Neděle, 19. září, 2021

Pan Neodvolatelný. Daniel Beneš je ředitelem ČEZ už deset let a končit se mu nechce

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Za deset let se toho v České republice mnoho změnilo. Například předseda vlády se změnil třikrát, fotovoltaika už není sprosté slovo a místo dluhové krize řešíme následky koronavirové krize. Naopak v čele společnosti ČEZ je od poloviny září roku 2011 ten samý generální ředitel – Daniel Beneš. A nic nenasvědčuje tomu, že by měl ve funkci skončit.

Před deseti lety nastupoval Daniel Beneš na nejvyšší post ve Skupině ČEZ jako podceňovaný muž. Navzdory tomu brzy přerostl svého předchůdce ve funkci Martina Romana ve schopnosti budovat vazby na politiky a zákulisní hráče, jež mu zaručily faktickou neodvolatelnost. Je veřejným tajemstvím, že ochrannou ruku nad ním drží prezident Miloš Zeman. Své kontakty však má skoro ve všech významnějších stranách, dokonce i u Pirátů.

Někdy to vypadá, že hlavní slovo v ČEZ nemá stát, ale top management. Dozorčí rada je slabá, což je dáno jejím obsazením i omezením pravomocí jednotlivých členů před čtyřmi lety. Postupně se zhoršují vztahy s menšinovými akcionáři. Někteří z nich si stěžují, že vedení ČEZ na jejich dotazy nereaguje a celkově je nebere vážně.

Druhý z dynastie Romanovců

Do vedení ČEZ přivedl Daniela Beneše jeho kamarád a spolužák z havířovského gymnázia Martin Roman. Začínal na méně atraktivních pozicích, v červnu 2007 získal nově vytvořenou pozici výkonného ředitele ČEZ – tedy pozici korporátní dvojky. Roman si ponechal atraktivnější ředitelské činnosti a nudnou administrativu předal Benešovi, který se v této práci doslova našel.

Jak autorovi textu již dříve potvrdily zdroje z ČEZ, Roman chystal předání své funkce Benešovi od konce roku 2010. Na jaře roku 2011 již o chystané výměně věděli výše postavení manažeři ČEZ. Tu správnou chvíli však Martin Roman nevyužil. Ředitelskou funkci opouštěl až pod tlakem ve chvíli, kdy média začala rozebírat jeho podezřelé vazby a transakce, například co se týká vazeb na plzeňskou Škodu.

Martin Roman tak odcházel v září 2011 s ostudou, ale nikoliv jako poražený. Na následující dva roky se stal předsedou dozorčí rady ČEZ. Jeho nejbližší spolupracovník Daniel Beneš převzal s požehnáním pravicové vlády Petra Nečase nejvyšší manažerský post. Situaci asi nejlépe vystihuje termín, který jako první použil novinář Jiří Pšenička – v ČEZ vládne dynastie Romanovců.

Vzhledem k tomu, že Martin Roman byl oblíbeným terčem výpadů miliardáře Andreje Babiše, který po volbách na podzim 2013 udělal nečekanou kariéru v politici, se Beneš od svého letitého kamaráda odstřihl, někdy až distancoval. Zaniklo tak jedno dávné přátelství, ale i díky této oběti je Beneš generálním ředitelem dodnes.

Sociální síť Daniela Beneše

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Zdroj: ČEZ

Jestli je Daniel Beneš v něčem skutečným mistrem, tak v budování vazeb na vlivné politiky a zákulisní hráče. V prvních letech ředitelování byli jeho pojistkou hlavně lobbista Vladimír Johanes a právník Radek Pokorný, který měl blízko k premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Právě díky tomu přežil Beneš tlaky ze strany tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, který si přál změnu ve vedení ČEZ.

Když po volbách v říjnu 2017 zamířila ČSSD k bezvýznamnosti, našel si Beneš nové spojence. Hlavním trumfem stal přímo prezident Miloš Zeman, se kterým se Benešova rodina zná již od 90. let. Dobře informované zdroje dodávají, že to zdaleka není jediná taková vazba a že Beneš má své kontakty všude napříč politickým spektrem od komunistů po Trikoloru.

Loajalita politiků k šéfovi ČEZ je někdy až podezřelá. Když Ekonomický deník v květnu uspořádal anketu a zeptal se zástupců politických stran, co si myslí o výsledcích práce Daniela Beneše a jeho týmu, odpověděli pouze dva z devíti oslovených. Zatímco TOP 09 měla jemné výhrady, hnutí Přísaha bylo silně kritické. „ČEZ v minulých letech velmi špatně investoval a provedl řadu nevýhodných akvizic. Vedení ČEZu by za to mělo nést odpovědnost,“ uvedl tehdy předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta.

Méně známý je vliv Daniela Beneše na česká média. Loajální novináře občas odmění tipem na unikátní zprávu – a jejich vydavatele potěší inzercí. Naopak na kritiku je velmi citlivý, a to zejména od chvíle, kdy Babiš začal prvně usilovat o jeho odvolání z funkce. Ví, komu zavolat, aby negativní zprávy přestaly vycházet. Zřejmě to bude důvod, proč se počet energetických novinářů, kteří se odváží psát o ČEZ a jeho vedení kriticky, smrskl na číslo, jež lze spočítat na prstech ruky nešikovného pyrotechnika.

Konec snu o regionálním prvenství

Přitom je co kritizovat. Třeba často se měnící strategii Skupiny ČEZ. Například v době nástupu do funkce Daniel Beneš plánoval masivní investice do stavby větrných elektráren v Polsku a Rumunsku, ze kterého nakonec nebylo skoro nic. Naopak, dříve postavený rumunský větrný park Fantanele-Cogealac ČEZ prodal letos v březnu australským fondům ze skupiny MIRA.

Nakonec to byl právě Daniel Beneš, kdo „pohřbil“ vizi svého kamaráda Martina Romana o vedoucí pozici Skupiny ČEZ na trhu s elektřinou ve střední a jihovýchodní Evropě. Nejprve se ČEZ za dramatických okolností stáhl z Albánie, letos dokončil prodej většiny dceřiných firem v Rumunsku a Bulharsku. Cedule „na prodej“ visí také na dvou uhelných elektrárnách na jihu Polska. Podíly v tureckých energetických firmách se zdají být neprodejné.

Zatímco červeně označené země považuje ČEZ za perspektivní, z Balkánu i Turecka se chce stáhnout. Zdroj: prezentace ČEZ pro investory

Naopak největším „trapasem“ poslední dekády byla kauza odfláknutých kontrol svarů v Jaderné elektrárně Dukovany, která se provalila v září 2015. Tedy v době, kdy Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) řešil prodloužení licence k provozu reaktorů. Odpovědnost padá hlavně na dodavatelské firmy – Škodu JS a Tediko, jenže byl to ČEZ, který kvůli vynuceným odstávkám a novým kontrolám svarů přišel o miliardy korun na úrovni čistého zisku.

„Celkově akcionáře přišlo odstavení bloků Dukovan a kontrola svarů nejen na elektrárně Dukovany, ale i v Temelíně až na 10 miliard korun. Za takto velké škody samozřejmě nemůže být odpovědný nikdo jiný než vrcholné vedení společnosti. Nikdo z vedení ani v nejmenším nenesl za tyto škody žádnou odpovědnost,“ upozorňuje analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Šnobr upozorňuje také na dlouhodobě špatné předpovědi vývoje trhu s elektřinou v našem regionu, což následně vede k nevýhodným investicím a divesticím. Například na jaře roku 2018 Beneš na základě (chybných) prognóz svých expertů tvrdil, že cena elektřiny poroste jen mírně a udrží se v rozpětí 35 až 40 eur za megawatthodinu. Jenže již v roce 2018 cena vylétla k 60 eurům a s menšími přestávkami roste dodnes.

Ředitel, který zakořenil

Během posledních osmi let bychom mohli napočítat celou řadu veletočů ve strategii Skupiny ČEZ. Otázkou je, zda to lze dát zcela za vinu top manažerům. ČEZ se dostal do vleku událostí; v prostředí bláznivých vzestupů a pádů ceny elektřiny a nepředvídatelných změn v přístupu Evropské komise a německé vlády lze těžko dát dohromady smysluplnou strategii na pět či více let dopředu.

Za úspěch Benešovy éry můžeme označit třeba vstup na trh se zemním plynem, zlepšení zákaznických služeb, vstup do decentralizované „malé“ energetiky či založení fondu Inven Capital, který úspěšně investuje do perspektivních technologických startupů. Přidat můžeme rozhodnutí nepouštět se do stavby nových jaderných bloků bez státní garance návratnosti investice.

I vzhledem k výše řečenému nelze Daniela Beneše označit za velkého stratéga či vizionáře. Spíš je mužem, který se šťastnou náhodou stal šéfem největší energetické skupiny v Česku. V ředitelském křesle se mu natolik zalíbilo, že dělá vše proto, aby se v něm udržel. Třeba i dalších deset let.

David Tramba

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter