Významné české firmy vidí jako velkou překážku v jejich budoucím rozvoji rozvoj byrokracie ze strany českého státu, EU a také zhoršující se bezpečnost a chybějící lidské zdroje.
Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (CBCSD) nechala zpracovat studii mezi více než stovkou významných českých firem na otázky rozvoje byznysu a udržitelného rozvoje. Ve druhé jmenované oblasti se dokonce 40% oslovených společností domnívá, že je nutná radikální změna a proměna ekonomického systému, aby za pár desítek let bylo ještě kde žít a bylo co vyrábět.
„Hlavním cílem uskutečněného výzkumu bylo zmapovat postoje představitelů a manažerů českých firem vůči VIZI 2050 a jejím pilířům a zjistit jejich názory na problematiku udržitelného rozvoje,“ uvedla mluvčí České manažerské asociace (ČMA) Veronika Žurovcová. ČMA je zakládajícím členem České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (CBCSD).
Jedenašedesát procent firem uvedlo, že největší bariérou prosazování myšlenek udržitelného rozvoje jsou špatně nastavené ekonomické nástroje státu a pro 52 % to je nízký zájem české veřejnosti. Následují nepřizpůsobené právní předpisy a špatná meziresortní spolupráce. Podle výzkumu celých 84 % firem již přijalo principy udržitelného rozvoje za součást vize svého firemního rozvoje. 94 % dotázaných firem si myslí, že mít ucelenou vizi udržitelnosti pro dlouhodobý časový horizont je pro podnikatelskou sféru užitečné.
Výzkum ukázal, že 72 % firem považuje rozvoj a směřování civilizace za dlouhodobě neudržitelné, z toho 39 % zastává názor, že je nutná radikální změna a proměna ekonomického systému. Dvě třetiny firem si myslí, že udržitelný rozvoj České republiky by podpořily větší podpora a důraz na vzdělání a odpovědnější přístup firem ke svému okolí. Stát by měl hrát roli především při osvětě společnosti a v oblasti spolupráce výrobní praxe a výzkumu. 40 % lídrů firem zastává názor, že by pomohlo zdanění aktivit ohrožujících udržitelný rozvoj.
40 % lídrů firem zastává názor, že by pomohlo zdanění aktivit ohrožujících udržitelný rozvoj.
Jak si poradí s „pařížským“ protokolem?
Cílem výzkumu bylo také zjistit, jak se firmy staví k výsledkům klimatické konference v Paříži. Téměř polovina z dotázaných firem (45 %) se domnívá, že závěry může využít v rámci svých aktivit. Nejčastějším způsobem, jak firmy přistoupí k plnění závěrů Pařížské konference, je snížení energetické náročnosti a výroby obecně, následuje snížení emisí a zaměření na výzkum a podporu programů. Česká republika se zavázala, že do roku 2020 sníží spotřebu elektrické energie o 50 pentajoulů z celkové současné spotřeby, která se pohybuje okolo 600 pentajoulů.
Skupina ČEZ mezi lety 2005 – 2014 redukovala emise CO2 o 33% a svůj emisní faktor výroby elektřiny za stejné období snížila o více než 25 %. „Závazek, který jsme v ČEZ přijali na základě výsledků Pařížské konference je, že do roku 2020 snížíme emise CO2 o 50% oproti roku 2014, a do roku 2030 budeme CO2 neutrální, uvedl Ivo Hlaváč, ředitel divize vnější vztahy a regulace společnosti ČEZ.
Jiří Reichl
