červenou nití se prolíná, že vlastně byli tři roky sledováni, odposloucháváni, byl na ně nasazen agent a jednalo se o jakési rybaření s tím, že vyplývá čím dál tím víc, že spoustu těch záznamů o zahájení úkonů trestního řízení, případně nějakých těch operativně pátracích prostředků bylo nasazováno bez řádného odůvodnění. Pokud tady říká soud, že tak stejně bylo i v případě toho agenta, který nic nezjistil a přesto byl prodlužován, tak už jenom ten samotný návrh na to povolení agenta, má poměrně zásadní vliv na způsob vedení toho trestního řízení a tím se vrátím na začátek, kdy tady pan Gáborík namítal, že bere za nevypořádanou tu námitku té podjatosti. Minule tady Vrchní státní zástupkyně založila rozsudek Vrchního soudu z 8. 10. 2018, sp. zn. 6 To 66/2017, který byl proveden k důkazu, já jsem si ho prošel a tam ten vrchní soud dělá velice zajímavé úvahy a závěry ohledně podjatosti, kdy dovozoval závěr o podjatosti paní JUDr. Máchové, která nebyla vypořádaná řádně z toho, že se možná dopustila pochybení s tím, že nevypořádaná námitka podjatosti podle Vrchního soudu v Praze je důvodem vrácení věci státnímu zástupci k došetření a vypořádání v téhle věci,“ uvedl obhájce Václav Němec.
Němcovi tato skutečnost přišla jako další důvod, který zvyšuje pocit, že policejní orgán byl podjatý, respektive, že i státní zastupitelství bylo podjaté.
„Tady tohle s tím agentem, to znamená, že se prodlužoval operativně pátrací prostředek agenta, aniž k tomu byl řádný důvod. My se nemůžeme seznámit, proč, jaké důvody tam byly, my se můžeme domnívat, že byly fabulovány nebo konstruovány, což zakládá samo o sobě tu podjatost. Skutečně ten rozsudek Vrchního soudu v Praze, je v tomhle tom poměrně detailní obsáhlý a dovozuje, že postačí, pokud ten obžalovaný má subjektivní dojem podjatosti a nikdo se s tou námitkou podjatosti jako takovou nezbýval. Za mě minimálně seznámit se s těmi návrhy na nasazení toho agenta, abychom věděli, čím to bylo odůvodněno a nějaké to závěrečné vyhodnocení, k čemu to vedlo, co ten agent zjistil. Pokud ten agent zjistil, že aktivně tady po dobu půl roku byl v kontaktu s panem Gáboríkem a snažil zjistit, jestli je schopen zjistit nějaké informace a během půl roku ty informace jsou nulové, říkáte, že nevyužitelné, tak to svědčí o tom, že pan Gáborík, z mého pohledu, ty informace neměl, nezískával a nikomu nepředával, takže já tady tu relevanci vidím a minimálně ve vztahu k návrhům na nasazení toho agenta a nějaké závěrečné vyhodnocení považuji za vysoce relevantní,“ uzavřel Václav Němec.
Přátelství detektiva ÚOOZ a muže z jízdenkové kauzy
Kauza Bereta je mimořádně zamotaný případ. Dozorující žalobkyní je Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová, případ řešil dnes už neexistující Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, který vedl předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta. Jednou ze Šlachtových klíčových postav byl detektiv David Plecitý.
Ekonomický deník nyní získal důkazy, že Plecitý byl v úzkém styku s Vladimírem Sittou ze společnosti Neograph a soudním znalcem, známým z kauzy provize za dodávky jízdenek pro Dopravní podnik hlavního města Prahy, kterou řešila protikorupční policie.
Z e-mailové komunikace vyplývá, že Sitta junior byl s Plecitým v intenzivním kontaktu a detektiv Plecitý mu v kauze jízdenek iniciativně pomáhal.
