INZERCE

Nasazování pout. Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Praní peněz přes reklamu. Z krácení daně byli po velké razii obviněni čtyři podnikatelé a sedm firem. Víme kdo, a které firmy

„Další obří policejní razie,“ hlásala přední česká média na sklonku března. Jenže další podrobnější zprávy o popisu policejní šťáry už překvapivě nenásledovaly. Ekonomický deník aktuálně zjistil, že tato operace úzce souvisí s podezřením z praní peněz přes předraženou reklamu. Policie kvůli tomu obvinila tři podnikatele z Prahy, jednoho z Frýdecko-Místecka, a sedm firem ze zmíněných regionů. Doplnili jsme vyjádření společnosti REMA Systém.

Policie i státní zastupitelství, které jiné případy promptně a otevřeně medializují, tentokrát k velké razii příliš otevření nejsou. „Jedná se o jednu z větví v jiné trestní věci stíhané organizované zločinecké skupiny, která vykazováním nákupu záměrně nadhodnocené reklamy měla krátit DPH a daň z příjmu právnických osob,“ omezil se na suché konstatování mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Celková výše škody podle něj dosahuje skoro 30 milionů korun. Dozorující státní zástupce Vít Koupil z ostravské pobočky olomouckého vrchního státního zastupitelství k případu také nechtěl uvést žádné podrobnosti. „Odkazuji pouze na tiskovou zprávu, kterou vydala NCOZ,“ uvedl. Ekonomický deník ale zjistil, že detektivové před třemi týdny pokračovali v rozkrývání řetězce firem, soustředícího se na reklamní smlouvy. Praní peněz mělo spočívat v umělém navyšování hodnoty reklamy a vratkách.

Na více místech v Česku včetně Prahy zasahovala policie 26. března. Mluvčí detektivů Jaroslav Ibehej zveřejnil navíc pouze to, že policisté provedli čtyři domovní prohlídky a tři prohlídky jiných prostor a pozemků. Detektivové podezřelé stíhají na svobodě. Za krácení daní jim může hrozit i deset let vězení.

Podle informací Ekonomického deníku poslední velká policejní šťára úzce souvisí s podezřením z praní peněz, takzvanou kauzou Propag-Storm. Její klíčovou částí se od loňského podzimu zabývá Krajský soud v Ostravě. Obžalovaní měli přes řetězec firem uměle navyšovat ceny za sportovní reklamy a tím si snižovat základ daně. Podle státního zástupce Víta Koupila má jít až o 1,7 miliardy korun. V kauze je celkem 23 obžalovaných, kteří měli podle žalobce fungovat jako zločinecká skupina. Hrozí jim tresty od pěti do deseti let, některým ale až 13 let vězení. Obžalováni v této věci jsou: Petr Haltmar, Kristián Hess, Ivo Hradecký, Martina Huszághová, Jaroslav Jankrle, Hana Kačenová, Jana Kotalíková, Rostislav Krejčí, Jozef Lazarovský, Bronislav Mikyska, Róbert Mosorják, Lenka Oborná, Josef Pacan, Jana Prokešová, Michal Přeček, Vlastislav Přeček, Marie Puldová, Sylva Marie Šťastná, Karel Švec, Milan Vinkler, Michael Víteček, Jaroslava Votavová a Adolf Zýma.

Čerstvě teď byl obviněn podnikatel Ladislav Dušek z Průhonic u Prahy, člen statutárních orgánů společností Ditcom, Rema Systém. Obviněny byly i tyto zmíněné společnosti jako právnické osoby. Policie dále stíhá podnikatele Davida Beneše z Prahy, ten také působí ve statutárních orgánech Ditcomu a Rema Systému. Navíc také ve společnosti Garnet CZ, kterou detektivové v popisovaném případu jako právnickou osobu taktéž obvinili. Policie stíhá i jeho bratra Karla Beneše, který působí také ve zmiňovaných firmách. V Praze byla obviněna ještě společnost Weee, k níž mají tito tři obvinění byznysový vztah.

