Kauza sporného zdanění bioplynových stanic, na které Ekonomický deník jako první před třemi týdny upozornil, se může poměrně rychle vyřešit ve prospěch zemědělských podniků i dalších majitelů bioplynek. Poslanci Róbert Teleky (KDU-ČSL) a Ivan Adamec (ODS) předložili pozměňovací návrh k novele energetického zákona, která by znovu zavedla osvobození bioplynu od daně ze spotřeby plynu.
Poslanci Teleky a Adamec navrhli, aby byl do příslušné části zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů doplněn odstavec v následujícím znění: „Veškerý plyn nomenklatury 2711 29 použitý pro pohon stacionárního motoru ve výrobně elektřiny z bioplynu nebo při havarijním pálení ve výrobně elektřiny z bioplynu se považuje za plyn použitý k výrobě elektřiny.“
V odůvodnění návrhu poslanci uvedli, že se od ledna roku 2021 sektor zelené energetiky potýká s legislativně nejednoznačnou otázkou zdaňování bioplynu spotřebovaného v bioplynových stanicích. Postupy celních úřadů jsou nejednotné, v některých případech vůbec daň nevyžadují, naopak jindy ji přísně vymáhají. „Tento stav je dlouhodobě neudržitelný a představuje značnou administrativní zátěž pro provozovatele bioplynových stanic i pro celní správu,“ uvedli poslanci.
Teleky s Adamcem svůj návrh připojili k aktuální novele energetického zákona, známé pod označením lex OZE III. Podle informací na webu Poslanecké sněmovny se jedná zatím o jediný pozměňovací návrh, který zákonodárci k této zásadní novele předložili.
Jak Ekonomický deník informoval na konci května, od ledna roku 2021 přestalo platit osvobození bioplynu od daně pro pohon motorů. Původně bylo toto opatření zacíleno na jeho využití v dopravě. Jenže celníci usoudili, že kogenerační jednotky spalující bioplyn jsou svým způsobem také motor a začali daň vybírat i od majitelů bioplynových stanice. Praxe se ustálila tak, že přibližně polovina spotřebovaného bioplynu je zdaňována sazbou 30,60 koruny za MWh.
Od daně z plynu je výslovně osvobozen bioplyn použitý k výrobě elektřiny. „Celní správa zdaňuje na základě podle mě chybného výkladu bioplyn, ze kterého vzniká teplo. Praktickým důsledkem postupu celníků je, že se daní i bioplyn, ze kterého prací motoru vzniká teplot, které uniká do okolí a nelze ho měřit. Daň je tak vypočítána na základě účinnosti motoru a farmáři musí platit daň z něčeho, z čeho nemají žádný příjem a z něčeho, co ani nikomu neškodí. Nejde přitom o zanedbatelné částky, jde o vyšší statisíce korun ročně,“ upozornil advokát Luděk Šikola z kanceláře Doucha Šikola advokáti.
Někteří majitelé bioplynových stanic se pokusili bránit odvoláním se ke Generálnímu ředitelství cel (GŘC) nebo k soudu. Jenže bez úspěchu. Argumentaci, že teplo ze spalování bioplynu není využito a Agro Slatiny z něj nemá žádný ekonomický prospěch, GŘC neuznalo.
Problém se týká poměrně velkého počtu firem. Česká bioplynová asociace na svém webu uvádí, že se v Česku nachází 530 bioplynových stanic o celkovém elektrickém výkonu 380 MW. Každý rok vyrobí okolo 2,6 TWh elektrické energie, což stačí na pokrytí zhruba čtyř procent roční spotřeby elektřiny v ČR. Jedná se hlavně zemědělské bioplynky, vedle nich vznikly také desítky zdrojů na energetické využití odpadních plynů a důlního plynu.
David Tramba