Ekonomický deník loni v prosinci upozornil na mimořádně třaskavou výpověď jednoho ze svědků v kauze Bereta – Jana Kopeckého. Ten soudu popsal, o čem podle jeho zjištění kauza Bereta je. Kopecký před soudem zkonstatoval, že akce proti žalobkyni Máchové byla detektivům Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nařízena. Prozradila mu to rodinná přítelkyně, policistka Vendula Kwasniaková, která byla jednou z vedoucích postav realizačního týmu kauzy Bereta. Kolegyně už zmíněného detektiva Davida Plecitého. Ten je dnes vrchním radou a vedoucím oddělení Analýza II. na Finančně analytickém útvaru ministerstva financí.
„Vendula řekla, že mají za úkol najít něco na paní Máchovou. Já jsem jí na to řekl: ´Hele, Vendy, ty ses snad zbláznila. Co to znamená? Co to jako děláte? Proč to je? A ona řekla: Hele, prostě zašli daleko, dělají na Sittech´,“ řekl u soudu Kopecký.
Rodina Sittů je známá mimo jiné z jízdenkové kauzy pražského Dopravního podniku (spoluvlastnili papírnu Neograph ve Štětí – pozn. red.). Policie a státní zastupitelství si Vladimíra Sittu juniora hýčkalo jako jednoho ze dvou korunních svědků v tomto případu. Sitta byl s jedním z detektivů ÚOOZ a kolegou Kwasniakové – Davidem Plecitým – ve velmi úzkém vztahu.
Lobbovali za případ
„Na ÚOOZ byl mimo jiné takzvaný odbor V8, myslím, že to bylo padělání, a odboru V8 velela paní plukovnice Kwasniaková, a její spolupracovník byl nějaký pan plukovník nebo podplukovník Plecitý. Vendulu Kwasniakovou jsem znal dlouhá léta jako osobní přítelkyni, byla to spolužačka mojí manželky, stejně jako pan kolega Plecitý, kterého jsem tedy nikdy neviděl, ale mohu říci, že Vendula Kwasniaková byla už od začátku služební kariéry mojí paní, která nastupovala v roce 1994, rodinná přítelkyně. V podstatě ta Vendula se s mou paní hodně bavila i za mé přítomnosti a když pochopila, že já na té Kongresové (pražská policejní centrála – pozn. red.) mám poměrně velký přehled. Což se stalo v roce 2012, já jsem seděl tehdy u náměstka pro trestní řízení plukovníka Smékala a čekal jsem v předsálí, než on vyřídí nějakou poradu, kterou tam měl. A když na mě přišla řada, tak vylezla právě Vendula Kwasniaková, tam jsem se pobavili chvilku, ptal jsem se, co tam dělá, a ona řekla, že tam má nějaké jednání, měla jednání s náměstkem. Odešla, já jsem šel dovnitř a právě Smékal mi říkal, že to je s nimi peklo, že přišli s tím, to mi řekl mezi řečí, ne, že by mi to chtěl říkat, že přišli s tím, že dělá hospodářská nějakou domovní prohlídku někde u nějakých Sittů, a přišli za mnou, abych to zastavil. Říkal: ´Šlachta mi už od rána několikrát volal a teď tady byla ta kočka.´ To byla vlastně první indicie, kdy jsem pochopil, že vlastně ten útvar pod vedením Šlachty a té Venduly vlastně lobují za nějaký případ,“ řekl u soudu Jan Kopecký.
A pokračoval.
„A potom, to bylo v roce 2013, kdy jsem sezval větší skupinu přátel na moje čtyřicáté narozeniny, to bylo, mám pocit, že to bylo 8. června 2013, a na té oslavě se to posunulo vlastně o level dále, kdy ta Vendula tam viděla ty kluky z Kongresové, kteří tam byli, a viděla, že s nimi mám poměrně dobrý přátelský vztah, takže následně jsme se sešli v pizzerii Fresco Vento dole u řeky a tam mi řekla, že by potřebovala právě informace k paní JUDr. Máchové, že má za úkol vyřešit paní JUDr. Máchovou. To byla moje první indicie, kdy jsem zjistil, že existuje paní JUDr. Máchová,“ pokračoval ve své výpovědi Kopecký.
