Podnikatelé, podezřelí z krácení daně přes reklamu v kauze Propag-Storm, usilují na ministerstvu o novou licenci na sběr elektroodpadu

„Zveřejnili jste informace z přípravného řízení a tím jste poškodil dobré jméno naší společnosti. S ohledem na tyto skutečnosti a neprofesionalitu Vám již na další dotazy nebudeme odpovídat,“ zareagovala mluvčí REMA Sytém na předchozí článek Ekonomického deníku. Ilustrační foto: rema.cloud

Podnikatelé z pražské společnosti REMA Systém, kteří jsou podezřelí z krácení daně prostřednictvím reklamy přes ostravskou firmu Propag-Storm, usilují na ministerstvu o novou licenci na kolektivní systém sběru elektroodpadu. Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili vloni na jaře klíčové postavy ze zmíněné společnosti, v kauze jde o nákup reklamy s podezřením na snižování základů daně. REMA Systém založilo několik dovozců a výrobců informačních technologií a telekomunikací v roce 2005. Nově založená společnost W3es přitom žádá o stejný typ licence, která byla už REMA Systém v minulosti vydána.

Na ministerstvo životního prostředí ke sklonku loňského roku doputovala žádost o udělení nové licence na kolektivní systém sběru elektroodpadu, o kterou požádala Asociace informačních technologií a telekomunikací, prostřednictvím jí založené společnosti W3es. Členy asociace jsou lidé kolem společnosti REMA Systém, založené v roce 2005, která už jednu licenci vlastní. Problém spočívá v tom, že se o ně už delší dobu prokazatelně zajímá policie.

Některé z členů statutárních orgánů REMA Systém, například Ladislava Duška, Davida a Karla Beneše, totiž donedávna stíhala Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli podezření z nákupu reklamy s podezřením na snižování základů daně, v takzvané kauze Propag-Storm. A nadále vůči nim vede trestní řízení.

O policejní akci informoval Ekonomický deník vloni na jaře a proto jsme chtěli znát aktuální vývoj tohoto případu. „K vašemu dotazu mohu uvést, že v rámci vámi uvedeného případu je vedeno trestní řízení pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Vzhledem k neveřejnosti přípravného řízení nyní více informací poskytovat nebudeme,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Ekonomický deník kvůli tomu oslovil REMA Systém, aby se ke zjištění, že byla založena asociace, jež žádá o novou licenci, vyjádřila. A požádali jsme i o informace k vývoji v daňové kauze.

Společnost ovšem zareagovala tvrdě odmítavým způsobem. „Vážený pane reportére, ve věci Vašich dotazů sdělujeme, že jste poslední informace, které jsme Vám v uvedené věci poskytli v dobré víře, použil způsobem, který porušuje zásadu presumpce neviny. Zveřejnil jste mimo jiné informace z přípravného řízení a tím jste poškodil dobré jméno naší společnosti. S ohledem na tyto skutečnosti a neprofesionalitu Vám již na další dotazy nebudeme odpovídat,“ zareagovala Pavlína Svobodová z oddělení komunikace a marketingu REMA Systém.

Až po vydání tohoto článku REMA Systém zaslala prostřednictvím právníků Ekonomickému deníku vyjádření, že stíhání jak firmy, tak Davida i Karla Beneše, zrušilo v září Nejvyšší státní zastupitelství.  „V kauze, o které článek pojednává a na které je vystavěn, bylo na podzim loňského roku Nejvyšším státním zastupitelstvím zrušeno trestní stíhání jak společnosti REMA Systém, a.s., tak i obou členů jejího představenstva,“ napsala Ekonomickému deníku právní zástupkyně REMA Systém Petra Mirovská. V příloze poslala i sken dokumentu Nejvyššího státního zastupitelství, jenže ten obsahuje pouze tři strany bez odůvodnění rozhodnutí žalobců.

Právníky REMA Systém akcentovaný právní termín „že bylo stíhání zrušeno“ je pro vývoj v této věci velmi důležitý. Nejvyšší státní zastupitelství totiž mohlo stíhání samo zastavit kvůli nedostatku důkazů či nezákonnostem v řízení, což by znamenalo konec případu, ale neučinilo tak. Zrušení stíhání totiž znamená pouze, že žalobci případ vrátili policii, aby v této věci znovu konala a rozhodla.

