Pokud by se prokázalo, že by z návrhu poslance SPD Jana Hrnčíře na změnu pravidel k získání oprávnění na stanici technické kontroly profitoval někdo z jeho blízkých, určitě by o střet zájmů šlo, zareagoval na zjištění Ekonomického deníku poslanec Pirátské strany Ondřej Polanský. Ten Hrnčířův přílepek podporuje. Zároveň ale podle něj platí, že silné lobbistické tlaky fungují i z opačné strany. „Jelikož současný zákon je velmi výhodný naopak pro stávající majitele licence STK a nové zájemce znevýhodňuje, můžeme na to nahlížet i tak, že aktivita směřující k zachování dnešního stavu třeba ve prospěch konkrétního držitele může být hodnocena jako střet zájmů rovněž,“ tvrdí Polanský. Klíčové hlasování ve třetím čtení má nastat dnes.
Ekonomický deník minulý týden upozornil, že poslanec SPD Jan Hrnčíř zasáhl hned třikrát poměrně zásadním způsobem do implementace evropské směrnice novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
Jan Hrnčíř do ryze technické novely navrhuje změnu podmínek, na základě kterých je možné získat nové oprávnění k provozování stanice technické kontroly. Hrnčíř podal hned tři pozměňovací návrhy, ve kterých se liší pouze procenta k dosažení možnosti získat nové oprávnění k provozování STK. Hrnčíř začal nejprve 67 procentech, druhý návrh navýšil 70. Poslední, třetí, pak stanovuje hranici naplněnosti regionu, kvůli které by měla vzniknout nová STK, na 75 procent. Důležité pak je, že žadatel už musí mít novou STK postavenou, vybavenou a připravenou.
V takové fázi má možnou budoucí STK připravenou jen jeden podnikatel v České republice. Prodejce automobilů Renaultů a Hyundai z Nového Jičína Antonín Pončík, respektive jeho firma LXM Group.
„Děkuji za Váš zájem. Teď jsem na dovolené v Chorvatsku bez NTB a PC. Vracím se 11.7. Následně zaujmu stanovisko,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku prodejce vozů z Nového Jičína, který usiluje o oprávnění k provozování STK.
Tento týden svou reakci rozšířil. K tomu, zda se zná s poslancem Hrnčířem, se ale ni napodruhé nevyjádřil. „V odpovědi na Váš e-mail, ale i článek v Ekonomickém deníku sděluji. Část týkající se mého profitu z popisovaných aktivit je nelogická, protože v současnosti jsem v závěrečné fázi jednání o odkupu licence na provoz STK a to včetně objektu, kde k této činnosti dochází. Navíc prodávajícím je významný člen asociace STK, která je o tomto informována. Z toho logicky vyplývá, že žádnou změnu zákona nepotřebuji a vznik nových licencí je proti mému zájmu. Tohle je jednoduše pochopitelný a doložitelný fakt,“ konstatoval Antonín Pončík.
Jenže odkup licence, včetně stávajícího objektu STK, by stál Antonína Pončíka desítky milionů korun. Ovšem pokud by prošel jeden z návrhů poslance Jana Hrnčíře, podnikatel by si mohl zřídit STK ve svém objektu a ušetřil by víc než výrazně.
Více STK – lepší služba
Hrnčířovy pozměňovací návrhy podporuje i poslanec za Pirátskou stranu Ondřej Polanský. „Motivy kolegy Hrnčíře mi známy nejsou, nicméně nejde o nijak výjimečnou praxi, poslanci podávají pozměňovací návrhy v zásadě ke každé novele… …Jak k těmto hodnotám (možnost vzniku nové STK při vytíženosti stávají na 67, 70 a 75 procent – pozn. red.) došel, jsme společně neřešili. Ve chvíli, kdy neexistuje předjednaná dohoda na konkrétním řešení, je ale běžné, že poslanec podá více variant vzájemně se vylučujících návrhů,“ začal Ondřej Polanský svou reakci pro Ekonomický deník.
Na otázku, zda v něm nevyvolávají aktivity kolegy Jana Hrnčíře dojem, že má v okruhu své rodiny či přátel někoho, kdo usiluje o získání oprávnění k provozování stanice technické kontroly, odpověděl, že kolegův záměr blíže nezkoumal. „Pohnutky politiků mohou být ledasjaké, nerad bych o nich ale spekuloval. S Janem Hrnčířem nemáme žádný úzký vztah a okruh jeho rodiny a přátel neznám,“ uvedl Polanský.
Ale doplnil: „Pokud by se prokázalo, že by z návrhu profitoval někdo z jeho blízkých, určitě by o střet zájmů šlo. Zároveň ale platí, že silné lobbistické tlaky fungují i z opačné strany. Jelikož
současný zákon je velmi výhodný naopak pro stávající majitele licence STK a nové zájemce
znevýhodňuje, můžeme na to nahlížet i tak, že aktivita směřující k zachování dnešního stavu
třeba ve prospěch konkrétního držitele může být hodnocena jako střet zájmů rovněž,“ konstatoval pirátský poslanec.
