Neděle, 1. srpna, 2021

Tři přílepky k technické novele. „Majstrštyk“ poslance SPD nahrává jednomu podnikateli

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Takovou zákonodárnou iniciativu v oboru, jemuž se poslanec SPD Jan Hrnčíř nevěnuje, jeho kolegové ještě ve Sněmovně téměř neviděli. Hrnčíř k technické novele zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kterou se má do českého práva implementovat evropská legislativa, přihodil hned tři pozměňovací návrhy na stejné téma. Týkají se možnosti, jak získat oprávnění k provozování stanice technické kontroly. Jak zjistil Ekonomický deník, problém spočívá v tom, že Hrnčířova zákonodárná aktivita nahrává jen jednomu podnikateli z Valašska, který o získání oprávnění k provozování STK usiluje. Třetí čtení by mělo proběhnout ve Sněmovně do pátku.

Poslanec SPD Jan Hrnčíř zasáhl hned třikrát poměrně zásadním způsobem do implementace evropské směrnice novely zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Ačkoli jde v podstatě o bezproblémové přijetí technické novely, sjednocení s unijním právem, Hrnčířova legislativní aktivita může zásadním způsobem ovlivnit systém technických kontrol (STK). Ty mají být garantem toho, že se na českých silnicích pohybují pouze bezpečná vozidla.

Jan Hrnčíř do ryze technické novely navrhuje změnu podmínek, na základě kterých je možné získat nové oprávnění k provozování stanice technické kontroly. Hrnčíř podal hned tři pozměňovací návrhy, ve kterých se liší pouze procenta k dosažení možnosti získat nové oprávnění k provozování STK.

Hrnčíř začal nejprve 67 procentech, druhý návrh navýšil 70. Poslední, třetí, pak stanovuje hranici naplněnosti regionu, kvůli které by měla vzniknout nová STK, na 75 procent. Důležité pak je, že žadatel už musí mít novou STK postavenou, vybavenou a připravenou.

V takové fázi má možnou budoucí STK připravenou jen jeden podnikatel v České republice. Prodejce automobilů Renaultů a Hyundai z Nového Jičína Antonín Pončík, respektive jeho firma LXM Group.

Návrh poslance SPD Jana Hnrčíře na vznik nových stanic technické kontroly nahrává jednomu podnikateli. Foto: Jan Hrbáček

Přítel pana poslance

Jan Hrnčíř se dosud podobné problematice nevěnoval. Ekonomický deník proto kvůli této mimořádné aktivitě poslance oslovil Asociaci STK a Asociaci techniků a provozovatelů technických a emisních kontrol vozidel.

„Do chvíle, než pan poslanec Hrnčíř předložil své pozměňovací návrhy, jsem nikdy nezaznamenal, že by se oblastí dopravy, natož STK, jakkoliv zabýval. Z dostupných informací je zřejmé, že oblasti jeho zájmů politických i profesních jsou diametrálně odlišné,“ sdělil Ekonomickému deníku předseda Asociace STK Luděk Šíp.

Šíp vysvětluje, že smyslem technické novely zákona č.52/2001 Sb. byla implementace evropské směrnice a „zcela jistě ne snaha zásadně deformovat systém technických kontrol“. „Pozměňovací pana Hrnčíře se však přesně o to pokouší,“ míní Šíp.

„Varianty změny výpočtu kapacit jsou velmi specifické a zcela jistě vycházejí ze znalosti pokrytí kapacit v některém konkrétním okrese. Další podmínky, které poslanec navrhuje, zužují okruh zájemců o provozování STK a vylučují všechny, kteří již STK provozují. Dále chce upřednostnit ty, kteří již mají kontrolní linku postavenou a zkolaudovanou. Při zvážení těchto okolností a podmínek, mimochodem zjevně nezákonných až protiústavních, a podle mých kontrolních výpočtů, jsou návrhy postaveny tak, aby k možnosti otevření další stanice technické kontroly došlo k okrese Nový Jičín,“ konstatuje Luděk Šíp.

