Evropská elektrická infrastruktura čelí nečekané hrozbě. Provozovatelé přenosových soustav čelí masivnímu náporu žádostí o projekty, které jsou spekulativního rázu. Investoři do bateriových úložišť nebo datových center často blokují kapacitu soustavy pro finančně nejisté projekty ještě před získáním povolení, varoval expert z české společnosti ČEPS Andrew Kasembe. Brusel navíc situaci komplikuje pravidly, která provozovatelům zakazují investovat do infrastruktury s předstihem.
Evropská elektrická síť čelí nejen nedostatečným kapacitám v infrastruktuře, ale také přívalu žádostí na připojení k síti spekulativní povahy. Na tento trend upozornili odborníci během diskuse u kulatého stolu EU Perspectives o navrhovaném balíčku evropských sítí od Evropské komise.
Nejisté projekty
Vedoucí oddělení rozvoje přenosové soustavy v české státní společnosti ČEPS a zástupce Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) Andrew Kasembe upozornil, že se jedná o projekty, které mají jen malou šanci, že se budou ve skutečnosti stavět.
Argumentoval, že problém s energetickou infrastrukturou v Evropě už nespočívá jen ve výstavbě dalších rozvoden a kabelů. Provozovatelé sítí se stále častěji potýkají s přívalem žádostí o připojení od projektů, které jsou nedostatečně připravené a finančně nejisté. Často jsou podané pouze proto, aby si zájemci rezervovali budoucí kapacity v elektrizační soustavě.
Velké projekty rostou rychleji než infrastruktura
„Hlavní strukturální problém spořívá s tom, že bateriová úložiště, datová centra a další velké projekty rostou rychleji než samotné rozšiřování sítě,“ řekl Kasembe. Nejde ale jen o rychlost. „Mnoho žádostí o připojení obsahuje spekulativní nebo nezralé projekty, takže zbytečně blokují kapacitu sítě,“ zdůraznil.
Varování odhaluje rostoucí obavy v celém evropském energetickém sektoru. Žádosti o připojení jsou stále častěji odtrženy od projektů, které se pravděpodobně v praxi nikdy neuskuteční.
Výsledkem je, že provozovatelé přenosových soustav jsou nuceni plánovat spíše podle teoretické budoucí poptávky než podle realistických plánů.
Připojení pro 1700 gigawattů?
Daniel Vig ze společnosti Energy Storage Europe poukázal na čísla. Ukazují, že v Unii v současné době čekají na připojení projekty, které mají celkový instalovaný výkon přesahující až 1700 gigawattů. Přitom současná celková instalovaná kapacita energetických zdrojů bloku činí asi 1200 GW. „Existuje mnoho spekulativních projektů. Mnoho projektů, které zkreslují to, co je potřeba k připojení k síti,“ řekl.
Současný systém nutí zájemce nových projektů, aby si zajistili místa v pomyslné frontě včas. Ještě předtím, než mají připravené a odsouhlasené financování a veškerá povolení pro výstavbu nových zařízení.
Administrativní složitost
Navrhovaný balíček Komise o nových předpisech pro sítě uznává rostoucí zpoždění v připojení. Brusel ale stále podceňuje administrativní složitost, která se za nimi skrývá. „Domníváme se, že se balíček musí více zaměřit na skutečné implementační překážky včasného připojení k síti,“ prohlásil Kasembe.
Mezi tyto překážky patří zpoždění v povolovacím řízení, spory v oblasti územního plánování, nedostatky v dodavatelských řetězcích a omezení na trhu práce. „Potřebujete dostatečné personální obsazení a odborné znalosti k řešení jak schvalování infrastruktury sítě, tak k povolování projektů,“ řekl.
Mohlo by vás zajímat
Nemůžeme investovat dopředu
Dalším problémem je omezená schopnost provozovatelů přenosových soustav investovat dostatečně v předstihu před rostoucí poptávkou. Provozovatelé sítí se podle současných regulačních rámců potýkají s omezením takzvaných anticipačních investic. Infrastruktury vybudované předtím, než jsou potvrzeny konkrétní žádosti o připojení.
„Umožněte anticipační investice do sítě prostřednictvím regulačních rámců pro úhradu nákladů, aby provozovatelé přenosových soustav mohli investovat před potvrzenými dohodami, pokud existují důvěryhodné signály poptávky,“ vyzval Kasembe.
Vytváří to paradox v evropské energetické transformaci. Zatímco politici a bruselské orgány prosazují rychlejší elektrifikaci a dekarbonizaci průmyslu, provozovatelé sítí nemohou rozšiřovat kapacity infrastruktury, dokud není formálně potvrzena vyšší poptávka. Debata se pravděpodobně bude více politizovat, až o balíčku předpisů o energetických sítích bude dále jednat Evropský parlament a Rada EU.
Mají to řešit národní státy
Otázkou ale zůstává, do jaké míry by měla Unie sama zasahovat. Ondřej Krutílek (ECR/Česko) zvolený za ODS během diskuse zdůraznil, že pravomoc povolovat nové projekty stále do značné míry spočívá v rukou národních vlád. „Klíčem je samozřejmě povolování. Měly by se jím zabývat primárně členské státy,“ řekl.
Komise navrhla svou silnější roli při koordinaci plánování infrastruktury v celé Evropě s argumentem, že roztříštěné národní plánování zpomaluje energetickou transformaci. Oba zástupci průmyslu ale vyjádřili obavy z centralizace zásadních pravomocí na úrovni EU.
„Evropská komise chce vzít scénář do vlastních rukou. Ale jak vědí, jak budovat energetické sítě,“ nastolil řečnickou otázku Vig. Kasembe podobně argumentoval, že provozovatelé přenosových soustav disponují technickými znalostmi potřebnými k posouzení realistických potřeb infrastruktury.
