Platy v justici: Ministerstvo financí navrhuje jejich růst na rok zmrazit a jiný výpočet

Ministerstvo financí (MF) navrhuje jiný výpočet platu ústavních činitelů, než jak tomu bylo doposud. Spolu s návrhem na jejich zmrazení pro příští rok to uvedlo v připomínkách k návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Proti návrhu MPSV i způsobu jeho předložení se ostře ohradily i špičky české justice.

MF konkrétně navrhuje, aby se platy ústavních činitelů a soudců již nadále neodvíjely od platů v nepodnikatelské sféře, ale byly součinem platové základny stanovené na minulý kalendářní rok a indexu růstu průměrné nominální měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství podle zveřejněných údajů statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Zároveň s tím je navrhováno, aby tyto platy v roce 2021 nerostly a nový výpočet byl proveden až pro rok 2022. Pro tyto účely se v návrhu stanovuje jako základna pro výpočet platu soudce 100 872 Kč.

Čtěte také: Špičky justice se bouří proti návrhu Maláčové na snižování platů: Je v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu

Vyplývá to z připomínek k novele zákona o platu představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, který na konci srpna předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Z jejího návrhu mj. vyplývalo, že by se platy soudců a státních zástupců výrazně snížily.

MF ve svých připomínkách návrh MPSV hodnotí velmi kriticky. „Odůvodnění MPSV v důvodové zprávě v části Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, že změna je ústavně konformní, ‚neboť umožní představitelům státní moci i soudcům, aby s ekonomikou státu, kterou kvalitou výkonu své funkce ovlivňují, mohli bezprostředněji dýchat‘ nelze považovat za relevantní, neboť se jedná spíše o řečnické, resp. politické, vyjádření populistického charakteru; v žádném případě však není právním argumentem (resp. není ani obecným argumentem), přičemž se předkladatel ani nepokouší vypořádat se s předchozí ustálenou judikaturou ÚS, která je nastíněna výše,“ píší úředníci MF v oficiálních připomínkách.

Podle MF představuje návrh MPSV příliš hluboký a překvapivý zásah do materiálního zabezpečení soudců, který má navíc dlouhodobější charakter nesouvisející se současnou situací okolo pandemie. Podle MF je nutné respektovat rozhodnutí Ústavního soudu, který platové podmínky soudců stanovil jako jednu z podmínek jejich nezávislosti. „Výkon funkce soudce je natolik náročný na splnění požadavků na vzdělání a vědomostních, schopnostních, morálních či psychických předpokladů, že máme za to, že jej nejde srovnávat s klasickým trhem práce, jak se předkladatel návrhu snaží předestřít. Naopak je třeba vzít v úvahu ohodnocení na výše uvedené požadavky srovnatelných postů; současné finanční ohodnocení soudců vcelku odpovídá finančnímu ohodnocení korporátních právníků či kvalitních advokátů, resp. u špičkových advokátů je obvyklé finanční ohodnocení ještě nesrovnatelně vyšší. Je v zájmu společnosti, aby, s ohledem na dopad výkonu soudcovské profese do života občanů a společnosti jako takové, byla justice zajímavým sektorem i pro kvalitní právníky a nepřitahovala pouze ty, kteří se v zajímavě ohodnocených odvětvích neuchytí,“ uvádí se v připomínkách MF.

Kritické a odmítavé připomínky k návrhu ministryně Maláčové zaslaly i oba nejvyšší soudy, nejvyšší státní zástupce a také generální sekretář Ústavního soudu.

Petr Dimun