Ministerstvo financí (MF) navrhuje jiný výpočet platu ústavních činitelů, než jak tomu bylo doposud. Spolu s návrhem na jejich zmrazení pro příští rok to uvedlo v připomínkách k návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Proti návrhu MPSV i způsobu jeho předložení se ostře ohradily i špičky české justice.
MF konkrétně navrhuje, aby se platy ústavních činitelů a soudců již nadále neodvíjely od platů v nepodnikatelské sféře, ale byly součinem platové základny stanovené na minulý kalendářní rok a indexu růstu průměrné nominální měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství podle zveřejněných údajů statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Zároveň s tím je navrhováno, aby tyto platy v roce 2021 nerostly a nový výpočet byl proveden až pro rok 2022. Pro tyto účely se v návrhu stanovuje jako základna pro výpočet platu soudce 100 872 Kč.
Vyplývá to z připomínek k novele zákona o platu představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, který na konci srpna předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Z jejího návrhu mj. vyplývalo, že by se platy soudců a státních zástupců výrazně snížily.
Mohlo by vás zajímat
MF ve svých připomínkách návrh MPSV hodnotí velmi kriticky. „Odůvodnění MPSV v důvodové zprávě v části Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, že změna je ústavně konformní, ‚neboť umožní představitelům státní moci i soudcům, aby s ekonomikou státu, kterou kvalitou výkonu své funkce ovlivňují, mohli bezprostředněji dýchat‘ nelze považovat za relevantní, neboť se jedná spíše o řečnické, resp. politické, vyjádření populistického charakteru; v žádném případě však není právním argumentem (resp. není ani obecným argumentem), přičemž se předkladatel ani nepokouší vypořádat se s předchozí ustálenou judikaturou ÚS, která je nastíněna výše,“ píší úředníci MF v oficiálních připomínkách.
Podle MF představuje návrh MPSV příliš hluboký a překvapivý zásah do materiálního zabezpečení soudců, který má navíc dlouhodobější charakter nesouvisející se současnou situací okolo pandemie. Podle MF je nutné respektovat rozhodnutí Ústavního soudu, který platové podmínky soudců stanovil jako jednu z podmínek jejich nezávislosti. „Výkon funkce soudce je natolik náročný na splnění požadavků na vzdělání a vědomostních, schopnostních, morálních či psychických předpokladů, že máme za to, že jej nejde srovnávat s klasickým trhem práce, jak se předkladatel návrhu snaží předestřít. Naopak je třeba vzít v úvahu ohodnocení na výše uvedené požadavky srovnatelných postů; současné finanční ohodnocení soudců vcelku odpovídá finančnímu ohodnocení korporátních právníků či kvalitních advokátů, resp. u špičkových advokátů je obvyklé finanční ohodnocení ještě nesrovnatelně vyšší. Je v zájmu společnosti, aby, s ohledem na dopad výkonu soudcovské profese do života občanů a společnosti jako takové, byla justice zajímavým sektorem i pro kvalitní právníky a nepřitahovala pouze ty, kteří se v zajímavě ohodnocených odvětvích neuchytí,“ uvádí se v připomínkách MF.
Kritické a odmítavé připomínky k návrhu ministryně Maláčové zaslaly i oba nejvyšší soudy, nejvyšší státní zástupce a také generální sekretář Ústavního soudu.
[mn_protected]
Všechna „justiční připomínková místa“ poukazují na chabé zdůvodnění návrhu, který opomíjí jak relevantní výpočty dopadů, tak i nálezy Ústavního soudu. A poukazují také na to, že již současný model výpočtu platů je navázán na vývoj ekonomiky a platy zaměstnanců, kteří pracují v nepodnikatelské sféře.
„Mám za to, že taková zásadní změna v systému odměňování představitelů státní moci a soudců by měla být provedena pouze na základě podrobné analýzy celého systému odměňování ve veřejné sféře, po identifikaci jeho konkrétních deficitů a zejména parametrů, které od tohoto systému jednotlivé složky státní moci očekávají. Takovou změnu nelze činit pouze na základě subjektivních představ některých představitelů moci výkonné, ale po zevrubné analýze a diskusi se zástupci zbývajících dvou mocí, tj. i za účasti představitelů moci soudní,“ uvádí ve svých připomínkách například předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) Michal Mazanec.
Servítky si nebrali ve svých připomínkách ani v brněnské Burešově ulici. „K obecné části Nejvyšší soud především namítá, že tak zásadní změna v dlouhodobě ukotveném způsobu honorování práce soudců obecných soudů a Ústavního soudu, coby ústavních činitelů reprezentujících jednu ze tří mocí ve státě, by měla být přijímána po důkladné analýze, promyšleně a koncepčně, nikoliv – jak je tomu evidentně u předkládaného návrhu zákona – být šita horkou jehlou, na základě pouhého uplatňování politických ambicí části moci výkonné, činěného ve snaze o laciné získání politické popularity,“ uvádí se v připomínkách NS. Ten poukazuje i na to, že není zřejmé, proč mají být snížením platu trestáni v době pandemie právě soudci, kteří přes horšící se situaci podstupují riziko a pracují v jednacích síních často bez roušek za přítomnosti mnoha účastníků.
NS také upozorňuje, že v návrh umožňuje vládě do budoucna určovat výši minimální mzdy bez jakéhokoliv omezení a tím ovlivňovat na ni navázané platy v justici. „Tím se jí vkládá do rukou nebývale široké oprávnění bez jakékoliv kontroly moci zákonodárné zprostředkovaně určovat platy ústavních činitelů, soudců nevyjímaje, jejichž základem je právě každoročně stanovená minimální mzda,“ konstatuje se v připomínkách NS.
Obdobnou připomínku, vedle již zmíněných výhrad, že návrh nerespektuje nálezy ÚS, uplatnilo i Ministerstvo spravedlnosti. „Právě ve vazbě platové základny na minimální mzdu lze přitom spatřovat nebezpečí posílení případné ingerence moci výkonné do materiálního zabezpečení moci soudní, protože regulace výše minimální mzdy je (částečně) v rukách vlády. V případě přijetí navrhované změny ve způsobu určení výše platové základny soudců by tak zcela jistě vyvstaly problémy, které byly s obdobnými opatřeními opakovaně spojeny již v minulosti, kdy se soudci (úspěšně) obraceli na Ústavní soud s návrhy na zrušení takových změn, což by mimo jiné vedlo naopak ke snížení konečného objemu ušetřených financí,“ napsalo MSp s tím, že s návrhem nesouhlasí.
„Z ústavněprávního hlediska lze tedy dospět k závěru, že navrhovaná zákonná úprava postrádá jakýkoli argument opřený o rozbor výjimečných okolností, jež by odůvodňovaly prioritu nepoměru snížení platu soudců (potažmo státních zástupců) ve srovnání s restrikcí platů ostatních představitelů státní moci před principem komplexně chápané nezávislosti soudců. Navrhovaná úprava spíše představuje účelový odhad řešení stavu státního rozpočtu,“ zhodnotil návrh nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
„Tenorem nálezů je teze, že platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, pokud nenastanou zcela výjimečné, mimořádné okolnosti státu. Zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. řádně doloženou tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy. Pro mechanismus nastavování platů soudců vymezil Ústavní soud další četné výchozí principy, jimiž má být vedeno. Důvodová zpráva s těmito východisky nijak nepracuje, blíže nezdůvodňuje ani volbu proměnných, od nichž mají být platy odvozovány,“ stojí v dopise, který zaslal jako své stanovisko generální sekretář ÚS Vlastimil Göttinger.
[/mn_protected]
Petr Dimun
