Pandemií těžce zasažený cestovní ruch vládní podpora doposud míjela, teď se to snad mění. Domácí turisty bude lákat CzechTourism i Praha

Stát musí podpořit podnikatele v cestovním ruchu a motivovat domácí turisty, shodují se odborníci i politici. Otázka zní jak. Foto: kudyznudy.cz

V důsledku pandemie koronaviru očekávají firmy z oblasti cestovního ruchu propady v tržbách v řádu desítek miliard korun. Do konce května může podle odhadů přijít o práci až 80 tisíc lidí. I díky svým specifikům je však podobně jako u gastronomie a hoteliérství vládní podpora zatím spíše opomíjela. Až značný tlak ze strany profesních organizací začal věci měnit, vládní programy COVID či Antivirus již mají více zohledňovat jejich potřeby. Stále to však nemusí stačit. Na druhou stranu potřeba nastartovat cestovní ruch v ČR prakticky od nuly přináší i unikátní příležitosti. Například prosadit do sektoru více „chytrosti“ a digitalizace, nově zacílit marketingové kampaně. A Praha, která přišla o své zahraniční návštěvníky, chystá přelomovou nabídku pro turisty z Česka.

Podpora pandemií těžce zasaženého cestovního ruchu doposud rozhodně nepatřila mezi vládní priority. Profesní a odborné organizace nejen v oblasti cestovního ruchu ale také hotelnictví a gastronomie si ve shodě stěžují, že dosavadní pomoc státu je zoufale nedostatečná. Velké očekávání vkládané do programů finanční podpory COVID I a II, které měly posílit likviditu firem, jež se ze dne na den ocitly bez jakýchkoli tržeb, skončila prakticky naprázdno. A to nejen díky své komplikovanosti a nepřehlednosti. „Program Covid II není určen pro pražské firmy, ačkoli v oblasti cestovního ruchu je jich největší počet soustředěn právě do Prahy. I u dalších Covidů je cestovní ruch škrtán jako rizikový sektor,“ popsal Ekonomickému deníku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Podle údajů Svazu zaměstnává cestovní ruch v České republice kolem 240 tisíc lidí a každý rok do veřejných rozpočtů odvádí přes 100 miliard korun. Nyní však zaznamenává těžké ztráty. Propady v tržbách se očekávají v řádu desítek miliard korun a Svaz odhaduje, že jen do konce května skončí na 80 tisíc pracovních úvazků. Proto ve spolupráci s dalšími profesními a záchrannými organizacemi zpracoval Svaz záchranný plán s podrobnou analýzou ekonomických dopadů a také návrhy konkrétních opatření, která by měla podnikatelům ze sektoru pomoci a od té doby spolu o nich s vládou spolu s dalšími intenzivně jedná. „Pomoc v řádu několika miliard by se velmi rychle vrátila, ale žádnou speciální pomoc pro cestovní ruch zatím nemá vláda na stole. Naproti tomu třeba zemědělství už dostalo navíc přes čtyři miliardy korun,“ tvrdí Prouza.

„Firmy potřebují okamžitou pomoc a jistotu, že je stát nějakou formou podpoří a podrží. V opačném případě mohou zavřít,“ souhlasí s Prouzou místopředseda poslaneckého výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Adam Kalous (ANO), který se cestovním ruchem zabývá. Bez většího finančního polštáře je pro firmy problém překonat výpadek tržeb po dobu tří a více měsíců. „Jako nejdůležitější vnímám přímou finanční podporu a všechna opatření, která ponechají zbylé finanční prostředky v „kapsách“podnikatelů,“ řekl Ekonomickému deníku Kalous.

Funguje to, co ministři projednali předem s podnikateli

Lobing u vlády za zoufalé podnikatele, kterým dochází hotovost, snad již začíná přinášet své ovoce. „Program COVID III se již připravuje tak, aby ho mohly využít všechny sektory ekonomiky včetně hotelnictví, gastronomie a cestovního ruchu. Podmínky by měli mít všichni stejné,“ potvrdila Ekonomickému deníku Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Například člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy, který je i členem obnovené Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Jonák si ale myslí, že s ohledem na specifika segmentu by byla zapotřebí při poskytování úvěrů mnohem vyšší garance státu. „A bylo by také nutné zvýšit jejich splatnost ze dvou na dva roky, aby to dávalo smysl,“ uvedl Jonák na videokonferenci minulý týden.

„Vlastně tady platí jednoduchá přímá úměra – programy, které ministři nastavovali spolu se zástupci podnikatelů, fungují efektivně. Ty, které upekli na ministerstvu od stolu, nikoli,“ tvrdí Prouza. To první tvrzení se do jisté míry týká programu Antivirus a zcela určitě přímé finanční pomoci živnostníkům a aktuálně také malým „eseróčkům“ od ministerstva financí. Vítanou pomocí, po které se dlouho volalo, bude také čerstvé rozhodnutí vlády přispět 50ti procenty na nájem v období od dubna do června, kdy nájemce zaplatí pětinu a 30 procent majitel.

I zmiňovaný Antivirus by však potřeboval zase posunout. V březnu dával podle Prouzy ještě smysl, ale nyní by se měl proměnit na zálohový program, protože firmy již nemají mzdy z čeho vyplácet. Podle Jonáka by se kurzarbeit měl vztahovat i na restaurace, které se snaží alespoň trochu vydělat prodejem přes okénko. „Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době vyhodnocuje všechny další možnosti na podporu zachování pracovních míst v ČR a diskutuje o nich se všemi relevantními partnery,“ sdělil k tomu na dotaz Ekonomickému deníku Jan Brodský z tiskového oddělení ministerstva, který dále uvedl, že část programu Antivirus (režim B) se prodlouží i po květnu.

Podle Tomáše Prouzy by se těm nejpostiženějším podnikatelům měli také odpustit platby pojistného. Tak daleko však vláda podle Brodského nehodlá zajít. „Připravili jsme návrh zákona, kde se navrhuje umožnit zaměstnavatelům odložení plateb pojistného za měsíce květen, červen a červenec 2020, které odvádí zaměstnavatel ze svého vyměřovacího základu za podmínky, že k doplacení dlužného pojistného dojde ve stanovené lhůtě. Penále se sníží, pokud dluh vzniklý z tohoto důvodu bude uhrazen nejpozději do 20. listopadu 2020,“ uvedl Brodský. Přitom ministryně Jana Maláčová (ČSSD) původně odpuštění odvodů navrhovala, vláda ale nakonec rozhodla, poněkud k nelibosti podnikatelů, jinak. Snad bude ministryně Maláčová úspěšnější ve svém dalším záměru, aby zaměstnavatelé s velkým meziročním poklesem tržeb dostali po dobu tří měsíců slevu v řádu desítek procent z pojistného.

Profesní organizace by dále uvítaly snížení sazby DPH v oblasti služeb cestovního ruchu na 10 procent. S tím však nesouhlasí ministerstvo financí: „Služby cestovních kanceláří jsou ve všech členských státech EU povinně v základní sazbě DPH. Není tedy ani výjimečně možné aplikovat nižší sazbu daně,“ sdělil Ekonomickému deníku Tomáš Weiss z tiskového oddělení ministerstva financí, který zároveň odkazuje na podporu segmentu pohostinství snížením sazby DPH od 1. května na 10 procent u stravovacích služeb, včetně čepovaného piva. „U samostatných ubytovacích služeb ale nepovažujeme za správné, aby se kvůli stávajícímu stavu způsobenému pandemií koronaviru snižovala DPH selektivně,“ dodal Weiss.

Ministerstvo financí podle Weisse neuvažuje ani o vyhlášení daňových prázdnin. „Představovalo by to výhodu vůči subjektům z jiných segmentů, které jsou zasaženy obdobně. Plátci mohou využít výhod z Liberačního balíčku, který ministerstvo přijalo bezprostředně pro rozpoutání pandemie a kterým jsme plošně a bez hrozby sankcí odložili celou řadu bezprostředně se blížících daňových povinností. Současně Generální finanční ředitelství vydalo pokyn, že poškození koronavirem je nově důvodem pro bezsankční odložení úhrady jakékoliv daně, třeba právě DPH,“ doplnil Weiss.

