INZERCE

Polský hnědouhelný důl Turów. Foto: Greenpeace ČR

Poláci chtějí kvůli zákazu těžby v dole Turów zablokovat hraniční přechod

Polská iniciativa Ruce pryč od Turówa svolává na úterý blokádu česko-polského hraničního přechodu Hrádek nad Nisou – Kopaczów. Blokáda souvisí se soudním zákazem těžby v jednom z nejkontroverznějších důlních děl ve střední Evropě. Rozšíření lomu totiž doslova vysuší oblast Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska a připraví 30 tisíc lidí o dodávku pitné a užitkové vody. Soudní dvůr Evropské unie vydal předběžné opatření, o které požádala česká vláda v žalobě na Polsko kvůli dolu Turów. Soud tak těžbu zastavil, protože její pokračování může způsobit vážné a nevratné škody zájmům Evropské unie.

Už druhou blokádu česko-polského hraničního přechodu Hrádek nad Nisou – Kopaczów (Kopačov) svolala na úterý 25. května polská organizace Ruce pryč od Turówa (Ręce precz od Turowa). Výzva k blokádě důležitého kruhového objezdu těsně za hranicemi se už objevila na sociálních sítích.

Iniciativa Ruce pryč od Turów výzvou k blokádě reaguje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Ten v pátek vyhověl české žádosti a vydal předběžné opatření, o které požádala česká vláda v žalobě na Polsko kvůli rozšíření těžby v dole Turów. Soud těžbu zastavil s odůvodněním, že její pokračování může způsobit vážné a nevratné škody zájmům Evropské unie. Těžbu v dole Turów dlouhodobě kritizují i západní sousedé z Německa.

Iniciativa Ruce pryč od Turówa zorganizovala takový protest u u hranic už 22. března. Tehdy desítky polských aut projížděly bez přestání dvě hodiny mezi kruhovými objezdy na polské straně. Bránily tím ve vjezdu na polskou silnici 332, která navazuje na českou I/35, kterou k cestě do Polska a sousedního Německa využívají stovky řidičů, především kamionů.

Řidiče osobních aut v březnu policisté posílali na blízký starý přechod. Přes něj ale kamiony projet nemohou, a tak se před hranicí v Česku vytvořila několikakilometrová kolona kamionů. Tentokrát chtějí Poláci demonstrovat od 14,15 co nejdéle, minimálně do 18 hodin.

Svolávání na Facebooku kvůli chystané blokádě hraničního přechodu v Hrádku nad Nisou kvůli soudnímu zákazu těžby v dole Turów. Foto: Jan Hrbáček
„Příští úterý se opět scházíme na kruháči v Kopaczově a jsme tam co nejdéle, i do 18 hodin!! Všichni, kterým leží na srdci dobro našeho regionu, přijďte a pomozte nám zablokovat vstup do Polska, aby Češi měli pocit, že tu jsme a nevzdáváme se!!,“ stojí vbe výzvě na Facebooku.

Stavte se klidně na hlavu

Hnědouhelný důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím především sousední elektrárnu, kterou také vlastní společnost PGE. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedních zemí o šest let prodloužilo firmě koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila.
Letos v dubnu pak polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka povolil v Turówě těžbu až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu.

Elektrárna Turów tak poběží dál, i kdyby se za hranicemi v Česku a Německu stavěli na hlavu. Tak lze ve stručnosti vyjádřit polský postoj k prodloužení provozu kontroverzní elektrárny a uhelného lomu na polsko-česko-německém trojmezí.

Podle rozhodnutí ministerstva, zveřejněného na webu polské vlády, je pokračování těžby v souladu se zásadou racionálního hospodaření s ložiskem. Zatím elektrárnu a lom vlastní společnost PGE, v příštím roce ji má převzít chystaný podnik NABE zcela ovládaný státem. „Toto rozhodnutí umožňuje pokračování těžby a další provoz elektrárny, která zajišťuje několik procent domácí poptávky po elektřině. To současně znamená, že odpovídá veřejnému zájmu,“ uvádí se na webu polské vlády.

Povolení má několik podmínek, které mají vést ke snížení hlukové zátěže a prašnosti těžby. Ani tyto ústupky však neuklidnily početné odpůrce lomu a elektrárny Turów. Proti udělení povolení do roku 2044 se aktivně postavilo téměř 14 tisíc lidí z Česka, Polska a Německa, kteří psali polskému ministrovi klimatu a životního prostředí Michału Kurtykovi a předsedovi správní rady PGE Wojciechu Dąbrowskému dopisy, aby prodloužení těžby zastavili.

Velké obavy na české straně vyvolává úbytek vody v krajině. Severočeská vodárenská společnost již dříve přišla s varováním, že rozšířený lom doslova vysuší oblast Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska a připraví 30 tisíc lidí o dodávku pitné a užitkové vody. „Povolení těžby na dole Turów do roku 2044 je absolutní výsměch sousedním státům a jejich obyvatelům i mezinárodním klimatickým cílům. Není možné pokračovat v těžbě, která krade vodu z českého území dalších 24 let,“ uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace ČR Nikol Krejčová.

Protest aktivistů v lomu u elektrárny Turów. Zdroj: tisková zpráva Greenpeace

Pro Poláky příliš důležitá elektrárna

Poláci na české obavy příliš ohledy neberou. Česká vláda proto na konci února sáhla k výjimečnému nástroji. Podala k Soudnímu dvoru EU žalobu proti Polské republice kvůli pravděpodobnému porušení unijního práva. „Přímá žaloba na jiný stát EU je opravdu krajním řešením situace, za existence Evropské unie taková situace nastala jen párkrát. Pro ochranu našich občanů je ale v tuto chvíli žaloba nezbytná, neboť Polsko zatím nenaplnilo požadavky, které v souvislosti s ochranou životního prostředí na naší straně klademe,“ uvedl k podání žaloby ministr životního prostředí Richard Brabec.