A proč pirát aktivitu kolegy z SPD podporuje? „Jak jsem uvedl výše, pouhá změna parametru obsazenosti linek sice problém nevyřeší, ale více stanic STK přinese lepší službu občanům. Stávající provozovatelé tvrdí, že kontroly nešidí, protože to zabezpečení systému ani neumožňuje, zároveň ale argumentují, že noví provozovatelé by ve snaze přilákat klienty podváděli. To nedává smysl. Navíc jak chceme vysvětlit skutečnost, že v Německu, kde mají daleko modernější vozový park, neprojde STK 21 procent vozů a v Česku je to pouze 8 procent? Nebo že v Šumperku narazí hned 24 procent žádostí, zatímco v Praze musí STK opakovat ani ne jedno procento žadatelů? Řešení těchto strukturálních problémů vidíme v mnohem širší reformě celého systému, která by byla možná několika způsoby,“ pokračuje Ondřej Polanský.
Pokud je podle Polanského výkon činnosti STK pro stát tak důležitý, „když pěstuje takovou přeregulaci“, tak ať jsou STK kompletně v jeho režii, jako regionální pracoviště ministerstva dopravy nebo úřady obcí s rozšířenou působností.
„Pokud mohou činnost STK vykonávat soukromé subjekty nyní, pak ať to může být libovolný počet dalších subjektů s podmínkou, že splní férová kritéria – ať rozhoduje kvalifikace a ne ´kdo tu byl dřív´. V tomto světle je dále potřeba přijmout fakt, že odpovědnost STK a autoservisu je z hlediska bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích srovnatelná,“ prezentuje svoji vizi Polanský.
„I při běžné opravě, například řízení vozidla, co řízení, jen přezutí, jde o životy lidí. Takže a priori nevidíme důvod, proč by licenci na STK nemohli při splnění všech kritérií získat také autoservisy. I oni si musí být schopni za svou práci ručit, podobně třeba jako projektant, který má trestní odpovědnost, když stavba jeho vinou spadne,“ pokračuje.
A nabízí německou cestu. „Kdy licence STK není svázaná s konkrétní dílnou, ale provádí ji pověřený komisař. Jde tedy velmi zhruba o něco na způsob revizních techniků s razítkem. Výhodou tohoto systému je daleko vyšší flexibilita, komisař STK je mobilní a může pravidelně dojíždět třeba i do odlehlejších lokalit a úkon provádět tam, kde si jej objednají. A za kvalitu odvedené práce je vždy zcela jednoznačně odpovědný svým jménem,“ dodává Ondřej Polanský.
Kolovratník: Hrnčíř dopravu vůbec neřešil
„Upřímně – vůbec tomu nerozumím. S kolegou se pochopitelně známe, působí však v úplně jiných výborech Sněmovny (rozpočtový a ústavně-právní). O dopravu se během tohoto volebního období nikdy nezajímal. Nechci být nekolegiální, ale už toto je přinejmenším ´podivné´. Na druhou stranu respektuji, že každý poslanec může dát v rámci své zákonodárné iniciativy jakýkoli návrh k projednávaným zákonům, proto nechci dovozovat žádné souvislosti. Důležitější je to, co zmiňujete v otázce. Jedná se jen a pouze o technickou novelu implementace práva EU (konkrétně v tomto případě jde o reakci na dieselgate a o to, aby stát měl zákonné zmocnění provádět kontroly u motorů, filtrů apod. tak, jak to po něm EU požaduje). Zásah do systému provozování STK je proto nutné chápat jako přílepek k vládnímu návrhu. Nedává to žádný smysl,“ kroutí hlavou zpravodaj zákona Martin Kolovratník.
Martin Kolovratník sleduje trendy a celkový stav v republice a je spokojen. „Vždyť od výše uvedené změny systému bylo vydáno dalších 30 licencí (to je téměř 10 procent trhu) a fyzicky vzniklo více než 15 linek STK. Podle informací, které mám z ministerstva dopravy je stav rovnovážný, netvoří se žádné fronty, lidé jsou díky online rezervacím odbaveni včas a hlavně – stát zvládá průběžnou státní kontrolu kvality a provozu tak, aby nedocházelo k podvodům, stáčení tachometrů, obcházení emisí apod.,“ konstatoval poslanec hnutí ANO.
Poslanci hnutí ANO Hrnčířovy návrhy podle něj nepodpoří. Třetí čtení proběhne v Poslanecké sněmovně dnes a lze očekávat velmi napínavé hlasování.
Zákonodárnou aktivitu poslance SPD Jana Hrnčíře popsal Ekonomický deník podrobně zde.
Jan Hrbáček