Chytrá dovolená ve #světovém Česku

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) již oznámila, že připravuje mimořádný krizový akční plán pro cestovní ruch do roku 2022, který má obsahovat krátkodobá i dlouhodobá opatření na podporu firem a pomoci obnovit cestovní ruch.  Ve spolupráci se státní marketingovou agenturou CzechTourism a profesními organizacemi připravuje motivační projekt ve formě poukázek či příspěvku na dovolenou, který ministryně pracovně nazvala „Dovolená v Česku“. Zatím ale není úplně jasné, jak to bude nakonec vypadat. „Stále vyhodnocujeme různé varianty projektu, od legislativních úprav až k samotné technologii,“ uvedla Dostálová, podle níž by se opatření mělo týkat nejen letošní sezony. „Účinnost je nutné rozložit v čase. V dalších etapách budeme pracovat i na možnostech zapojení zaměstnavatelů, kteří v současné době většinou řeší problémy s likviditou a udržením pracovních míst,“ doplnila ministryně.

Podle Tomáše Prouzy, který se na projektu také podílí, zde má stát příležitost ukázat, jak „chytrý“ umí být. „Státní pomoc bude fungovat jen v případě, že bude dostatečně atraktivní a rychlá. Děsím se představy, že stát začne programovat nějaký centrální portál a rok tady budeme řešit nějakou IT zakázku.“ Uvítal by proto raději využití existujících řešení formou neziskové aktivity, ve které bude stát hlídat finanční toky a soukromí podnikatelé dodají rychlé a transparentní řešení. „Chceme, aby se jednalo o nástroj z 21. století, proto klademe maximální důraz na digitalizaci i uživatelskou přívětivost. Hledáme administrativně co nejjednodušší řešení,“ ujišťuje Dostálová.

V této souvislosti nabídla největší cestovní agentura v České republice Invia.cz Dostálové a CzechTourismu k využití svou již existující digitální platformu, kde lze shromažďovat pobytové, zážitkové a gastro balíčky na území České republiky a ty přímo propojit s jejich koncovými klienty. Vzájemná jednání podle tiskové mluvčí agentury Andrey Řezníčkové skutečně probíhají, zatím však nedospěla k závěru.

S vládou se naopak již dohodla společnost Mastercard, která poskytne agentuře CzechTourism zdarma roční přístup do své platformy Mastercard Tourism Insights. Díky tomu získá stát údaje z vyhledávačů, rezervačních a cestovních aplikací a sociálních sítí, která v kombinaci s transakčními daty umožní agentuře analyzovat dopady pandemie na cestovní ruch v Česku a připravit efektivní marketingový plán na jeho oživení. „Současná situace ukazuje, jak moc důležitá jsou v cestovním ruchu přesná data a jak potřebná je digitalizace turismu v Česku,“ uvedl ředitel agentury CzechTourism Jan Herget. „S daty od Mastercard dokážeme tvořit krátkodobé plány v reakci na aktuální situaci i střednědobé predikce šité na míru jednotlivým trhům a cílovým skupinám. Umožní nám například rozlišovat skupiny turistů podle jejich útrat, předvídat jejich preference a potřeby, a díky tomu lépe cílit marketingové nástroje,“ dodal.

Podle průzkumů počítá totiž většina Čechů s dovolenou v Česku a CzechTourism proto připravuje na podporu domácího turismu mimořádnou marketingovou kampaň s názvem #světovéČesko. „Chceme mimo jiné představit méně navštěvovaná místa a prodloužit sezónu u klasických destinací. Speciální pozornost budeme věnovat i krajským městům,“ popsal Ekonomickému deníku Herget. „První vlna poběží na vlastních kanálech agentury, tedy na webu, sociálních sítích a portálu Kudyznudy.cz, dále v televizi a v rádiích zhruba od poloviny května. Do konceptu kampaně se mohou zapojit regiony, profesní asociace i podnikatelé,“ doplňuje Herget.