Předseda soudního senátu Michal Matouš poté položil Kopeckému otázku, zda poskytl Kwasniakové nějaké informace o žalobkyni Dagmar Máchové, která stojí v kauze Bereta před soudem jako obžalovaná.
„Já jsem ji neznal, tak jsem nemohl poskytnout žádné informace, ale vyděsila mě jedna věc, protože souvislost, kvůli které se to stalo, proto jsem mluvil o tom roce 2012, tak v té pizzerii mi právě tato policistka vysvětlila a rozkryla, že to je proto, že na Kongresové existuje útvar, nebo oddělení, což byli právě kluci, se kterými jsem se znal, to byli Nevtípil (bývalý vyšetřovatel kauzy Sittů nebo Čapího hnízda Pavel Nevtípil – pozn. red.), Klučka (kriminalista Pavel Klučka, u kterého ÚOOZ nainstaloval odposlechy – pozn. red.), a tato skupina, 3. oddělení, kteří vyšetřovali nějakou kauzu Sitta. Já jsem nevěděl, o co jde, ale z vyprávění Venduly jsem pochopil, že ten Sitta je nějaký znalec, se kterým se oni nějak přátelí, hlavně ten Plecitý a ona, a že je vyšetřovaný kvůli něčemu, a oni nechtějí, aby byl vyšetřovaný, takže se snaží nějakým způsobem to vyšetřování zastavit, a měla to dozorovat paní JUDr. Máchová. Já jsem se z toho v podstatě vylhal, protože mě se nechtělo v této souvislosti žádné informace zjišťovat, protože jsem nevěděl, o co jde, neznal jsem to vyšetřování, nevěděl jsem, proč se vyšetřuje, a hlavně mi přišlo divné, proč vlastně oni chtěli do toho vyšetřování zasahovat, takže jsem z toho byl takový trošku vyděšený, a víceméně jsme se poté začali vídat méně a méně a skončilo to v době, kdy jsem já skončil u policie,“ prohlásil dále Jan Kopecký.
Mluvila i o zásahu na vládě
Kopeckému pak položila několik otázek dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová a Kopecký zaregoval mimo jiné takto:
„Detaily, na které si vzpomínám, včetně data 8. 6. 2013, potom 25. 6. 2013, to jsou prostě pro mě klíčová data, kde se v podstatě odehrával jakýsi zlom v tom, kdy já víceméně zjišťuji, že rodinná přítelkyně, se kterou jsme sdíleli spoustu aktivit, tak najednou zjišťuji, že se víceméně uchyluje k něčemu, s čímž já jsem nebyl komfortní, takže to ve mně zanechalo nějakou stopu, zatímco věci, o kterých jsem se bavil s Igorem (obžalovaným Igorem Gáboríkem – přítelem Kopeckého – pozn. red.), tak mi prošly hlavou jedním uchem dovnitř, druhým ven… …K otázce, zda mohu přiblížit obsah toho hovoru s paní Kwasniakovou, uvádím, že na té oslavě toho 8. 6. 2013 jsme se bavili a tehdy mi Vendula říkala, že chystá něco velkého, že půjde tak vysoko, jak vysoko ještě nikdy nebyla. Já jsem říkal: ´Ty jo, co to znamená, to půjdete někoho zatýkat?´ a byl jsem jako fakt zvědavý. Ona říkala: ´Nech se překvapit, uvidíš sám.´ 13. 6. vlastně byl zákrok na Úřadu vlády, takže jsem pochopil, že jsme mluvili o tom. A tam už jsem pochopil, že to není úplně normální policejní práce, normální policejní akce, proto jsem si to zapamatoval, proto mi tato data utkvěla v paměti, a když jsem se sešli toho 25. 6. 