Na českém území vyroste po dvouleté přestávce další větrná elektrárna. Konkrétně u Žipotína na Svitavsku. Investorem je firma S & M Develop, která nyní hledá dodavatele stavby a technologie. Podle oznámení na webu tendera.cz se jedná o investici za zhruba 100 milionů korun. Pokud vše půjde podle plánu, nový větrník se roztočí někdy v druhé polovině příštího roku.
Investici do nové větrné elektrárny Ekonomickému deníku potvrdil generální ředitel společnosti S & M CZ Martin Hofman. Podle jeho vyjádření se bude jednat o zatím největší zařízení svého druhu v České republice. Platí to jak o výšce, tak o instalovaném výkonu, který dosáhne 4,2 megawattu. To je dvojnásobek oproti tomu, kolik běžně mají větrné elektrárny postavené u nás během minulého desetiletí.
Žipotín je z pohledu firemní skupiny S & M známá lokalita – tři větrníky zde postavila již v letech 2006 a 2007. Skupina S & M se zaměřuje na oblast Svitavska, v minulosti zde stavěla pro sebe i externí zákazníky. Nový větrník podle Hofmana zůstane v majetku firmy. Investor již má pohromadě všechna potřebná povolení, dohodnuté má i financování od České spořitelny.
Projekt firmy S & M může být první větrnou elektrárnou spuštěnou do provozu od srpna 2019, ale mohou ji předběhnout jiní investoři. Během roku 2022 totiž chtějí své větrníky postavit i další zájemci. Podle přehledu nových elektráren, kterým letos ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo státní autorizaci, má předpokládané dokončení v příštím roce projekt firmy Lhota Brno u Moravice a Melče na Opavsku i záměr s názvem VTE Potšát – Lipná III na střední Moravě, za kterým stojí firma Roteko Invest.
Udělené státní autorizace nových elektráren v letošním roce
Jak Ekonomický deník informoval, zájem o investice do obnovitelných zdrojů opět ožívá. Motivaci přináší Modernizační fond, nabízející plnou náruč peněz na rozvoj zelené energetiky, ale také novelizovaný zákon o podporovaných zdrojích energie, který odblokuje výstavbu nových elektráren. Větrné elektrárny či farmy mají jednu výhodu – až do výkonu 6 megawattů mají nárok na pevnou výkupní cenu elektřiny a nemusejí tedy soutěžit v režimu aukcí.
Největší slabinou větrných elektráren je naopak to, že vyvolávají silný odpor u mnoha obyvatel, aktivistů, ale také úředníků. Jak dříve upozornila Česká společnost pro větrnou energii, během let 2002 až 2013 poslali investoři do procesu posouzení EIA záměry s instalovaným výkonem 2885 megawattů. Procesem EIA prošly záměry o výkonu 1575 MW, jenže většina z nich ztroskotala ve fázi územního a stavebního řízení. Do dnešního dne tak v Česku vyrostlo jen 230 větrných elektráren o celkovém výkonu 339,5 MW.
David Tramba
