V České republice opět přibývají velké solární elektrárny. Jak zjistil Ekonomický deník z databáze udělených licencí k výrobě elektřiny na webu Energetického regulačního úřadu, od počátku roku vzniklo nejméně 48 větších fotovoltaik s výkonem od 500 kilowattů výše. Velikostí mezi nimi vynikají dva sedmimegawattové solární parky, které vyrostly u Stříbra a Orlové.
První sedmimegawattová fotovoltaika je v majetku firmy Solar Stříbro, kterou vlastní německý investor Josef Stauner. Fakticky se jedná o rozšíření starší solární elektrárny o výkonu 13,6 megawattu, kterou zmíněná firma (tehdy ještě s jiným vlastníkem) postavila v roce 2009. Zatímco „stará“ fotovoltaika pobírá od státu provozní dotace, nová byla podpořena jednorázovou investiční dotací z Modernizačního fondu ve výši 32,5 milionu korun.
Druhé zařízení o téměř shodném výkonu postavila firma Miavo u Orlové, investiční dotace z Modernizačního fondu v tomto případě dosáhla 42 milionů korun. Dokončena byla v květnu, v srpnu ji odkoupila společnost MND miliardáře Karla Komárka. Firma se pod novým názvem FVE Orlová I zařadila do rostoucího portfolia obnovitelných zdrojů v majetku MND.
Třetí místo patří společnosti ČEZ, která v letních měsících postavila fotovoltaiku o výkonu 4,26 MW u obce Křižany na Liberecku. Jak Ekonomický deník uvedl v květnu, jedná se o pilotní projekt sloužící k ověření postupů při projektování, dodávky komponent, montáže a uvádění do provozu. Se získanými znalostmi chce ČEZ rozjet výstavbu solárních parků ve velkém. Celý projekt platil ČEZ ze své kapsy, nepožádal tedy o dotaci z Modernizačního fondu.
Co se týká velkých hráčů v energetice, do výstavby solárních elektráren se zapojila SUAS Group, která v únoru spustila do provozu Solarpark Lipnice na Sokolovsku o výkonu 2,7 MW. Pražská energetika prostřednictvím dceřiné firmy PREměření investovala do 997kilowattové elektrárny u Kladrub v západních Čechách. Dvě fotovoltaiky o výkonu 900 až 1000 kilowattů postavila také firemní skupina Solar Global.
Jinak mezi vlastníky 48 zmíněných velkých fotovoltaik nalezneme spíše vlastníky z řad průmyslových a zemědělských podniků, ale také vlastníků skladovacích hal a obchodních center. Ti si vyrábějí elektřinu pro vlastní spotřebu a šetří tím za odběr energie ze sítě. Mezi známější jména zde patří Ikea, Amazon Logistic, Cement Hranice, Heluz cihlářský průmysl či výrobce autodílů TRCZ.
Je to však teprve „předvoj“ solárního boomu, který můžeme očekávat v následujících letech. Jeho rozsah lze odhadnout třeba z množství přidělených investičních dotací. V březnu loňského roku přidělilo Ministerstvo životního prostředí z Modernizačního fondu dotace na 56 velkých fotovoltaických elektráren v rozsahu zhruba 450 megawattů. Letos v dubnu ministerstvo zveřejnilo další seznam 227 podpořených projektů, jejich plánovaný výkon vychází v součtu na zhruba 1300 megawattů.
Jenže to není vše. Instalace na střechách průmyslových areálů a komerčních budov stát podporuje také z Národního plánu obnovy (NPO) a z evropských fondů na podporu podnikání. Vláda v červnu odsouhlasila navýšení dotací na instalaci fotovoltaik ve firmách v NPO z původních (beznadějně vyčerpaných) pěti miliard na devět miliard korun.
Očekávaný rozvoj zelené energetiky lze vyčíst také z návrhu Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP), který v říjnu schválila vláda. V něm se hovoří o přírůstku výkonu 10 100 MW v případě fotovoltaických elektráren a 1500 MW v případě větrných elektráren do roku 2030.
David Tramba