Mluvčí společnosti REMA Pavlína Svobodová po vydání článku ve čtvrtek odpoledne zaslala následující stanovisko: „V administrativním prostoru společnosti REMA Systém v Praze skutečně proběhla prohlídka organizovaná zástupci ostravské expozitury NCOZ, a to s cílem zajistit případné dokumenty, elektronická média či informace související s kauzou údajného krácení daní v rámci reklamní činnosti poskytované společnosti REMA Systém v roce 2010 – 2012 ze strany reklamní společnosti se sídlem v Ostravě. V rámci této prohlídky nebyly zajištěny žádné odpovědné osoby ani hledané dokumenty, elektronická média či informace, protože žádná taková data či datové nosiče se v REMA Systém nenacházely. REMA Systém v uvedené době odebírala reklamní služby, za jejich odběr uhradila řádnou cenu dle řádně uzavřené smlouvy a splnila si veškeré své daňové povinnosti, což vyplývá z jejího účetnictví i daňové dokumentace. Tato kauza žádným způsobem nesouvisí s primární činností REMA Systém, kterou je zajišťování provozu kolektivního systému nakládání s elektroodpadem,“ napsala Svobodová.

Doplnila ještě, že Provoz REMA Systém nebyl a není nijak omezen. „Společnosti REMA Systém není jasné, proč došlo k otevření této kauzy po tolika letech od okamžiku poskytování dané reklamní činnosti, nicméně je NCOZ nadále plně k dispozici pro případná další šetření. REMA Systém v této souvislosti věří, že jde jen o výsledek dlouhodobě probíhajících šetření NCOZ, tedy že nejde o důsledek konkurenčního boje v oblasti kolektivních systémů nakládání s odpady a obaly. Společnost REMA Systém bude sledovat, zda budou takto kontrolováni i ostatní zákazníci uvedené reklamní společnosti,“ doplnila mluvčí.

Na Moravě si pak policisté došli pro pro podnikatele Martina Ficka z Lučiny u Frýdku-Místku. Spolu s ním detektivové obvinili dvě firmy ExaSoft Czech a Europea Distribution, ve kterých Ficek působí. Poslední obviněnou právnickou osobou pak je společnost Vidaron z Karviné-Hranic. Všichni, tedy i firmy, jsou obviněni ze zvlášť závažného zločinu – účasti na organizované zločinecké skupině. A také ze zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. „Detektivové zabavili majetek v hodnotě padesát milionů korun,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden z informovaných zdrojů.

Přemrštěné ceny a poradce prezidenta

Praní peněz mělo podle informací z vyšetřování spočívat v umělém navyšování hodnoty reklamních práv během jejich přeprodejů mezi několika firmami, popsal kauzu Propag-Storm pořad České televize Reportéři ČT v únoru roku 2017. „Cena reklamních poutačů, nástřiků a polepů na stadionech, potisků na dresech hráčů a rozhodčích mnohdy až dvacetinásobně narostla. Firmy si předražené náklady na reklamu odečítaly z daní, a stát tak ročně mohl přijít až o stamiliony korun,“ zaznělo mimo jiné v reportáži ČT.

Společnost Propag-Storm je po odhalení podezřelých obchodů s reklamou v likvidaci. Repro: Ekonomický deník

„Jednak je tam hlavní únik na dani z přidané hodnoty, ale samozřejmě synergicky s tím jsou tam úniky i na přímých daních, protože tímto způsobem vznikají neoprávněné náklady,“ vysvětloval před dvěma lety tehdejší šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, čeho se měli obžalovaní dopustit.

Policie tehdy za obchody s předraženou reklamou obvinila nejprve 23 lidí. Jedním z nich je i Vlastislav Přeček, člověk který měl stát na špici skupiny. Ten podle shromážděných důkazů obchody skrytě řídil přes své společnosti RC Sport a E-Motion. Dokládat to mají bankovní operace, policejní odposlechy a analýzy, které si kriminalisté nechali zpracovat.

Reportéři ČT upozornili i na to, že se obchodů s předraženou reklamou měl účastnit i poradce prezidenta Martin Nejedlý. Státní zástupce Vít Koupil ovšem tuto informaci odmítl pro ČT jakkoliv komentovat.

