Chcete přejít k levnějšímu dodavateli a snížit výdaje za elektřinu a zemní plyn? Poslední dvě novely energetického zákona vám tuto cestu značně zkomplikují. Podle dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku se jedná o výsledek lobbování největších dodavatelů, kteří mají obavy, že část jejich zákazníků uteče k levnější konkurenci a jim zůstane jako Černý Petr v ruce draze nakoupená energie.
Navzdory pádu cen energií na velkoobchodním trhu v posledním roce platí běžní zákazníci z řad domácností a podnikatelů vysoké ceny z doby energetické krize. Největší dodavatelé, jako je ČEZ Prodej, innogy Energie či E.ON Energie, si dnes účtují za megawatthodinu elektřiny okolo 4000 korun (bez DPH a regulovaných plateb). Na pražské burze PXE se elektřina na další měsíce obchoduje za zhruba 70 eur/MWh (1730 korun/MWh) v základním pásmu a za 90 eur/MWh (2225 korun) v denní špičce.
Prakticky stejná je situace na trhu s plynem, kde si největší dodavatelé dnes účtují 1850 až 2050 korun/MWh; vstřícnější je Pražská plynárenská se základním ceníkem na úrovni 1550 korun/MWh (bez DPH a regulovaných plateb). Jenže plyn s dodáním v únoru či březnu lze na pražské PXE nakoupit za cenu okolo 30 eur/MWh (740 korun) a podobně nízké jsou i ceny na spotovém trhu.
Jak dosáhnout na nižší cenu
Tržní příležitosti se pokusilo využít několik menších dodavatelů, jmenovitě třeba Tedom energie, Lama energy, Eneka či firma bezDodavatele. Ti nabídli během loňského roku „kreativní“ ceníky s měsíční fixací, případně odvozené od průměru spotových cen za posledních 12 měsíců. Díky nižší ceně začali přetahovat tisíce zákazníků. Největší dodavatelé, zasažení odlivem odběratelů, to ovšem nenechali jen tak.
Poskytování ceníků odvozených od spotových cen fakticky zakázala vláda již na konci roku 2022. Opatření, které mělo v době vrcholu energetické krize ochránit malé odběratele, jim dnes blokuje cestu k levnější elektřině a plynu. Dnes už je to dokonce v zákoně. Loni schválená novela energetického zákona, známá jako Lex OZE 2, zakazuje spotřebitelům dynamické ceníky, pokud není příslušné odběrné místo vybaveno moderním průběhovým elektroměrem. Jejich plošná instalace u prvních maloodběratelů začne až od poloviny letošního roku a týkat se bude zákazníků se spotřebou nad 6 MWh/rok.
„Je mi osobně líto, že novela energetického zákona prodlužuje zákaz nabídky spotových cen za elektřinu pro domácnosti, pokud nejsou vybaveni průběhovým měřením. Argumentace ochranou zákazníka před výkyvy cen mi nepřipadá správná, podpis smlouvy s tříletou fixací v nevhodný okamžik může přinést více škody než spot, jak jsme se nedávno přesvědčili. Pokud bychom chtěli takto chránit občany před dalšími riziky, tak bychom mohli zakázat i nákupy akcií jako příliš rizikové pro soukromé osoby,“ uvedl pro Ekonomický deník výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor.
Regulaci dynamických ceníků naopak podporuje vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla. „Ten produkt je rizikový, můžete na něm hodně ušetřit, ale i prodělat. Cílem bylo ochránit zranitelné skupiny zákazníků, třeba seniory,“ uvedl Neděla na sympoziu Právo v energetice. Připomněl, že od poloviny letošního roku začne plošná instalace chytrých průběhových měřidel u domácností, která dynamické ceny znovu zpřístupní.
Bez průběhového měření totiž podle Neděly nemá dynamický ceník praktický přínos. Domácnost totiž nemůže nasměrovat svou spotřebu na dobu, kdy je cena elektřiny nižší. Ať už rozloží spotřebu během dne jakkoli, bude se vždy počítat podle typového diagramu dodávky elektřiny.
Omezení smluv s měsíční fixací
Další bod novely Lex OZE 2 komplikuje cestu k uzavírání smluv s měsíční fixací. „Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen nejpozději třicátý den před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy spotřebiteli prokazatelně a adresně oznámit pro další trvání závazku ze smlouvy výši ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo způsob jejího určení,“ uvádí se v zákoně. Tato opatření přitom nebyla součástí původní vládní novely, do zákona se dostala až v rámci pozměňovacích návrhů sněmovního hospodářského výboru.
Menší dodavatelé s tímto omezováním soutěže na energetickém trhu nesouhlasí. „Upřímně řečeno, nerozumíme, proč ministerstvo průmyslu a obchodu tak tvrdě prosazuje tyto zákazy a omezení. Jde o znevýhodnění a komplikování těchto nabídek na trhu a v konečném důsledku prohrává zákazník, který je omezován na svém právu výběru. Argumentace o ochraně zákazníků je dle našeho názoru zcela lichá. Tyto produkty si dle naší reálné zkušenosti vybírají erudovaní zákazníci s vyšší spotřebou,“ odpověděl ředitel Tedom energie Jakub Odložilík.
Proti omezování dynamických ceníků a měsíčních fixací se na konci loňského roku vyjádřilo ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo životního prostředí i ministerstvo zemědělství, tedy tři resorty vedené lidovci. Stalo se tak během připomínkování novely Lex OZE 3. Problém je v tom, že tyto změny jsou obsaženy již v předchozí novele Lex OZE 2, do které se dostaly jako přílepek během projednávání ve sněmovně.
ČEZ na dotazy týkající se lobbování s cílem omezit konkurenci na trhu neodpověděl. Odpověděl pouze na něco jiného, než se Ekonomický deník tázal. „Od poloviny letošního roku je dynamický tarif s průběhovým měřením součástí legislativy a dodavatelé jej budou nabízet. Vychází to z evropské legislativy, která je všem dlouhodobě známa. Je to pro dodavatele povinnost a ČEZ Prodej se na to samozřejmě připravuje,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Kruté pokuty pro odcházející
Další opatření, které ztíží změnu dodavatele a cestu k levnější elektřině a plynu, je obsaženo v aktuální novele energetického zákona Lex OZE 3. Tu má v nejbližších týdnech projednat vláda. Podle dobře informovaného zdroje Ekonomického deníku se jednomu z velkých dodavatelů energií podařilo do novely na poslední chvíli „propašovat“ vysoké smluvní pokuty za předčasnou výpověď smlouvy s cenovou fixací. Pokuta může dosahovat až 40 procent z hodnoty neodebrané elektřiny či plynu do konce smlouvy.
Opět se jedná o opatření, které lidem ztíží možnost vyvázat se z nevýhodné smlouvy. Přirovnat jej lze k návrhu ministerstva financí, které na přání bankéřů loni prosazovalo smluvní pokutu za předčasnou výpověď hypotéky s fixovanou sazbou ve výši až dvou procent z nesplacené části úvěru. Poslanci v listopadu schválili mírnější verzi, která výši pokuty stanovila na maximálně jedno procento z jistiny úvěru. Uvidíme, zda zmírní také pokuty u fixovaných smluv na energie.
David Tramba