„Z informací, které pak mám z tohoto regionu, jen vím, že zájemce o provozování STK ve svém autoservisu, kde je již postavená kontrolní linka, je přítel pana Hrnčíře. Ale může se jednat jen o shodu okolností, jistě bych nechtěl zákonodárné iniciativě pana poslance Hrnčíře přisuzovat takové motivy. Protože snaha upravit zákon ve prospěch jednoho konkrétního podnikatele by dle mého vážně zpochybnila politickou činnost i integritu osobnosti pana poslance Hrnčíře,“ uzavřel svoje komuniké předseda Asociace STK Šíp.

Na scéně Antonín Pončík

„Po přečtení uvedených pozměňovacích návrhů je jasné, že pan poslanec Hrnčíř sledoval velmi úzké rozvolnění směřující k jedné až několika osobám,“ začala odpověď na otázky Ekonomického deníku členka správní rady Asociace techniků a provozovatelů technických a emisních kontrol vozidel Magdalena Kubátová.

Podle Kubátové se podmínky, za kterých je podle návrhu poslance Hrnčíře možno nově získat oprávnění k provozu STK, v podstatě hodí jen pro dva subjekty v České republice. „Jedním ze subjektů je společnost v Novém Jičíně a druhým subjektem je společnost v Mnichově Hradišti. Protože společnost v Mnichově Hradišti sice splňuje podmínku postavené budovy STK, avšak ani při změně procent 67, 70 a 75 ve výpočtu kapacit STK udělení nového oprávnění nedosáhne, proto přichází v úvahu jen jediný subjekt a to v Novém Jičíně,“ analyzuje Magdalena Kubátová.

Jediné vysvětlení proč poslanec Hrnčíř navrhl tři varianty s rozdílnou procentuální výší, je podle Kubátové následující: „Docházelo k vývoji, nejprve podal první návrh s 67 procenty, avšak ten po konzultaci s ostatními poslanci ve Sněmovně jevil jako neprůchodný, neboť by došlo zjevně k širšímu rozvolnění než sám zamýšlel. A proto následně těsně před druhým čtením v Poslanecké sněmovně a přihlášením poslaneckých pozměňovacích návrhů přidal ještě dva návrhy se 70 a 75 procenty. Uvedené pozměňovací návrhy jednoznačně vyvolávají pocit, že poslanec Hrnčíř má ve svém okruhu člověka, jež má postavenou budovu STK a tudíž jsou ušity jemu přímo na míru,“ pokračuje Kubátová.

Asociace techniků a provozovatelů technických a emisních kontrol vozidel proto zjišťovala, o koho by se mohlo jednat. „Bylo zjištěno, že by se mělo jednat o pana PhDr. Ing. Antonína Pončíka, MBA se společností LXM servis s.r.o., jež má ve svém areálu kde provozuje autoservis Renault i zakoupenou budovu pro STK. Bohužel bez oprávnění k provozu této činnosti. Jestliže poslanec Hrnčíř navrhuje tyto změny jen pro jednu osobu z jeho okruhu přátel máme za to, že se jedná o nejen střet zájmů, ale především o zneužití poslaneckého mandátu, neboť zákony by měly být pro všechny obyvatele tohoto státu,“ dodala Magdalena Kubátová s tím, že asociace informovala o Hrnčířových aktivitách místopředsedu hospodářského výboru a zpravodaje zákona Martina Kolovratníka (hnutí ANO).

Kolovratník: Hrnčíř dopravu vůbec neřešil

„Upřímně – vůbec tomu nerozumím. S kolegou se pochopitelně známe, působí však v úplně jiných výborech Sněmovny (rozpočtový a ústavně-právní). O dopravu se během tohoto volebního období nikdy nezajímal. Nechci být nekolegiální, ale už toto je přinejmenším ´podivné´. Na druhou stranu respektuji, že každý poslanec může dát v rámci své zákonodárné iniciativy jakýkoli návrh k projednávaným zákonům, proto nechci dovozovat žádné souvislosti. Důležitější je to, co zmiňujete v otázce. Jedná se jen a pouze o technickou novelu implementace práva EU (konkrétně v tomto případě jde o reakci na dieselgate a o to, aby stát měl zákonné zmocnění provádět kontroly u motorů, filtrů apod. tak, jak to po něm EU požaduje). Zásah do systému provozování STK je proto nutné chápat jako přílepek k vládnímu návrhu. Nedává to žádný smysl,“ kroutí hlavou zpravodaj zákona Martin Kolovratník.

