Na Pražském hradě se letos vedle známých umělců, vědců a sportovců dostalo mimořádného uznání také lidem, kteří se postavili totalitní moci, hájili lidská práva nebo pomáhali obnovit československou demokracii. Někteří z nich se nejvyššího ocenění dočkali až po smrti.
Výběr letošních laureátů přitom získává další rozměr, když ho porovnáme s tím, co prezident Petr Pavel říkal ve svém projevu o svobodě, odvaze a odpovědnosti.
Prezident ocenil 51 osobností. Mezi nimi i výrazné tváře disentu
Prezident Petr Pavel při svém čtvrtém předávání státních vyznamenání u příležitosti 28. října ocenil na Pražském hradě 51 osobností. To je o tři více než loni. Při svém prvním ceremoniálu v roce 2023 vyznamenal 62 lidí, v roce 2024 jich bylo 56.
Letošní výběr přinesl řadu známých jmen z kultury, vědy, sportu, zdravotnictví i sociální oblasti. Zozornost si však zaslouží osobnosti, jejichž životy spojil odpor vůči totalitní moci, obhajoba lidských práv a úsilí o obnovu demokracie.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka, druhé nejvyšší státní vyznamenání, získali mimo jiné in memoriam disident a první polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier, historik, disident a diplomat Jaroslav Šedivý a diplomat Vladimír Vochoč. Stejné ocenění převzala také bývalá předsedkyně Senátu, předsedkyně Nejvyššího soudu a místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.
Dalším oceněným se stal signatář a mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek, který obdržel medaili Za zásluhy. Jeho jméno se tak zařadilo mezi letošní laureáty, jejichž působení souvisí s občanskou odpovědností a obranou svobody.
Pavel ve svém projevu opakovaně připomínal, že demokracie není samozřejmost a že její kvalita závisí na každodenním jednání lidí. Výběr některých oceněných s těmito slovy výrazně souzní.
Dienstbier a Šedivý pomáhali obnovit demokracii
Jiří Dienstbier patřil k výrazným osobnostem československého disentu. Po pádu komunistického režimu se stal prvním polistopadovým ministrem zahraničí. Letos mu prezident udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam. V minulosti se ovšem objevily informace o jeho spolupráci s totalitní StB.
Stejné vyznamenání získal také Jaroslav Šedivý, historik, disident a diplomat. Podle zdůvodnění ceremoniáře Pražského hradu měli Dienstbier a Šedivý společně s již dříve vyznamenaným Lubošem Dobrovským rozhodující podíl na obnovení československé státní suverenity. Významnou roli sehráli zejména při vyjednávání odchodu sovětských okupačních vojsk před 35 lety.
Oba muži už v minulosti obdrželi medaile Za zásluhy. Dienstbier ji získal v roce 2002 a Šedivý v roce 2005. Letošní ocenění tak představuje další uznání jejich působení.
Právě podobné příběhy připomínají, že změna politického systému nevzniká sama od sebe. Vyžaduje lidi, kteří jsou ochotni nést rizika a prosazovat své postoje i v době, kdy za ně nemohou očekávat uznání.
Pavel tuto myšlenku zdůraznil také ve svém projevu. „To, že dobré věci nevznikají samy od sebe. V žádném oboru a v žádné době,“ řekl prezident při připomínce lidí, kteří se zasloužili o rozvoj země.
Vochoč zachraňoval lidi před nacistickou perzekucí
Řád Tomáše Garrigua Masaryka získal in memoriam také československý diplomat Vladimír Vochoč. Za druhé světové války působil jako konzul ve francouzské Marseille. Podle Pražského hradu tam s mimořádnou osobní odvahou pomohl zachránit tisíce lidí před nacistickou perzekucí.
Ocenění obdržel za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv.
Pavel ve svém projevu připomněl lidi, kteří kvůli svobodě ztratili domov, povolání nebo možnost v klidu vychovávat své děti. Zdůraznil také, že odpovědnost nespočívá jen ve velkých gestech, ale především v aktivním jednání a odmítnutí netečnosti.