2013 v té pizzerii, a teď vlastně poté, co jsem absolvoval ten rozhovor na těch čtyřicátinách, a poté, co jsem viděl, co se stalo toho 13. 6. na Úřadu vlády, tak jsem si pamatoval, že vlastně toho 25. 6. byl ten den, kdy mi ta Vendula řekla, že mají za úkol najít něco na paní Máchovou. Já jsem jí na to řekl: ´Hele, Vendy, ty ses snad zbláznila. Co to znamená? Co to jako děláte? Proč to je?´ a ona řekla: ´Hele, prostě zašli daleko, dělají na Sittech.´ Já jsem řekl: ´Já ale nevím, kdo to je, to mi nevysvětluj, že vůbec netuším, kdo to je, ale já se tím nechci zabejvat, já v tomhle nechci bejt aktivní, tohle jsou informace, které já nejsem ochoten shánět a zařizovat.´ S paní Kwasniakovou jsme se přestali stýkat v podstatě ten den. Ona se ještě nějakou dobu stýkala s mou manželkou. Já jsem měl, přiznám se, podezření, že právě Vendula jaksi sehrála nějakou roli v tom vykonstruovaném trestním řízení proti mé paní, ale nemám pro to žádnou podstatnou relikvii nebo indicii, ale to podezření už tam je a už zkrátka nemáme důvod se potkávat a bavit. Myslím si, že tím zašli za nějakou hranu tím, že začali konstruovat tyto kauzy, a od té doby já jsem už tu komunikaci přerušil. K otázce, jaká součást zpracovávala tu trestní věci proti mé manželce, uvádím, že GIBS. Paní Kwasniaková nebyla činná na GIBSu, ale měli tam mezi sebou velice čilou komunikaci. To zase vím, protože se bavila s mojí paní. K otázce, kdy se přestala moje paní stýkat s paní Kwasniakovou, uvádím, že to neumím přesně říci, ale myslím si, že to bylo krátce poté, že to bylo, řekněme, tak koncem roku 2013,“ konstatoval před soudem svědek Jan Kopecký.
Ahoj Davide. Posílám slíbené. Detaily osobně
Z e-mailové komunikace mezi detektivem Davidem Plecitým a Vladimírem Sittou mladším z roku 2011 vyplývá, že vztahy měli velmi silné. Plecitý dokonce podle e-mailů zařizoval Sitovi schůzku u tehdejšího šéfa protikorupční policie Tomáše Martince. Sitta mu v komunikaci pozměnil jméno na Martinů (možná kvůli tomu, že se tak jmenoval policejní prezident Oldřich Martinů – pozn. red.), ale odkaz na novinový článek jednoznačně dokazuje, že šlo skutečně o tehdejšího šéfa protikorupční policejní složky složky, která řešila pražskou jízdenkovou kauzu, ve které firma Neograph figurovala.
Tzv. jízdenková kauza skončila pravomocným osvobozením všech obžalovaných. Byl v ní mimo jiné obžalován lobbista Ivo Rittig nebo spoluvlastník Neographu (nyní vystupující pod jménem Security Paper Mill) Jan Janků (někdejší příslušník Stání bezpečnosti, stejně jako Vladimír Sitta starší – pozn. red.).
Jan Janků převzal Neograph v roce 2013. Státní zástupkyně Dagmar Máchová tehdy dozorovala tunelování Neographu, které vyšetřoval detektiv Pavel Nevtípil (mimochodem pozdější vyšetřovatel kauzy Čapí hnízdo – pozn., red.). Dagmar Máchová s posvěcením pražského městského soudu zabavila v souvislosti s trestním stíháním akcie Neographu Sittovi staršímu a zakázala mu hlasovat na valné hromadě Neographu, jíž byl polovičním majitelem.