Má Martin Kolovratník nějaké vysvětlení, proč jeho kolega Hrnčíř dal tři návrhy, ve kterých se liší pouze procenta k dosažení možnosti získat nové oprávnění k provozování stanice technické kontroly?

Poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník. Foto: Martin Kolovratník

„Kolega se mě na to osobně ptal. Sdělil mi, že se mu nezdá současně nastavený systém a že by chtěl, aby se na trh dostalo více provozovatelů. Já jsem mu osvětlil celý systém i to, jak vznikl. Já osobně jsem byl jeho autorem v minulém volebním období. Jde o to, že aktuální systém výpočtu kapacit jsme nastavili (v široké politické shodě většiny Sněmovny, Senátu i Ministerstva dopravy) na přelomu let 2016/2017 a zaveden byl od roku 2017. Je nastaven jako férový a dynamický – reaguje na potřeby občanů a zároveň garantuje stabilní podnikatelské prostředí. Reaguje operativně na počty registrovaných vozidel v daném správním obvodu a počty skutečně prováděných prohlídek (využití maximálně 80 procent kapacity STK). Reakce byla taková, že by rád toto procento snížil, aby v jeho regionu vznikly další STK,“ pokračuje Kolovratník.

Na vysvětlenou: Hrnčíř je z jižní Moravy a favorit na získání nového oprávnění, pokud by jeho „pozměňovák“ prošel, je z Valašska.

Martin Kolovratník sleduje trendy a celkový stav v republice a je spokojen. „Vždyť od výše uvedené změny systému bylo vydáno dalších 30 licencí (to je téměř 10 procent trhu) a fyzicky vzniklo více než 15 linek STK.  Podle informací, které mám z ministerstva dopravy je stav rovnovážný, netvoří se žádné fronty, lidé jsou díky online rezervacím odbaveni včas a hlavně – stát zvládá průběžnou státní kontrolu kvality a provozu tak, aby nedocházelo k podvodům, stáčení tachometrů, obcházení emisí apod.,“ uvedl dále poslanec hnutí ANO.

A co říká Kolovratník na to, pokud by se ukázalo, že jeho kolega Hrnčíř navrhuje tyto změny pro někoho v okruhu rodiny nebo přátel?

„Toto je více otázka na autora návrhů než na mě. V obecné rovině je však odpověď jasná. Žádný poslanec přeci nesmí měnit zákony ve prospěch někoho svého známého či příbuzného. Pokud by se toto prokázalo, byl to pro něj velmi vážný problém a to nejen v rovině etické… …Věřím, že návrh bude zamítnut. A také věřím, že se kolega Hrnčíř nebude muset zpovídat z nějakého osobního střetu zájmů,“ dodal Martin Kolovratník.

Hrnčíř: O střetu zájmů nemůže být řeč

Jan Hrnčíř tvrdí, že svou legislativní aktivitou ničí osobní zájem nesleduje. „Poměrně zevrubně jsem popsal tuto problematiku v odůvodnění pozměňovacích návrhů. Diskusi v rámci poslaneckých klubů vyvolal komplexní pozměňovací návrh podaný kolegou Luzarem z KSČM, který ruší státní regulaci v přidělování oprávnění pro provoz STK, a tedy zavádí úplnou liberalizaci tohoto podnikání. Náš poslanecký klub se domnívá, že tato úplná deregulace není zatím vhodná a jeví se nám vhodnější cesta snížení procenta zatížení STK v rámci okresů. Bohužel novela zákona, která zavedla limit 80 procent v minulosti měla umožnit vznik cca 40 stanic technické kontroly napříč republikou (tolik STK zhruba chybí v ČR k přiměřenému uspokojení poptávky) se minula účinkem, neb reálně vznikly jen 4 stanice,“ tvrdí Hrnčíř.