Trestní řízení vůči Davidovi a Karlovi Benešovým i REMA Systému tak nadále běží, což jednoznačně zkonstatovala v dokumentech, které má Ekonomický deník k dispozici, i policie. A David a Karel Benešovi i společnost REMA Systém se stále nacházejí v pozici podezřelých. Detektivové NCOZ nyní mohou stíhání po doplnění požadavků státního zastupitelství znovu zahájit, nebo naopak případ odložit. Ekonomický deník přitom disponuje soudním znaleckým posudkem za kauzy Propag-Storm, který celou kauzu do detailů popisuje.

Proč druhá licence?

Ale vraťme se k ději na ministerstvu životního prostředí z úvodu tohoto článku. Důvodů k podání žádosti o novou licenci na kolektivní systém sběru elektroodpadu na ministerstvo životního prostředí od lidí a firem kolem REMA Systému může být hned několik. Kvůli loňskému zásahu orgánů činných v trestním řízení se ale nabízí alternativa, že se REMA Systém a její představitelé snaží vytvořit nástupnický systém W3es a to právě kvůli problémům, spojenými s popisovaným trestním řízením.

V současné době funguje v České republice pět kolektivních systémů na recyklaci elektroodpadu a REMA Systém je jedním z nich. Existence systémů je dána evropskou a českou normou, zákonem o odpadech z roku 2001. Z rozvahy v internetové verzi obchodního rejstříku vyplývá, že ze společnosti REMA Systém byla v roce 2018 finančními operacemi vyvedena téměř veškerá hotovost – zhruba 70 miliónů korun. Na druhé straně se ovšem v rozvaze objevily krátkodobé pohledávky v podobné výši. Hotovost kolem 70 miliónů korun měla REMA Systém k dispozici hned v posledních několika letech, k výše uvedenému vzniku pohledávek oproti poklesu hotovosti proto neexistuje rozumný provozní důvod. Rozvaha za loňský rok v internetové verzi obchodního rejstříku zatím založena nebyla.

Faksimile rozvahy REMA Systém z roku 2018. Repro: ED

Že je společnost W3es úzce propojena s REMA Systémem vyplývá kromě personálních vazeb mimo jiné z toho, že Asociace informačních technologií a telekomunikací (AITAT), která je zakladatelem společnosti W3es, má dle obchodního rejstříku jen šest členů. Přitom všichni jsou přímo, nebo nepřímo, propojeni s REMA Systém. Členové společností Ditcom a Dewarec jsou přímo vlastněny společností D2B Group, což je firma zakladatelů REMA Systém a patří už zmíněným bratrům Davidu a Karlu Benešovým a Ladislavu Duškovi. Také další hlasující firmy jsou podle registru ministerstva životního prostředí zapojeni v kolektivním systému REMA.

Faksimile z valné hromady společnosti W3es, prokazující zapojení členů REMA Systém. Repro: ED

Podle obchodního rejstříku má tak REMA Systém ve společnosti W3es a v asociaci AITAT obsazena v podstatě všechna nejdůležitější místa. Ve W3es má člena představenstva (David Chytil – marketingový ředitel REMA Systém) a předsedu dozorčí rady (David Vandrovec – ředitel REMA Systém). V asociaci AITAT má REMA Systém předsedu představenstva (David Vandrovec) a předsedu dozorčí rady (David Beneš).

Rozhodnutí zatím nepadlo

Ministerstvo životního prostředí zjištění Ekonomického deníku, že Asociace informačních technologií a telekomunikací, jež je zakladatelem společnosti W3es, požádala o novou licenci kvůli nakládání s elektroodpady, potvrdilo. „Ministerstvo životního prostředí nadále vede správní řízení, dosud nebylo ve věci rozhodnuto,“ sdělila Ekonomickému deníku Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva.

Resort podle jejích slov o kauze REMA systém a reklamy u společnosti Propag-Storm „ví“. „Tyto informace vyplývají nejen z žadatelem předložených podkladů, ale i veřejně dostupných informací,“ podotkla Pospíšilová. Na otázku, kolik společností či sdružení má v tuto chvíli licenci a souhlas k provozování k takzvaného kolektivního systému sběru elektroodpadu, a o novou žádá, Dominika Pospíšilová odpověděla: „Jde o jednu společnost, a sice o W3es, a.s.“

Jan Hrbáček

Pokračování na straně 2