Majitelé velkých bateriových úložišť energie již nebudou muset fungovat takříkajíc v legislativním vakuu. Vláda dnes schválila další novelu energetického zákona, známou pod označením Lex OZE III. Ta je zaměřena právě na oblast akumulace energie, agregace a flexibility, avšak posiluje také pozici odběratelů energií a přidává nové povinnosti dodavatelům elektřiny a plynu.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) považuje schválenou novelu za další krok směrem k moderní energetice. „Hlavním cílem této novely je aktualizace pravidel trhu s elektřinou. Tyto změny nám pomohou vytvořit chytřejší, modernější a pro zákazníka přívětivější systém, který nabídne nové možnosti, jak řídit spotřebu energie,“ řekl Síkela na tiskové konferenci po jednání vlády.
Novela Lex OZE III je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Tady má Česko značný dluh, unijní legislativu týkající se akumulace energie, agregace a flexibility totiž mělo přijmout do ledna roku 2021. V tuto chvíli už tedy máme více než tříleté zpoždění.
Lepší pozdě než nikdy
„Na uzákonění akumulace a agregace flexibility čekáme už řadu let a jsem rád, že vláda se rozhodla posunout věci dopředu. Akumulace a agregace flexibility umožní zapojení obnovitelných zdrojů energie tak, aby se čistá elektřina nezávislá na fosilních palivech využila efektivně. Současně tyto nové prvky měly nabídnou nové obchodní modely pro spotřebitele energie v rámci možností budování virtuálních bloků,“ komentuje novou legislativu Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
„Akumulace a agregace flexibility byly na vládní úrovni donedávna spíše přehlížené. V diskusích o Státní energetické koncepci nebo o Národním energeticko-klimatickém plánu zaznívaly zejména argumenty, jaký má být poměr moderních a tradičních zdrojů. Zcela nelogicky bylo opomíjeno například právě klíčové téma ukládání energie, které je přitom pro rozvoj obnovitelných zdrojů zcela zásadní. Lex OZE III představuje ‘game changer’ a nyní se můžeme zaměřit více na to, jak moderní bezemisní zdroje efektivněji rozvíjet a využívat,“ dodává Jan Fousek, výkonný ředitel asociace AKU-BAT CZ.
Další změny se týkají vztahů dodavatelů energií se zákazníky. Novela zavádí takzvaný index zajištění obchodníka, které stanoví procentní podíl elektřiny nebo plynu, které si musí dodavatel elektřiny a plynu zajistit pro období nejbližších 36 kalendářních měsíců. Tato nová regulace se má týkat uzavřených smluv s cenovou fixací na delší období. Zároveň už nebude možné, aby si majitel či statutární zástupce padlého dodavatele energií jen tak došel pro novou licenci na jinou firmu.
Drsnější regulace a sporné novinky
Důležitým posílením postavení spotřebitele je podle ministerstva průmyslu také povinnost obchodníka informovat zákazníka, který má uzavřenou smlouvu na dobu určitou s automatickým prodloužením, o konci termínu. Alespoň 30 dní před uplynutím příslušného smluvního období má dodavatel zákazníka aktivně oslovit a o dané skutečnosti ho informovat. Dodavatelé budou povinni informovat zákazníky také o snížení ceny, tedy nejen o zvýšení jako dosud.
Ne všechny navržené změny vyvolávají nadšení. Ekonomický deník upozornil na jednu spornou novinku – vysoké smluvní pokuty za předčasnou výpověď smlouvy s cenovou fixací. Podle původního návrhu měla dosahovat až 40 procent z hodnoty neodebrané elektřiny či plynu do konce smlouvy. Ve verzi novely Lex OZE III na jednání vlády se nakonec objevilo nižší číslo, a sice 30 procent.
Novela Lex OZE III nyní zamíří do poslanecké sněmovny. Změny, které obsahuje, mají být účinné od začátku příštího roku.
David Tramba