Wagnerová a Kubera dostali uznání za obranu svobody
Řád Tomáše Garrigua Masaryka letos získala in memoriam také Eliška Wagnerová. Pražský hrad ji označil za neúnavnou obhájkyni důstojnosti jednotlivce. Její profesní dráha zahrnovala vedení Nejvyššího soudu i působení na místě místopředsedkyně Ústavního soudu.
Stejné vyznamenání obdržel Jaroslav Kubera, bývalý předseda Senátu (ODS) a primátor Teplic. Hrad ho charakterizoval jako výrazného obhájce svobody jednotlivce, který vynikal mimořádnou osobní odvahou.
Kubera měl státní vyznamenání získat už po smrti v roce 2020. Tehdejší prezident Miloš Zeman mu plánoval udělit Řád bílého lva, jeho vdova Věra Kuberová však ocenění odmítla převzít. Letos si vyznamenání z rukou Petra Pavla převzala.
Tomáš Hradílek patří mezi letošní laureáty medaile Za zásluhy
Zatímco Dienstbier, Šedivý, Vochoč, Wagnerová a Kubera obdrželi Řád Tomáše Garrigua Masaryka, Tomáš Hradílek získal medaili Za zásluhy.
Hradílek byl signatářem a mluvčím Charty 77. Jeho ocenění tak doplnilo širší skupinu letošních laureátů spojených s disidentským prostředím a obhajobou občanských práv.
Pavel ve svém projevu připomněl, že někteří lidé, kteří letos převzali vyznamenání, vyrůstali v době nesvobody. Jiní podle něj prosazovali myšlenky, které tehdy nebyly samozřejmé, nebo se zastávali těch, jejichž hlas nebyl slyšet.
Prezident přitom zdůraznil, že tito lidé často nemohli vědět, zda jejich úsilí přinese výsledek. Někteří signatáři Charty 77 podle něj také netušili, co se stane v roce 1989.
„Odpovědnost totiž nezačíná ve chvíli, kdy už nemáme na výběr. Začíná právě tehdy, kdy ještě můžeme volit mezi cestou pohodlnou a cestou správnou,“ řekl Pavel na závěr projevu.
Prezident připomněl demokracii jako každodenní práci
Téma disentu a obnovy demokracie se v letošním výběru oceněných potkalo s hlavním poselstvím prezidentova projevu. Pavel se v něm vrátil k odkazu Tomáše Garrigua Masaryka a zdůraznil, že demokracie není hotový systém, který by se mohl obejít bez aktivního přístupu občanů.
„Demokracie není navždy, je to permanentní proces, o jehož kvalitu se musíme každý svým dílem přičinit,“ uvedl prezident.
Současně varoval, že společnost v relativním bezpečí a dostatku může propadat pohodlnosti a přehlížet rizika. Vyzval politiky, aby otevřeně mluvili o hrozbách, připravovali zemi na možné krize a neztráceli čas, který jim občané svěřili prostřednictvím voleb.
Pavel hovořil také o zhoršující se bezpečnostní situaci, sabotáží, kybernetických útocích a pokusech ovlivňovat veřejné mínění. Členství v NATO označil za nejpevnější bezpečnostní záruku, jakou Česko kdy mělo, a zdůraznil, že společná bezpečnost vyžaduje také vlastní odpovědnost a podíl na společných nákladech.
Ve svém projevu se věnoval rovněž státnímu dluhu, péči o krajinu a stavu veřejné debaty. Podle prezidenta informační chaos oslabuje schopnost demokratické společnosti rozhodovat a bránit se.
Letos dostali Řád bílého lva čtyři lidé
Nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva, udělil Pavel čtyřem osobnostem. In memoriam ho získali gymnastka Věra Čáslavská a režisér Miloš Forman. Dalšími oceněnými se staly herečka Iva Janžurová a bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová.
Všichni čtyři už v minulosti obdrželi medaili Za zásluhy. Forman a Čáslavská ji získali v roce 1995 od Václava Havla, Illnerová v roce 2005 od Václava Klause a Janžurová o rok později.