Praha jako nikdy před tím

Z tuzemských regionů zasáhne výpadek v oblasti cestovního ruchu nejvíce Prahu, do níž směřuje většina zahraničních turistů. Odhady hovoří o poklesu spotřeby o téměř 64 miliard korun (zhruba 45 procent) a v ohrožení je přes 36.600 pracovních míst. Není tedy divu, že i Praha vymýšlí, jak nalákat domácí turisty, a to ve vzácné shodě mezi koalicí a opozicí. „Musíme teď táhnout za jeden provaz, nelze bojovat proti sobě,“ potvrdil Ekonomickému deníku poslanec za ANO a člen Hospodářského výboru Patrik Nacher, který je zároveň členem ekonomické skupiny, která na pražském magistrátu řeší, jak domácí turisty přilákat.

A v této souvislosti připravuje Praha i svůj vlastní projekt s názvem V Praze jako doma. „Jedná se o pobídku pro – zejména domácí – návštěvníky, aby v Praze přenocovali a užili si město jako pravděpodobně nikdy předtím,“ popisuje Petr Slepička, ředitel sektoru turistických služeb Pražské informační služby – Prague City Tourism. Praha se tak chystá nabízet balíčky k ubytovacím službám, v rámci nichž dostane návštěvník za každou „odbydlenou“ noc 400 korun, které bude moci využít pro zvýhodněný či rovnou bezplatný vstup zdarma do různých městských a státních objektů jako je Staroměstká radnice, ZOO či hvězdárna, ale také Národní galerie či Národní muzeum. Zapojit se mohou i různí soukromí provozovatelé stravovacích či jiných služeb a zařízení pořádající kulturní akce. Podle Slepičky bude možné bonus získat nejvíce na čtyři noci. „Tak například za noc na dvoulůžkovém pokoji v kvalitním hotelu v centru v hodnotě 2000 korun dostane každý z hostů 400 korun, tedy 40 procent z ceny ubytování, na možnost využití nabídek města,“ vypočítává Slepička, podle něhož bude vybrané vstupné všem zapojeným subjektům uhrazeno – na program a kampaň město vyčlenilo 100 milionů korun. Akce se týká těch ubytovacích zařízení, která historicky platila městu poplatky z pobytu, nevztahuje se tak například na hosty ubytované prostřednictvím Airbnb.

Radní hl. m. Prahy pro kulturu a cestovní ruch Hana Třeštíková se již dříve vyjádřila, že současnou situaci by Praha měla využít „k eliminaci turistických pastí a veškerého balastu a nalákat sem turisty, o které stojíme – ty, kteří v Praze navštíví galerie a koncerty, zajdou si do restaurací a stráví tu víc než jednu noc.“ Patrik Nacher to vidí ještě obecněji: „V dlouhodobém horizontu by zahraniční turisté mohli začít Českou republiku nově vnímat jako zemi bezpečnou a otevřenou, s relativně malým územím, ale celou řadou možností.“

Současný vládní harmonogram uvolňování podnikatelských činností počítá s obnovením provozu hotelů a dalších ubytovacích zařízení od 25. května. Hranice Česka vůči sousedním zemím a dalším zemím s nízkým rizikem nákazy by se podle nedávného vyjádření ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) měly plně otevřít od července, respektive od srpna.

Tomáš Prouza v této souvislosti upozorňuje, že veřejná podpora podnikatelům v cestovním ruchu nesmí skončit s nouzovým stavem či vládními opatřeními. „Restaurace, obchody, cestovní ruch – všechny tyto sektory se budou na předkoronavirový stav vracet velmi dlouhou dobu. A proto alespoň částečná podpora státu bude muset také ještě řadu měsíců zůstat,“ dodává na závěr prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, který zároveň minulý týden prohlásil, že všechna tato zařízení stojí na důvěře lidí budoucnost. „A pokud lidi nebudou věřit v budoucnost, nebudou ani utrácet“.

Helena Sedláčková