Sedm smluv na projektové a poradenské služby s celkovým finančním limitem téměř 800 milionů korun podepsali členové představenstva Letiště Praha krátce po přerušení forenzního auditu. Ekonomický deník požádal státní společnost o jejich přehled i podrobnosti o výběru dodavatelů. Místo konkrétních odpovědí ale dostal obecné vysvětlení a odkaz na registr smluv.
Letiště Praha je státní akciová společnost. Jejím jediným akcionářem je ministerstvo financí. Když se proto Ekonomický deník zajímal o nové smlouvy za stovky milionů korun, chtěl znát především jejich obsah, hodnotu, podepisující členy představenstva a způsob výběru dodavatelů.
Ekonomický deník se ptal na smlouvy, které mezi 8. a 12. listopadem 2026 podepsali členové představenstva Jiří Kraus a Martin Kučera. Kontrakty se týkají projektových a poradenských služeb souvisejících s výstavbou na letišti. Jejich společný finanční limit se blíží 800 milionům korun.
Smlouvy uzavřelo letiště v době, kdy byl přerušený forenzní audit jeho hospodaření a zadávání zakázek. Právě proto redakci zajímalo, jaké nové závazky společnost přijala a jak při jejich zadávání postupovala.
Mohlo by vás zajímat

Letiště odpovědělo obecně, konkrétní smlouvy nepředložilo
Ekonomický deník položil letišti konkrétní otázky: „Byly od doby zahájení auditu na Letišti Praha podepsány nějaké nové smlouvy, kým, jaké, v jaké výši, v jakém režimu byly vysoutěženy?“
Mluvčí letiště Jiří Hannich nejprve vysvětlil, že společnost pokračovala v běžném provozu i během forenzního auditu. Uzavírání smluv podle něj patří k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu, poskytování služeb i plánovaných investic.
„Letiště Praha i v průběhu forenzního auditu standardně pokračuje ve své činnosti, jejíž nedílnou součástí je uzavírání smluv nezbytných pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu, poskytování služeb i realizaci plánovaných investic. Smlouvy jsou uzavírány v souladu s příslušnými pravidly pro zadávání zakázek a interními schvalovacími a podpisovými mechanismy společnosti,“ uvedl Hannich.
Mluvčí zároveň obhajoval využívání rámcových smluv. Podle něj letišti umožňují zadávat jednotlivé práce rychleji a operativněji, protože společnost předem stanoví podmínky i ceny.
Zdůraznil také, že finanční limit rámcové smlouvy neznamená, že letiště musí celou částku vyčerpat. „Celková hodnota rámcové smlouvy představuje maximální finanční limit, nikoliv závazek společnosti tuto částku v plné výši vyčerpat. Samotné uzavření rámcových smluv tedy neznamená vznik nových či vyšších výdajů oproti dosavadnímu způsobu zadávání zakázek. Přínosem tohoto systému je především vyšší efektivita, předvídatelnost nákladů a zkrácení doby potřebné pro zadávání jednotlivých prací,“ pokračoval mluvčí.
Konkrétní přehled sedmi smluv ani požadované informace o jejich zadání však odpověď neobsahovala. Ekonomický deník proto žádost upřesnil a znovu požádal o konkrétní údaje.
Neuspěli jsme ani podruhé
„Chybí nám ovšem, jaké smlouvy byly uzavřeny,“ upozornila redakce. Ani napodruhé letiště požadovaný přehled neposkytlo. Jiří Hannich místo toho odkázal na zákonné povinnosti společnosti a veřejnou dostupnost smluv.
„Letiště Praha je povinným subjektem podle zákona o registru smluv a smlouvy zveřejňuje v souladu s tímto zákonem. Informace o nadlimitních veřejných zakázkách a smlouvách uzavřených na jejich základě Letiště Praha zveřejňuje v souladu s příslušnými právními předpisy. Informace o konkrétních smlouvách, které podléhají povinnosti uveřejnění, jsou tedy ve stanovených zákonných lhůtách veřejně dostupné v registru smluv, a to i za vámi dotazované období,“ odpověděl.
Letiště tedy redakci odkázalo na veřejné dokumenty, místo aby samo předložilo přehled nově uzavřených smluv a vysvětlilo okolnosti jejich zadání.

