Čím se pod bude vedením poslance Petra Ježka zabývat zvláštní výbor pro finanční trestnou činnost, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky (TAX3), který Parlament zřídil 1. března? Výbor má roční mandát a naváže na práci třech předchozích včetně výboru PANA. Probírat bude také další oblastí danění, jako je například digitální ekonomika.
Výbor se má zabývat finanční trestnou činností a daňovými úniky. Můžete nám dát konkrétní příklady?
Mandát našeho výboru je širší než ty předchozí. Výbory TAX1 a TAX2 se zabývaly pouze daňovými rozhodnutími. Výbor PANA řešil odhalení, která vzešla ze skandálu Panama Papers včetně praní peněz, vyhýbání se daním a daňových úniků. Jsme v této problematice čtvrtý výbor v pořadí. Budeme navazovat na předchozí práci, zjišťovat, jak se dosavadní doporučení uplatňují, ale také se podíváme na další problémy, jako jsou daňové podvody, které odhalily Paradise Papers, danění digitální oblasti a také prodávání občanství, které provozují některé členské státy. Byl jste spoluautorem závěrečné zprávy výboru PANA, která se také zaměřovala na praní špinavých peněz a další podvody. Co v tomto směru musí EU ještě dělat?Je to práce na pokračování. Předchozí výbor formuloval doporučení a stávající výbor bude sledovat, jak se s nimi nakládá a zda jsou uplatňována. Také se budeme zabývat tím, jak danit digitální ekonomiku, protože není daněna, jak by měla. Nejedná se o porušování práva, ale současná právní úprava neumožňuje zdaňovat digitální ekonomiku na odpovídající úrovni. Míra zdanění digitálních společností je jen zlomkem toho, co odvádějí běžné společnosti. Přitom některé americké digitální podniky vytvářejí víc než polovinu svých zisků mimo své území, ačkoliv daně odvádějí skoro výhradně v USA. V odhalení daňových podvodů a finanční kriminality byli v poslední době klíčoví oznamovatelé a investigativní novináři. Co ještě může EU dělat pro jejich ochranu a podporu?Ještě jsme nedospěli k formálnímu závěru, ale Evropská komise nedávno přišla s návrhem směrnice o ochraně oznamovatelů. V úvahu přicházejí různá opatření jako finanční náhrada a právní pojistky pro případ, že by ztratili práci z důvodu zveřejnění oznámení. Musíme se touto záležitostí důkladněji zabývat hlavně proto, že situace je v jednotlivých zemích EU různá. Jak byste zhodnotil důvěru v náš finanční a daňový systém?Mám dojem, že v České republice nikoho tyto záležitosti moc nezajímají. V řadě jiných zemí EU ale vnímám, že vyhýbání se daním je pro občany významné téma. Pokud mají lidé pocit, že se s nimi nejedná férově a že určití jednotlivci a společnosti se mohou vyhýbat daním, tak to pochopitelně nabourává důvěru v celý finanční systém a možná dokonce i ve vládnutí jako takové. Na druhou stranu pokud danění nastavíme správně, aby bylo spravedlivější a férovější, mohlo by to být řešení pro ty, kteří se cítí poškozeni globalizací. Některé příklady velkých mezinárodních společností jsou do očí bijící. Nemělo by být možné, aby tyto společnosti prodávaly své výrobky – ať už jsou to auta nebo data – v jedné zemi EU a daně přitom odváděly v jiné zemi, nebo dokonce mimo EU. To zjevně není spravedlivé. Je to nesmyslné, ale umožňuje to globalizace a nové technologie. Měli bychom se snažit o nápravu, a proto jsme předložili návrhy legislativy, které nyní projednávají členské státy v Radě a je na nich, jestli společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob (CCCTB) podpoří. Stále jsou země, které mají příjmy z pochybných daňových režimů a ty většinou takové návrhy blokují. Věřím, že dříve či později vyústí tlak členských států, Parlamentu a hlavně občanů ve změnu a přijetí nových pravidel. Evropský parlament, -red- |
|
Více informací:
Mohlo by vás zajímat |
Psali jsme:
