Americký prezident Obama chce masově nabídnout levné zdroje elektřiny chudším vrstvám, Francie na ně vypisuje obří tendr, v Británii láme čistá energetika rekordy, Německo otevírá svůj trh, Češi a Poláci spíše přešlapují na místě. To je současnost obnovitelných zdrojů.
Obamova administrativa odstartovala pod názvem „Clean Energy Savings For All Initiative“ novou iniciativu, která má zpřístupnit čistou energii především ze slunce nízko a středně příjmovým domácnostem po celých Spojených státech. Cílem jsou vedle sociálního apektu také úspory energie a zvýšení energetické účinnosti země.
Do zmíněné iniciativy jsou zapojeny mimo jiné ministerstva energetiky, zdravotnictví, zemědělství a sociálních věcí a další státní instituce. Podle představ týmu kolem prezidenta Baracka Obamy by měly americké domácnosti s nižšími příjmy získávat do roku 2020 z obnovitelných zdrojů, které budou samy provozovat, minimálně 1 GW elektřiny. To by mělo snížit výrazně jejich účty za elektřinu.
V rámci schváleného programu mohou jednotlivé projekty vedoucí k dosažení vytčeného cíle získat vedle technické podpory dotaci ve výši až 100 tisíc dolarů. Jiné granty jsou potom určeny přímo domácnostem, které se rozhodnout pořídit si vlastní fotovoltaickou elektrárnu. Další formy podpory se týkají také zvyšování zaměstnanosti v solárním sektoru.
Francie: Nové 3 GW fotovoltaiky
V Evropě chce výrazně posílit obnovitelné zdroje ve svém energetickém mixu například Francie. Francouzské ministerstvo energetiky plánuje mezi lety 2017 až 2020 šest tendrů na solární elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 3 000 MW. Vypíše mezi lety 2017 až 2020 šest 500 MW výběrových řízení. Jednotlivé tendry na sebe budou navazovat po šesti měsících.
Podle ministerstva energetiky přinesou pravidelné ohlášené tendry stabilitu a transparentnost pro francouzský solární průmysl a vytvoří „zelená“ pracovní místa. Provozovatelé, kteří uspějí v tendru, budou mít nárok na podporu formou zeleného bonusu, který jim má garantovat dostatečnou úroveň zisku k pokrytí investice. Projekty budou podle ministerstva vybírány nejen na základě nákladů, ale také na základě uhlíkové stopy. Více zvýhodněny budou dále projekty, ve kterých bude investorem skupina obyvatel.
Francouzská Rada pro energetické odvětví odsouhlasila v dubnu letošního roku navýšení současných cílů pro obnovitelné zdroje, které by se do roku 2030 měly podílet na celkové výrobě elektřiny v zemi ze 40 %. Do roku 2023 by se měl instalovaný výkon v solárních elektrárnách ztrojnásobit a ve větrných elektrárnách zvýšit o 250 %. Instalovaný výkon solárních elektráren má k uvedenému roku dosáhnout 20,2 GW a instalovaný výkon větrných elektráren dokonce 25 GW.
Rozvoj plánují i malé země EU
Evropská komise již schválila schéma podpory obnovitelných zdrojů pro Lucembursko a Maltu. Schémata podpory obou zemí mají navýšit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, což je zároveň jedním z cílů Evropské komise. Závěrem komise je, že v důsledku zavedení podpory nebude nadměrně narušena hospodářská soutěž v energetickém sektoru těchto států.
Lucembursko žádalo o schválení podpory pro větrné, solární, bioplynové, vodní elektrárny a elektrárny spalující biomasu. Celkem Lucembursko počítá s tím, že podpora dosáhne v letech 2016 až 2020 cca 150 milionů eur (cca 4 miliard Kč).
O schválení podpory obnovitelných zdrojů požádala na konci loňského roku i Malta, která chce na svém území podporovat solární a větrné elektrárny. Malta na rozdíl od Lucemburska bude poskytovat doplatek k tržní ceně elektřiny. Celkem má být provozovatelům elektráren vyplaceno kolem 140 milionů eur (cca 3,8 miliard Kč) v letech 2016-2020.
Rekordní Británie
Obnovitelné zdroje energie vyrobily v Británii v loňském roce poprvé více elektřiny než uhelné elektrárny. V slunečném květnu dokázaly dokonce „porazit uhlí“ jen samotné fotovoltaické zdroje. Podle analytiků odborného portálu Carbon Brief vygenerovaly ve zmíněném měsíci v Británii solární panely okolo 1336 GWh elektřiny, uhelné zdroje pouze 893 GWh.
Například exministr energetiky Greg Barker to okomentoval slovy: „Vláda by měla solárním investorům poskytnout ještě větší jistotu a dostat Británii do čela celosvětového úsilí o rozvoj čistých, inteligentních technologií.“
Výroba elektřiny z uhlí klesá v Británii dramaticky od roku 2012. V roce 2015 se v Británii vyrobilo asi 10 % elektřiny z uhlí. Je to největší pokles od roku 1950. Zcela opačným směrem jde výroba solární energie. V roce 2015 se zde instalovalo nejvíce nových slunečních elektráren v Evropě o výkonu 4 GW. Obnovitelné zdroje v prvním čtvrtletí 2016 pokryly 22 % spotřeby energie v Británii. S ohledem na další rozvoj větrných a solárních elektráren v zemi podíl OZE bude v zemi stále narůstat.
Německo pustí ke své podpoře i ostatní
Jeden z lídrů OZE nejen v Evropě – Německo se rozhodlo změnit pravidla pro veřejnou podporu obnovitelným zdrojům. Novým zákonem byla ukončena podpora ve formě feed-in tarifů a nahradí ji systém veřejných aukcí. Cílem změny pravidel podpory je snížit náklady na Energiewende. Legislativní změny umožní státu od roku 2017 také uplatňovat větší kontrolu nad tempem instalace nových výrobních kapacit obnovitelné energie. Zavedeny budou současně roční limity pro jednotlivé zdroje elektrické energie. Pro suchozemské větrné elektrárny je limit stanoven na 2,8 GW ročně do roku 2020, což odpovídá přibližně tisícovce větrných turbín. Pro solární elektrárny platí horní hranice 600 MW, netýká se ovšem malých výroben s instalovanou kapacitou pod 750 kW, tedy ani střešních panelů. Limit pro příbřežní větrné elektrárny začne platit až v roce 2021 a bude se stanovovat rok od roku zvlášť.
Nenápadnou, ale z hlediska dosavadních zvyklostí převratnou změnou je potom skutečnost, že některé z aukcí budou otevřeny také výrobcům „zelené“ elektřiny z jiných členských států EU. Záměrem je propojovat izolované národní systémy podpory a podpořit transformaci energetiky napříč státy. Od roku 2017 bude každoročně 5 % z nové instalované podporované kapacity určeno pro instalace v jiných členských státech EU. Pilotně zkouší Německo tento systém s Dánskem, v budoucnu by se měl německý trh otevřít pro další sousední země včetně České republiky.
Východ spíše brzdí
Mezi země, kde rozvoj OZE v lepším případě spíše stagnuje, lze počítat naopak Českou republiku. Po zastavení provozní podpory od roku 2013, aniž by byla nahrazena jiným systémem, se tempo nárůstu zdrojů čisté energie spíše zastavil. Do jisté míry se nový prostor pootevřel s novelizací příslušné legislativy v loňském roce, kdy se zjednodušila pravidla pro malé zdroje, zejména střešní domácí fotovoltaiku. Dalším skromným impulzem je potom nově možnost získat prostředky na domácí solární elektrárny z dotačního programu Nová zelená úsporám.
Nepříliš vstřícně se k zelené energetice staví například také sousední Polsko, kde již platí nový zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který znovu upravuje pravidla aukcí, které nahradily podporu prostřednictvím garantovaných cen. Současně vstoupil v platnost také zákon o větrných farmách.
Aukce budou nyní vypisovány jen pro některé skupiny zdrojů, jako jsou elektrárny s instalovanou kapacitou přesahující 3,5 MWh/MW ročně, elektrárny využívající rozložitelný odpad, nebo elektrárny využívající pouze zemědělský bioplyn. Současně vstoupil v platnost také zákon o větrných farmách. Ten stanovuje minimální vzdálenost větrné elektrárny od nejbližšího obydleného místa, lesa nebo národního parku, v níž může stát větrná elektrárna, na desetinásobek výšky elektrárny, tedy v praxi na 1,5 – 2 km. Odhaduje se, že uplatnění tohoto pravidla znemožní stavbu nové větrné elektrárny až na 99 % polského území.
Miloš Cihelka