Čáslavská byla oceněna za mimořádné zásluhy o stát v oblasti sportu a za významné proslavení vlasti v zahraničí. Pražský hrad ji označil za výraznou osobnost československého olympijského hnutí a odvážnou obhájkyni svobody a úcty k člověku.
Forman, dvojnásobný držitel Oscara za nejlepší režii, získal řád za zásluhy o stát v oblasti umění a za proslavení vlasti v zahraničí. Hrad v jeho díle vyzdvihl zápas jednotlivce o svobodu a důstojnost tváří v tvář autoritě a moci.
Janžurová obdržela řád za zásluhy v oblasti umění a Illnerová za zásluhy v oblasti vědy. Za Čáslavskou převzala ocenění její dcera Radka Čáslavská, za Formana jeho manželka Martina Formanová.
Mezi oceněnými jsou umělci, vědci, lékaři i lidé z pomáhajících profesí
Letošní seznam laureátů se neomezuje na osobnosti spojené s disidentským prostředím. Medaili Za zásluhy obdrželi například režisér Jan Hřebejk, spisovatelé Jáchym Topol a Kateřina Tučková, ilustrátor a hudebník Marko Čermák nebo dramatik Ladislav Smoček.
Ze sportovců byli oceněni šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek, sportovní střelkyně Kateřina Emmons a průkopnice ženského fotbalu Jaroslava Rinnerová.
V oblasti médií a vzdělávání prezident ocenil popularizátora kritického myšlení Jiřího Burýška. Za rozvoj veřejnoprávních médií vyznamenal bývalého generálního ředitele České televize Iva Mathého a za zásluhy v oblasti kultury a žurnalistiky dramatika, scenáristu a politického komentátora Karla Steigerwalda.
Mezi oceněnými z oblasti zdravotnictví byli pediatrička Mahulena Exnerová, chirurg Jiří Froněk, hrudní chirurg Robert Lischke a průkopník moderní léčby srdečních arytmií Petr Neužil. Ve vědě získal medaili Pavel Hobza za výzkum sil utvářejících DNA a bílkoviny.
Pavel ocenil také lidi, kteří se dlouhodobě věnují sociální práci a charitě. Patří mezi ně Vojtěch Sedláček, Lucie Žáčková z organizace Nedoklubko a Kumar Vishwanathan, který se zasazuje o důstojný život Romů a jejich soužití s většinovou společností. Za humanitární práci obdržel ocenění Richard Smejkal a za podporu péče o vážně nemocné děti manželé Katarína a Ondřej Vlčkovi.
Mezi dalšími laureáty jsou učitelka Sylva Knedlová, která podle Pražského hradu zasvětila vzdělávání více než 70 let, tvůrce aplikace Záchranka Filip Maleňák, vědec v oblasti umělé inteligence Tomáš Mikolov a odbornice na její využití v biomedicíně Olga Štěpánková.
Medaili Za hrdinství získalo pět lidí
Pavel letos udělil pět medailí Za hrdinství, zatímco loni jich bylo osm. Tři z oceněných vojáků získali vyznamenání in memoriam za hrdinství v boji.
Milan Štěrba zahynul při sebevražedném útoku v Afghánistánu v roce 2008. Robert Vyroubal zemřel v roce 2011 po nájezdu vozidla na improvizovaný nástražný systém. Adrian Werner podlehl následkům střelného poranění z července 2011 v Česku v říjnu téhož roku.
Dalším oceněným se stal Libor Cicvárek, pracovník městského úřadu v Chřibské, který letos v lednu přišel o život při ozbrojeném útoku. Podle Pražského hradu navzdory vlastnímu zranění s mimořádnou odvahou zachraňoval a chránil druhé.
Pátým laureátem je Vladimír Dvořák, jeden z posledních žijících účastníků Pražského povstání. Podle Hradu se po vzoru svého otce zapojil jako skaut do protinacistického odboje a s nasazením života vykonával spojovací službu.
