INZERCE

Ropovod Družba. Foto: MERO

Pohroma pro Maďarsko, Slovensko a málem pro Česko. Ukrajinci chtějí vypnout ropovod Družba

Ukrajinci v nejbližších měsících přitvrdí. Vedle dodávek ruského zemního plynu vypnou od ledna 2025 také ropovod Družba. Bez dodávek ruské ropy tak skončí rafinerie v České republice, Maďarsku a na Slovensku. Dopad na rafinerii společnosti Orlen Unipetrol v Litvínově však bude zřejmě omezený; od počátku příštího roku má již fungovat posílený ropovod TAL z italského Terstu.

Tuto informaci, která způsobí šok hlavně v Maďarsku a na Slovensku, zveřejnil v pořadu NovostiLIVE poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak. „Dále připomínám, že kromě plynu přestane k 1. lednu 2025 fungovat i ropovod Družba. Slovensko, Česká republika a naše ´milované´ Maďarsko dostávaly ropu tímto ropovodem. Podle rezoluce EU měly najít možnosti diverzifikace dodávek ropy a zastavit tranzit ruské ropy přes Ukrajinu,“ uvedl Podoljak.

Poradce Zelenského dále zopakoval dřívější informaci, že Ukrajina přestane od začátku příštího roku přes své území přepravovat ruský zemní plyn. „Rusko tak ztratí nejefektivnější trhy. Evropský trh pro ně byl dostatečně rychlý a snadný, vydělávali tam velké zisky. Dnes se dělá vše pro to, aby se Rusko nedostalo do Evropy,“ řekl dále Podoljak. Zmínil však ochotu přepravovat přes ukrajinské (a tedy i ruské) území do střední Evropy kazašský nebo ázerbájdžánský plyn.

Přes ukrajinské území vede jižní větev ropovodu Družba, která již od 60. let zásobuje ruskou ropou rafinerie na českém, slovenském a maďarském území. Ukrajinská média naznačují, že se může jednat o trest pro Slovensko a Maďarsko za jejich proruské postoje. Již na konci července přestali Ukrajinci přepravovat ropu od ruského Lukoilu, surovinu od dalších těžařů však posílali do střední Evropy bez omezení.

Mapa ropovodů zásobujících střední Evropu. Zdroj: MERO ČR

Vládní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška není výroky Podoljaka nijak zvlášť znepokojen. „Oznámení, že Ukrajina přestane tranzitovat ruskou ropu a zemni plyn, jsme od ukrajinských představitelů slyšeli za poslední tři roky opakovaně. Ať to tentokrát dopadne jakkoli, pro Českou republiku to nebude problém,“ uvedl Bartuška na sociální síti X.

Společnost MERO ČR uvedla, že práce na projektu TAL+, který zajistí Česku dodávky až čtyř milionů tun ropy ročně navíc, postupují podle nastaveného harmonogramu. „Aktuálně se pracuje na výměně čerpadel, motorů a dalších komponentů v Itálii, Rakousku a Německu. Na navýšení přepravní kapacity bude MERO ČR připraveno na konci letošního roku. Následně budou probíhat další nutné kroky, jako je instalace záložních čerpadel, provozní zkoušky a certifikace. Od ruské ropy by se mohlo Česko díky projektu TAL+ odstřihnout v první polovině roku 2025,“ uvedla mluvčí MERO ČR Barbora Putzová.

Obě české rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou vlastní společnost Orlen Unipetrol. Průměrná roční spotřeba v Česku byla v letech 2010 až 2023 zhruba 7,1 milionu run ropy ročně. Ropovod Družba se na zásobování českých rafinerií podílel z 50 až 58 procent, zbývající množství ropy (původem hlavně z Ázerbájdžánu a Kazachstánu) proteklo ropovodem TAL a na něj navazujícím potrubím IKL.

Litvínovská rafinérie společnosti Orlen Unipetrol od loňského října testuje zpracování jiné než ruské ropy. Pro zajímavost: při loňském testu se jednalo o ropu původem z Iráku a Guyany. Změna dodavatele ropy si vyžádá investice v řádu miliard korun. Menší rafinerie v Kralupech nad Vltavou s kapacitou 3,3 milionu ropy ročně zpracovává jinou než ruskou ropu již od roku 1996.

David Tramba