Co lze zjistit z registru a co už ne?
Zveřejnění smlouvy v registru umožňuje veřejnosti seznámit se s jejím obsahem a finančním limitem. Samotný dokument však nemusí odpovědět na všechny otázky, které souvisejí s výběrem dodavatele.
Z registru například nemusí být patrné, kolik firem se účastnilo jednotlivých fází zadávacího řízení, jak se během jednání měnily nabídkové ceny nebo proč zadavatel nakonec vybral konkrétního dodavatele.
To je důležité také u sedmi nových smluv. Letiště při jejich zadání využilo jednací řízení s uveřejněním. Jde o zákonný postup, při němž může zadavatel za stanovených podmínek jednat s účastníky o jejich nabídkách, technickém řešení i ceně. Samotné použití tohoto řízení proto neznamená porušení pravidel veřejných zakázek.
Pro posouzení konkrétního postupu je ale podstatné, proč letiště tento režim zvolilo, kolik dodavatelů se do řízení zapojilo a jak jednání probíhala. Právě na tyto podrobnosti se Ekonomický deník ptal.
Mezi dodavateli figuruje také společnost AGA – letiště, kterou stoprocentně vlastní Metroprojekt Praha. Finanční limit části smluvního plnění této společnosti činí přibližně 200 milionů korun. Samotná vlastnická vazba ani předchozí zakázky dodavatele na letišti však nedokládají žádné pochybení.
Smlouvy přicházejí po přerušení forenzního auditu
Načasování nových kontraktů souvisí s děním kolem forenzního auditu, který měl prověřit hospodaření Letiště Praha i způsob zadávání zakázek. Kontrolu prováděla advokátní kancelář Kinstellar na základě zadání, které požadovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Auditoři se podle informací Ekonomického deníku zabývali mimo jiné 267 zakázkami, které letiště zadalo v období od roku 2022 do července 2026 bez standardní soutěže. Jejich hodnota dosahovala přibližně 780 milionů korun. Další kontrakty za více než tři miliardy korun sice prošly soutěží, přihlásil se do nich však jediný uchazeč.
Audit se přerušil po odchodu Radomíra Lašáka, který nastoupil do čela letiště 1. srpna 2026. Dne 23. října oznámil rezignaci, oficiálně z osobních důvodů. Podle informací Ekonomického deníku jeho odchod provázely také spory o řízení společnosti a kontrolu významných zakázek.
Přibližně dvě hodiny po oznámení rezignace se člen představenstva Jaroslav Petržela obrátil na Kinstellar s požadavkem, aby advokátní kancelář okamžitě pozastavila práce na auditu a vyčkala dalších pokynů.
„S ohledem na ukončení působení Radomíra Lašáka ve společnosti Letiště Praha je vyzval k okamžitému pozastavení prací na forenzním auditu, který provádí podle smlouvy ze dne 17. srpna. Mají vyčkat do udělení dalších pokynů,“ popsaly tehdy zdroje Ekonomického deníku obsah vzkazu Jaroslava Petržely.
Lašákův odchod se odehrál také v době sporů o dlouhodobé koncese na dodávky leteckého paliva a využívání letištní infrastruktury. Předpokládaná hodnota obchodní činnosti spojené s těmito koncesemi dosahovala 45 miliard korun. Nešlo však o příjem letiště, ale o předpokládanou hodnotu obchodu, který se měl uskutečnit prostřednictvím jeho infrastruktury.
Podle zdrojů z letiště Lašák požadoval prověření výběru dodavatelů, zákonnosti zadání i ekonomické výhodnosti podmínek. Část vedení naopak podle těchto informací prosazovala rychlé uzavření pětiletých smluv. Lašák jejich podpis odmítal, dokud někdo důkladně neprověří všechny okolnosti.
Auditoři neměli všechny požadované dokumenty
Před přerušením kontroly se auditoři zabývali také připravovanými poradenskými zakázkami. Vyžádali si k nim dokumenty, podle informací Ekonomického deníku však nezískali všechny požadované materiály.
Jednou z těchto zakázek byla poradenská smlouva s finančním limitem přesně 777 777 777 korun. Letiště ji připravovalo rovněž v jednacím řízení s uveřejněním. Právě dokumenty k tomuto kontraktu si auditoři vyžádali, ale před přerušením kontroly podle informací redakce nezískali všechny podklady potřebné k prověření jeho přípravy a zadání.
Sedm smluv podepsaných v listopadu se týká projektových a poradenských služeb souvisejících s výstavbou na letišti. Část plnění s finančním limitem přibližně 200 milionů korun připadá na společnost AGA – letiště, kterou vlastní Metroprojekt Praha.
Letiště tedy pokračuje v uzavírání významných smluv, zatímco forenzní audit zůstává přerušený. Redakci přitom neposkytlo konkrétní přehled nových kontraktů ani podrobnosti o jejich zadání. Odkázalo ji na registr smluv a obecně vysvětlilo výhody rámcových kontraktů.

Ministerstvo připravuje změny ve vedení
Po Lašákově odchodu zůstali ve funkcích dosavadní členové představenstva. Jiří Kraus a Martin Kučera tak podepisovali nové smlouvy v době, kdy forenzní kontrola stála a společnost čekala na personální změny ve vedení.
Ministerstvo financí jako jediný akcionář hledá nového generálního ředitele a připravuje také obměnu dalších míst v představenstvu. Mezi možnými uchazeči o nejvyšší manažerskou funkci se objevila bývalá místopředsedkyně představenstva letiště Marta Guthová, která nyní vede výcvikové centrum Czech Aviation Training Centre. Kandidaturu nevyloučil ani bývalý generální ředitel Řízení letového provozu Jan Klas.
Zatím není jasné, kdy a za jakých podmínek bude forenzní audit pokračovat ani zda auditoři získají dokumenty, které si před přerušením vyžádali.