Státní zástupce Vít Koupil bývá ke kauze Propag-Storm  obyčejně mediálně velmi sdílný, ale tentokrát drží „bobříka mlčení“. Repro: ct24.ceskatelevize.cz

Nejedlý je označován za jednoho z nejvlivnějších mužů v okolí prezidenta Miloše Zemana. Zároveň pravidelně sponzoroval Stranu práv občanů, jejímž byl místopředsedou. Podle informací médií v letech 2010 až 2014 osobně straně daroval 2 miliony korun a dalších 400 tisíci přispěla i jeho firma Famos Trading.

Nejedlého firma sídlila v pražské Opletalově ulici, kde využívala stejné kanceláře, v nichž měli předtím sídlo Zemanovci. Později zde úřadovala i firma Competitive Edge Advisors, která byla zapojená do obchodu s reklamou. Vlastní ji jeden z obviněných v kauze Propag-Storm Bronislav Mikyska, s nímž se Martin Nejedlý zná už z doby, kdy spolu hráli první ligu ve volejbale za Zbrojovku Brno.

Policie Mikysku podezírá, že se na řízení podezřelých reklamních podvodů podílel. „Řídícími osobami byli Bronislav Mikyska a Vlastislav Přeček, kteří vznik skupiny iniciovali, zorganizovali a udržovali v chodu,“ napsali detektivové do usnesení o obvinění.

Provozovna v Osvětimanech a 80 procent domů

Jedna z aktuálně obviněných firem, Weee, která se zabývá recyklací a opětovným použitím surovin, má svou pobočku v Osvětimanech. Tento jihomoravský městys je známý mimo jiné politickými a byznysovými aktivitami hradního kanceléře Vratislava Mynáře. Přímá spojitost mezi společností Weee a Mynářem v otevřených zdrojích ale neexistuje. Půjde tedy nejspíš jen o shodu náhod, že firma, jejímiž vlastníky jsou tři pražští podnikatelé, a má sídlo v Praze, má svou jedinou provozovnu právě v jihomoravském městysu. Na webových stránkách společnosti je sice odkaz na akcionářskou strukturu, ten ale není aktivní. Akcionáři firmy jsou podle zápisu z poslední valné hromady v obchodním rejstříku z března 2017 aktuálně obvinění Ladislav Dušek, David a Karel Benešovi.

I v nové části kauzy Propag-Storm mělo podle detektivů docházet k vratkám osmdesáti procent ceny zaplacené za reklamu. Hotovost pak měl Ladislavu Duškovi předávat Vlastimil Přeček. Peníze pak měly od Duška podle policie putovat ke spoluobviněným, kteří měli o účelovém navýšení ceny za reklamu vědět. A měli podle detektivů vědět i o tom, že jde o transakce mimo účetní evidenci. Obvinění měli taktéž vědět, že za celou operací stojí řetězec firem, řízený Vlastislavem Přečkem, který dával příkazy podřízeným Lence Oborné a Haně Kačenové, obě jsou korunními svědkyněmi před soudem už projednávané obžaloby, a už zmiňovanému Bronislavu Mykiskovi.

Některé z aktuálně obviněných obviněných firem v kauze Propag-Storm obchodují i se státem či municipalitami. Například Ditcom s.r.o. má v Hlídači státu uvedeny kontrakty v hodnotě 736 milionů korun. Nejčastějším zákazníkem je ministerstvo vnitra, největší položky pak činí nákup výpočetní techniky. Majitelem „eseróčka“ Ditcom je akciová společnost D2B Group. Jejími akcionáři jsou zmínění obvinění Ladislav Dušek, David a Karel Benešovi. Firma Vidaron pak má v Hlídači smluv uvedeny zakázky v hodnotě 21 milionů korun, Společnost Weee pak realizovala jednu zakázku se Správou státních hmotných rezerv za 75 tisíc korun.

Ekonomický deník vyzval obviněné a firmy, aby se k aktuálnímu případu vyjádřili. Kromě zmíněné společnosti Rema Systém toho ovšem žádná z oslovených stran nevyužila.

Jan Hrbáček