Piloti v obchodní letecké dopravě po 65. roce podle mezinárodních pravidel nesmějí létat, na řádný důchod ale musí v České republice čekat ještě další dva roky. Žádají tak o zařazení profese mezi náročná povolání a možnost dřívějšího odchodu do penze. Co na to ministerstva?
Na současný nesoulad upozorňují organizace Smart Unity, která zastupuje piloty Smartwings, České sdružení dopravních pilotů ČSA i odborová organizace zaměstnanců Eurowings Praha. Piloti dlouhodobě žádají o přeřazení profese mezi náročné. Kromě věkového limitu pro možnost vykonávat profese argumentují i vážnými zdravotními riziky.
V současnosti mohou odejít dříve do starobního důchodu zdravotničtí záchranáři, členové jednotek hasičského záchranného sboru či horníci.
Rizikové faktory se posuzují samostatně
Do roku 1993 měli piloti nárok na starobní důchod v 55 letech. To se ale změnilo v rámci celkového zrušení takzvaných pracovních kategorií v důchodovém zabezpečení. Nyní na něj mají nárok v 67 letech. „Usilujeme o návrat mezi profese s možností dřívějšího odchodu do starobního důchodu,“ konstatoval kapitán a člen odborové organizace Smart Unity Adam Hájek.
Od roku 1993 hodnotí česká legislativa zaměstnání na základě 13 rizikových faktorů. Řadí je do čtyř kategorií podle závažnosti. Podle ministerstva zdravotnictví ale pracovní náplň pilotů neodpovídá současné definici čtvrté nejzávažnější kategorie a nesplňuje tak požadavek na rizikové zaměstnání.
Zástupci pilotů ale upozorňují na to, že se rizikové faktory posuzují samostatně a nepracuje se s jejich vzájemným působením. Rizika nepravidelného režimu se tak nesčítají například s hlukem, stresem nebo s ionizujícím zářením. Ionizující záření navíc podle pilotů faktory nezohledňují vůbec.
„Je to faktor, který se v naší profesi musí brát v úvahu. Pohybujeme se ve výškách nad 8 kilometrů nad zemí a v tomto prostoru je ochranná vlastnost atmosféry snížená. Záření je tam ve vyšších dávkách,“ upozornil Hájek.
Nebezpečné záření ve výškách
Podle kapitána a předsedy odborové organizace Smart Unity Jiřího Rolka je ionizující záření devastující zejména právě v kombinaci s narušeným cirkadiálním rytmem. Podle pilotů to potvrzují i odborná stanoviska z Ústavu jaderné fyziky a experimentální medicíny Akademie věd České republiky a nejnovější zahraniční studie. Ty u posádek komerčních letadel prokazují nejvyšší míru úmrtí na rakovinu spojenou s dlouhodobým ozářením. Současný právní rámec tak podle pilotů neodpovídá reálné komplexnosti a náročnosti výkonu pilotní profese.
Dvouletou pauzu mezi ukončením platnosti licence a nástupem do řádného důchodu vnímá Hájek jako problematickou. Rekvalifikace v tomto věku je podle něj obtížná. „Zaměstnání pilotů je úzce profilovaná odborná činnost. Někteří piloti instruktoři sice mohou dále pracovat jako školitelé na výcvikových trenažérech, ale těch je potřeba jen velmi málo.“ dodal.
Masivní odchody podle pilotů nehrozí
Podle Rolka má snížení důchodového věku pro piloty zajistit důstojné zakončení kariéry. Podle obou mužů navíc ani nehrozí, že by došlo spolu s posunutím hranice věku odchodu do důchodu k masivním odchodům před dosažením 65 let.
V Česku je registrováno podle Hájka přibližně 960 lidí s licencí dopravního pilota. Dále přibližně tisíc s licencí obchodního pilota, který může také zastávat práci komerčního pilota na pozici prvního důstojníka. „Na starobní důchod tak může vzniknout ročně nárok přibližně desítkám lidí,“ poznamenal Hájek.
V civilním leteckém provozu mají náročnost profese podle Hájka zohledněnou pouze řídící letového provozu. Od 53 let si mohou ubírat pracovní zátěž a mají svůj vlastní sociální program.
Ministestvo mění pravidla
Ministerstvo zdravotnictví aktuálně připravuje novelu nařízení vlády, kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví při práci. Novela mimo jiné podle úřadu rozšiřuje definici psychické zátěže, která se týká i pilotů. „Uvedené rozšíření bude mít i dopad na kategorizaci prací. Bude-li však možné práci následně zařadit do kategorie čtvrté, nelze nyní odpovědět, neboť není ukončen legislativní proces,“ uvedl Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva.
To, že ale nemohou piloti svou profesi vykonávat po 65. roce, by mohlo být podle něj jedním z důvodů přeřazení profese v rámci zákona o důchodovém pojištění.
Zákon je ale podle Novotného v gesci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). MPSV upozorňuje, že samotná nemožnost pokračovat po dosažení určitého věku v konkrétní profesi není automaticky důvod pro dřívější přiznání starobního důchodu. Neznamená totiž podle vyjádření resortu nemožnost další výdělečné činnosti.
„Případné rozšíření okruhu náročných profesí by proto mělo vycházet z kategorizace prací a skutečného působení rizik na zdraví, nikoli z názvu profese. Pokud by ministerstvo zdravotnictví například zavedlo novou kategorii čtvrtého stupně pro psychickou zátěž, mohla by se vztahovat i na piloty a zvýhodnění v důchodovém pojištění by na ně dopadlo automaticky,“ připouští ale úřad.
Piloti jako specifická kategorie
Problematika náročných profesí bude podle úřadu zároveň předmětem další diskuse a revize, jak s tím počítá programové prohlášení vlády. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se už dříve na sociální síti X vyjádřil v duchu, že piloti v obchodní letecké dopravě představují velmi specifickou kategorii.
„Psychická zátěž spojená s výkonem jejich povolání je nesporná. Čelí dlouhodobému stresu, vysoké míře odpovědnosti i faktorům, jako je negativní tlak, ionizační záření či další vlivy spojené s letem ve vysokých nadmořských výškách,“ uvedl. A pokračoval, že lze proto pochopit jejich argumenty pro možnost dřívějšího odchodu do důchodu. Zároveň je podle Juchelky důležité systematicky zohlednit specifická rizika této profese.
První snahy pilotů o zařazení mezi náročné profese se datují ještě do působení tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.
Rozhodnutí ještě nepadlo
Do diskuze ohledně zařazení pilotů na seznam náročných profesí je zapojeno i ministerstvo dopravy. „Rozhodnutí o zařazení zatím nepadlo a nelze předjímat, zda k němu nakonec dojde,“ uvedl mluvčí resortu František Jemelka.
Požadavek na věkový limit u pilotů vychází podle Jemelky zejména z předpisů Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) a uplatňuje se v zájmu zachování vysoké úrovně bezpečnosti civilního letectví.
