Čerpání 179 miliard korun z peněz Evropské unie na projekty v oblasti energetických úspor, dopravní infrastruktury či zdravotní péče je ohroženo účelovým jednáním ze strany hnutí ANO. S tímto silným tvrzením dnes přišli zástupci Pirátů, kteří dokonce obvinili své soupeře z ANO z vydírání vlády.
Verze podle Pirátů zní následovně: Poslanci Alena Schillerová a Radek Vondráček z hnutí ANO předložili vládě ultimátum, aby účelově změnila zákon tak, že šéf ANO Andrej Babiš už nebude považován na reálného majitele holdingu Agrofert. Jinak ANO hrozí obstrukcemi v poslanecké sněmovně a výsledkem bude, že Česko nedostane 179 miliard dotací na financování Národního plánu obnovy. Právě rychlým schválením zákona o evidenci skutečných majitelů totiž Evropská komise podmínila vyplacení peněz.
„Poslanci Alena Schillerová, Radek Vondráček a Babišova právnička Michaela Pobořilová se pokusili vydírat vládu skrz hrozbu obstrukcí, kdy si vzali jako rukojmí české občany. Babiš je připraven zablokovat 179 miliard z EU pro Česko, které mají jít třeba na léčbu rakoviny či opravu silnic a železnic, pokud se nevypustí v připravovaném zákoně o evidenci skutečných majitelů část, která se dotýká i Andreje Babiše a Agrofertu. Něco takového je pro Piráty nepřijatelné,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Reakce Radka Vondráčka z hnutí ANO je neméně razantní: „Je to naprostá lež. Pan Michálek je už panem Babišem tak posedlý, že je schopen si prostě vymýšlet. Jednání svolal ministr Pavel Blažek, chtěl projednat možnost schválení zákona ve zrychleném řízení. Řekli jsme mu, že pokud bychom zrychlené projednání měli podpořit, mělo by jít o čistou transpozici evropské směrnice. To je celé,“ uvedl Vondráček.
O obstrukcích nebo blokování návrhu podle Vondráčka nebyla vůbec řeč. „Politický boj je jedna věc, ale považuji za nepřijatelné, aby politik takto zjevně lhal. Naše vláda tyto peníze vyjednala a nedávalo by žádný smysl, kdybychom je teď zablokovali,” dodává bývalý předseda sněmovny Vondráček.
Cesta k zelené a digitální budoucnosti
Na financování Národního plánu obnovy může Česká republika získat v následujících letech až 179 miliard korun. Evropské dotace mají jít mimo jiné na podporu onkologických center a včasnou léčbu rakoviny, na nové železnice a opravy, sociálních služby, energetické úspory veřejných budov či nové školky a moderní vybavení škol, digitální služby pro občany či protipovodňová opatření.
Aby Evropská komise uvolnila první platbu, musí Sněmovna schválit změnu zákona o evidenci skutečných majitelů, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti. Jde o technickou změnu slaďující český zákon s evropským právem, která musí být schválena nejpozději během podzimu.
Situace je o to komplikovanější, že státní úředníci již několik týdnů přijímají žádosti o dotace ze stále ještě nejistého Národního plánu obnovy. Velký zájem je o fotovoltaické elektrárny určené pro potřeby firem a podnikatelů. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto v pondělí 23. května navýšilo alokaci o jednu miliardu korun – ze tří na čtyři miliardy. Ministerstvo zároveň prodloužilo termín podávání žádostí do 31. srpna. Zatím přišlo 1884 žádostí s celkovou požadovanou částkou 3,24 miliardy korun.
Co se týká dalších programů, ministerstvo průmyslu a obchodu v polovině dubna vyhlásilo výzvu na podporu zavádění vysokokapacitních internetových sítí, kde je pro zájemce připraveno 2,85 miliardy korun. Na začátku května následovaly výzvy na podporu modernizace distribuce tepla v systémech dálkového vytápění v průmyslu (alokace 1,66 miliardy korun) a na úsporu vody v průmyslových podnicích, kde je pro zájemce k dispozici 1 miliarda korun.
David Tramba