Hnědouhelná elektrárna Turów má pro polskou energetiku značný význam. Pokrývá zhruba pět procent tamní spotřeby elektřiny. Její instalovaný výkon (1488 megawattů) je srovnatelný se součtem výkonu českých elektráren Tušimice a Prunéřov II. PGE spouští do provozu nový blok o výkonu 496 megawattů, který nahradí tři nejstarší bloky. Už jen s ohledem na výši investice (4 miliardy zlotých, tj. 23 miliard korun) je logické, že si chce vlastník provoz nového bloku náležitě užít.

Těžba v dole Turów je zastavena do finálního rozhodnutí soudu, které se očekává nejdříve za několik měsíců. Žalobu kvůli dolu podala Česká republika letos v únoru po nepodařených jednáních s polskou stranou. Evropská komise již loni v prosinci potvrdila, že v procesu povolování těžby došlo k porušení evropské legislativy, a těžba samotná by tak měla být ilegální.

Do dolu Turów stéká voda z českého území. Problém potvrzují i nejnovější data z roku 2020. Důl zatím funguje podle kontroverzního povolení, které má vypršet v roce 2026. Nyní si firma žádá o povolení do roku 2044.

Zároveň se plánuje, že celý areál Turów přejde v budoucnu do majetku nově vzniklé státní firmy, jak už napsal Ekonomický deník.

Soudní dvůr EU ve svém usnesení potvrdil, že důsledky pokračování těžby uhlí v polském dole Turów na české území mohou být natolik významné a nevratné, že nařídil Polsku, aby okamžitě pozastavilo činnost v dole do doby, než bude vynesen rozsudek ve věci žaloby České republiky.

Žalobu k Soudnímu dvoru EU podala Česká republika proti Polské republice v únoru. Polsku vytýkáme, že v souvislosti s rozšířením těžby na dole Turów porušilo unijní právo. Polsko nejenomže po mezistátním procesu EIA prohlásilo své rozhodnutí EIA do roku 2044 za okamžitě vykonatelné, čímž vyloučilo účinnou právní ochranu vůči tomuto rozhodnutí – tak jak je to standardem ve všech zemích EU podle směrnice o posuzování vlivů záměru na životní prostředí, ale současně prodloužilo povolení k těžbě hnědého uhlí v dole Turów o 6 let bezprostředně v návaznosti na těžbu současnou, a to bez provedení posouzení vlivů na životní prostředí, dále z řízení o vydání tohoto povolení k těžební činnosti do roku 2026 vyloučilo dotčenou veřejnost a vůbec neumožnilo soudní přezkum tohoto povolení.

České straně navíc Polsko v souvislosti s řízením o vydání báňského povolení do roku 2026 neposkytlo kompletní informace, což je i přímým porušením zásady loajální spolupráce podle Smlouvy o Evropské unii.

Součástí žaloby byla také žádost o zastavení aktuální těžby uhlí v dole do doby, než Soudní dvůr EU rozhodne. Česká republika navíc současně požádala soud, aby žalobu projednala přednostně, právě s ohledem na negativní důsledky protiprávní těžby pro obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje, což soudní dvůr svým svým usnesením stvrdil.

„Jsme přesvědčeni, že Polsko porušilo právo Evropské unie, když povolilo rozšíření těžby v hnědouhelném dole v těsném sousedství s naší republikou i s územím Německa. Touto činností je negativně dotčeno nejen právo obyvatel česko-polského pohraničí na vodu, neboť těžba ovlivňuje hladinu podzemní vody, ale také kvalita životního prostředí i majetek obyvatel. Věříme, že nám Soudní dvůr vyjde vstříc i v co nejkratším projednání naší žaloby,“ řekl k rozhodnutí soudu český ministr životního prostředí Richard Brabec.

Požár v největším polském dole

Problémy nejsou jen v Turówě, kde podle neoficiálních informací přes opatření soudu běží těžba dál. V největším polském hnědouhelném dole Belchatów včera hořel pásový dopravník. Dočasně kvůli tomu byly přerušeny dodávky uhlí do sousední elektrárny, kterou proto postihl částečný výpadek.

Požár v dole v centrální části Polska nedaleko města Piotrków Trybunalski vypukl před polednem a zahalil blízkou oblast velkými mraky černého kouře. Jedná se už o druhý podobný incident z tohoto týdne, kvůli němuž musí blízká elektrárna odstavit část svých generátorů.

Důl a elektrárna v polském Belchatówě. Foto: SmogLab

Dopravní pás, vedoucí do elektrárny, je asi 200 metrů dlouhý a 30 metrů vysoký. Dopravuje uhlí do energetického bloku číslo 14.

„Hašení bylo ztíženo přístupem k hořícímu objektu. Na místě zasahovalo šestnáct hasičských jednotek a oddělení záchranné služby. Po několika hodinách akce se hasičům podařilo situaci zvládnout. Dopravní pás byl uhašen poměrně rychle, oheň se ale dostal do budovy, takzvané skladovací nádrže, kde je uloženo uhlí, což způsobilo komplikace. Po dokončení zásahu hasičů přilehlá elektrárna oznámila, že blok 14 s výkonem 858 MW stále vyrábí elektřinu, ale kvůli přerušení dodávek uhlí do této jednotky bude po vyčerpání uhelných rezerv, které má k dispozici, vypnut,“ napsala polská média.

Důl i elektrárnu provozuje státní energetická společnost PGE. Omezení provozu však podle ní nezpůsobí výpadky v dodávkách proudu. PGE provozuje rovněž důl Turów.

Jan Hrbáček