„Společnost nám byla odňata, přišli jsme o ni za aktivní spolupráce státní zástupkyně Dagmar Máchové,“ komentoval Sitta mladší kroky státní zástupkyně Máchové, které později stvrdil Nejvyšší soud i Ústavní soud.
Sitta junior řešil rodinné byznysové problémy s detektivem ÚOOZ Plecitým velmi aktivně, jak vyplývá z e-mailů.
„Mám, přečtu. Schůzka zítra s kolegou asi padá volal mi, že je odvolán na zítra k jinému případu. My se uvidíme. D -,“ napsal David Plecitý Sittovi v říjnu 2011 v e-mailu s předmětem „žaloba na DP“ (zkratka pražské Dopravního podniku – pozn. red.) s nejvyšší prioritou.
Reagoval tak na předchozí zprávu Vladimíra Sitty juniora.
„Ahoj Davide, posílám slíbené, detaily osobně. Děkuji za podporu. Vážím si jí. Máš to u mě… Uvidíš, že padělky jsou jen špička ledovce a vlastně o ně ani na prvním místě zas tak nejde, Vláďa,“ napsal Sitta mladší Plecitému.
Dohazování šéfa protikorupční policie
„OK, tak se zítra potkáme jen sami dva. Doufám, že to nesouvisí nějak negativně s T. Martinů – s ním mám schůzku v pátek v 10 hod. P.S. jinak pouzdro je super, nosím ho denně,“ zareagoval Sitta junior.
„Myslím, že TM s tím zatím nemá co dělat. Uvidíme, co udělá tvůj postup – schválně, koho ti přidělí 🙂 DP,“ odepsal David Plecitý.
Z komunikace je dále evidentní, že Plecitý na řešení problémů Neographu zařizoval Sittovi mladšímu konkrétního policistu. Jeho jméno ale v komunikaci zašifrovali na XY.
„OK, tak fajn, nerad bych něco neúmyslně pokazil. To víš, ´chytám se stébla´ a beru každou pomoc… A mám TM říci, aby mi přidělil toho XY?“ napsal Sitta Plecitému.
„Domluvíme dnes. DP,“ zareturnoval Plecitý 12. října 2011.
„Přečti si jméno zástupce Protikorupčního… to mi dává víru,“ napsal pak 18. října Sitta Plecitému s odkazem na tento text na serveru Novinky.cz. V něm je jednoznačně zmíněno jméno Tomáše Martince.
„Obecně je s tímto typem oznámení problém, že útvar bude zanesen aktuálně medializovanými kauzami tohoto typu, a kde potom najde kapacity na to, aby se někdo v klidu a tichosti věnoval naší věci? Jak může polda, který má podobných věcí na stole víc, nebo se na nich jiným způsobem podílí, najít čas a chuť na normální detektivní pátrání, aby zločinci dostali, co jim patří? Můj předpoklad je, že to bude zase humbuk, a naši věc to jen odkloní na vedlejší kolej. Ale možná že jsem jen příliš profesně pesimistický. D,“ odepsal Plecitý Sittovi.
Detektiv ÚOOZ David Plecitý tedy s civilistou Vladimírem Sittou mladším řešili „naši věc“.
Kauzu Bereta, v níž je obžalovaná Dagmar Máchová, a detektivové ÚOOZ se pokoušeli v jejím rámci získávat informace i o vyšetřovateli případu Čapí hnízdo, později řešil místo Generální inspekce bezpečnostních sborů, právě útvar Róberta Šlachty. GIBS věc odebralo Vrchní státní zastupitelství v Praze, s nímž Sitta aktivně spolupracoval v případu Dopravního podniku.
A kdo se okolo případu velmi intenzivně ochomýtal? Svědkem Janem Kopeckým zmínění Vendula Kwasniaková a David Plecitý.
Jan Hrbáček