Poslanec SPD Jan Hrnčíř. Foto: SPD

Cílem návrhů je podle něj prostě řešit dlouhodobě neutěšenou situaci v oblasti technických kontrol vozidel, kdy kvůli jejich nedostatku v některých regionech, dochází k prodlužování čekacích lhůt a zároveň i k růstu cen těchto prohlídek, na což doplácí především občané – majitelé automobilů.

Proč podal tři návrhy na možnost otevření nové STK při zaplnění kapacity v regionu stávající na 67, 70 a 75 procent? „Samozřejmě názory v různých poslaneckých klubech jsou různé, takže po diskuzích s kolegy napříč poslaneckými kluby, jsem podal tři varianty řešení pozměňovacích návrhů, tak abych zvýšil šanci na konsensuální přijetí alespoň jednoho z nich. Je to tedy snížení procenta o 5, o 10 a na dvě třetiny,“ uvedl dále Hrnčíř.

Na otázku, zda má v okruhu své rodiny či přátel někoho, kdo usiluje o získání oprávnění k provozování stanice technické kontroly, odpověděl poslanec SPD záporně: „Zřejmě vás zklamu, ale nemám… …O střetu zájmů tedy nemůže být řeč.“

Proč Jan Hrnčíř podal tři návrhy na možnost otevření nové STK při zaplnění kapacity v regionu stávající na 67, 70 a 75 procent? „Samozřejmě názory v různých poslaneckých klubech jsou různé, takže po diskuzích s kolegy napříč poslaneckými kluby, jsem podal tři varianty řešení pozměňovacích návrhů, tak abych zvýšil šanci na konsensuální přijetí alespoň jednoho z nich. Je to tedy snížení procenta o 5, o 10 a na dvě třetiny,“ uvedl dále Hrnčíř.

Hrnčíř: Dotazy nedávají smysl

Protože Ekonomický deník získal v průběhu pátrání informace, že Hrnčířova legislativní aktivita může nahrát v současné chvíli pouze podnikateli Antonínu Pončíkovi z Nového Jičína, zeptali jsme se přímo na to, zda se oba muži spolu znají a v jakém jsou vztahu.

„Vaše dotazy mi nedávají moc smysl. Nepochybně máte mylné informace. Neboť navrhovaná úprava je obecná a dopadne stejně na všechny správní obvody v České republice. O získání oprávnění k provozu STK rozhoduje příslušný krajský úřad a zároveň platí, že na toto oprávnění není právní nárok. To znamená, že se tímto způsobem nedá žádné konkrétní osobě pomoci. Zajímalo by mě, odkud čerpáte takové informace, neboť mi není známo, že by existovala nějaká databáze žadatelů o oprávnění k STK. Pokud se mýlím, prosím o zaslání odkazu na takovou evidenci. Pokud máte i nějaké další informace, které by mi mohly pomoci při řešení této problematiky, prosím také o jejich zaslání,“ dodal Jan Hrnčíř.

Ekonomický deník poslance upozornil, že se vyhnul otázce, zda se zná s Antonínem Pončíkem. Jan Hrnčíř už na znovu položenou otázku nezareagoval. Stačilo přitom odpovědět krátce, ano nebo ne.

Ekonomický deník proto zaslal otázku stejného znění i Antonínu Pončíkovi. Opět stačila odpověď ve stylu ano – ne a krátké vysvětlení. „Děkuji za Váš zájem. Teď jsem na dovolené v Chorvatsku bez NTB a PC. Vracím se 11.7. Následně zaujmu stanovisko,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku prodejce vozů z Nového Jičína, který usiluje o oprávnění k provozování STK.

Jan Hrbáček

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter