INZERCE

Šupinky lithia. Foto: Tomáš Rovný

Ovlivní lithium znovu volby? Před čtyřmi lety to byl strašák, teď má být volebním trumfem Babiše

Je to už skoro česká tradice. Když se blíží volby, zvednou politici téma lithium. Před necelými čtyřmi roky uměle nafouknutá kauza „krádeže lithia za biliony korun“ změnila volební výsledek ve prospěch hnutí ANO a v neprospěch sociálních demokratů. Letos se Babiš a jeho lidé znovu snaží na lithiu uhrát politické body.

Dnes dopoledne se v areálu cementárny v Čížkovicích na Litoměřicku odehraje netradiční akce pro média. Mezi účastníky nebude chybět předseda vlády Andrej Babiš, ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Jaké bude téma? Jak to Babišova vláda s lithiem krásně vyřešila. Přímo v pozvánce na akci je všeříkající ujištění, že „české lithium je v českých rukou.“

Kdo by to byl řekl, že právě nejlehčí kov s atomovým číslem tři se před čtyřmi lety stal předmětem těžkých předvolebních bitek. Příběh začíná na počátku října 2017, kdy se tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal pod memorandum o porozumění s australským investorem o budoucí těžbě lithia u Cínovce. Dobře míněná snaha dát státu aspoň nějaký vliv na těžební projekt soukromého investora se brzy obrátila v neprospěch ministra i celé sociální demokracie.

Od dezinformátorů k politikům

Průběh kauzy zmapoval Prague Security Studies Institute (PSSI). Podle jeho analýzy začal jako první psát o „krádeži českého lithia za biliony korun“ proruský dezinformační web Aeronet. Brzy se přidaly další dezinformační weby a téma začalo v různé podobě pronikat i do mainstreamových médií. Chytli se toho také politici. Zejména Andrej Babiš a Tomio Okamura si udělali z domnělé „krádeže lithia“ hlavní trhák předvolební kampaně.

Zvláštní je, že vina nepadla na ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce (ANO), které udělilo australské společnosti European Metals Holdings (EMH) potřebné licence k průzkumu ložiska na Cínovci. EMH se k ložisku dostalo díky tomu, že v roce 2012 koupilo původního nositele myšlenky obnovit těžbu v Krušných horách – tedy českou firmu Geomet. Tedy v době, kdy jen pár zasvěcených tušilo, jak velký byznys se okolo lithiových baterií vytvoří.

Během debaty padly i zavádějící tvrzení a podpásové rány. Vycucané z prstu je například tvrzení o hodnotě lithia v řádu bilionů korun. Andrej Babiš též přišel s tvrzením, že EMH má vazby na finančníka Zdeňka Bakalu, protože jeden z top manažerů EMH a Geometu Richard Pavlík dříve pracoval v OKD. Podle stejné logiky bychom mohli říct, že Babiš je také Bakalův člověk, protože bývalá Bakalova tajemnice Tünde Bartha pracuje pro premiéra na pozici vedoucí Úřadu vlády.

Jak je to s hodnotou lithia? Akce EMH jsou obchodovány na burze, s čímž souvisí informační povinnost. O projektu firmy EMH v Krušnohoří se tak lze dozvědět mnoho zajímavého. Například to, že náklady na otevření dolu vycházejí v přepočtu na 10,5 miliardy korun. Čistá současná hodnota projektu – tedy budoucí nasčítané zisky po očištění o časovou hodnotu peněz – dosahuje 1,1 miliardy dolarů, tedy 24 miliard korun (o dva řády méně, než tvrdili dezinformátoři). Přitom je nutné brát v úvahu i rizika (pád ceny lithia, technické/geologické problémy, nezískání všech potřebných povolení), která mohou projekt zmařit.

Vidím zemi, kde lithium těží a baterie vyrábějí

Po křupanském úvodu se nakonec vládě Andreje Babiše (hlavně přispěním ministra Karla Havlíčka) podařilo nalézt elegantní řešení. Podle dohody uzavřené v červenci 2019 do projektu vstoupil ČEZ. Jeho dceřiná firma Severočeské doly převzala loni na jaře majoritní 51procentní podíl v Geometu. Vzhledem k tomu, že zhruba 70 procent akcií ČEZ drží stát, lze od té doby hovořit o tom, že strategický těžařský projekt u Cínovce je pod kontrolou státu.

Projekt na těžbu lithia pokračuje, nyní je ve fázi posouzení vlivu záměru na životní prostředí (proces EIA). Vytěžená surovina by mohla najít uplatnění v továrně na baterie pro elektromobily, kterou možná na českém území postaví koncerny Volkswagen nebo LG. Zapojit do projektu se chce i ČEZ, který by rád dal dohromady celý řetězec od těžby lithia přes zpracování až po výrobu baterií. Čerpat by na to mohl dotace z Fondu spravedlivé transformace.

Lithium se tak po čtyřech letech vrací jako bumerang, i když v jiném podání. Tentokrát už to nebude o krádeži nerostného bohatství za biliony korun. Babiš s Havlíčkem nás budou přesvědčovat, že vše je v pořádku. Tak jako Lenin říkal, že „komunismus je moc sovětů plus elektrifikace celé země“, tak my se nejspíš dozvíme, že „těžba lithia pod kontrolou státu plus gigafactory na baterie jsou budoucí prosperita Česka.“

David Tramba