AKTUALIZOVÁNO: Výrazný odpor vzbudil návrh výboru pro právní záležitosti EP, který v úpravě autorského práva navrhuje omezení zveřejňování fotografií z veřejných prostranství za komerčním účelem.
Fotit ano, volně publikovat ne
Tento návrh omezení se nachází v návrhu zprávy o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti. ( Link )
Pozměňovací návrh č. 421, jehož autorem je europoslanec Jean-Marie Cavada, byl přijat 16. června na zasedání výboru EP.
„..Legislativní výbor zastává stanovisko, že komerční používání fotografií, videozáznamů či dalších vyobrazení děl, která jsou trvale umístěna na fyzických veřejných místech, musí být vždy vázáno na předchozí souhlas autorů nebo jiných zplnomocněných osob.“
Návrh ve svém vyjádření odmítá i Jan Loužek z české pobočky Wikimedia jako text, který bude mít značný dopad na fungování řady internetových kolaborativních projektů včetně Wikipedie. Ta česká má přes 300 tisíc článků a v současnosti nabízí 26 milionů svobodně šiřitelných souborů. Navrhovaná úprava by ale nepříznivě zasáhla i volně prodejné databáze fotografií, tzv. Fotobanky, stejně tak jako volné nakládání s fotografiemi architektury atd., v rámci kalendářů a jiných propagačních tiskovin.
„Česká právní úprava je ve srovnání s řadou dalších zemí Evropské unie velmi vstřícná ke kolaborativním a dobrovolnickým projektům, jako je Wikipedie,“ říká Loužek a dodává, že u nás „platí tzv. „svoboda panoramatu“ – tedy princip, že cokoliv, co je ve veřejném prostranství vystaveno permanentně, může být vyfotografováno a zveřejněno. Do této kategorie spadá téměř vše, co lze běžně v každém městě nebo na venkově fotografovat. Tento princip je zakotven v našich zákonech, podobně jako je tomu například i v Německu, Rakousku, Polsku nebo Holandsku. V jiných státech, mezi které patří například Belgie, Francie, nebo Itálie, tomu tak není. Pokud chce kdokoliv zveřejnit například svůj obrázek belgického Atomia, mrakodrapů v pařížské čtvrti La Défense nebo skvostů Le Corbusiera, musí žádat správce kolektivních práv o povolení. A ten mu jej nemusí poskytnout. Pokud zveřejní fotografii i tak, poruší tím autorské právo a vystavuje se možnému právnímu postihu.“
Pokud zákon projde, z Wikipedie bude muset zmizet např. tato fotografie vysílače Ještěd:
I česká Wikipedie by tak mohla být naplněna obrázky ne nepodobnými naší úvodní fotografii – kvůli neexistující svobodě panoramatu v Belgii musí být například slavné Atomium na publikovaných fotografiích cenzurováno.
Piráti ve svém vyjádření konstatují, že turisté, amatérští fotografové, nebo i běžní kolemjdoucí, kteří si vyfotí sochu, tak mohou být žalováni.
Návrh vzbuzuje odpor mezi politiky i fotografy
Jsem připravena bojovat proti této nesmyslné úpravě autorského zákona, říká v tiskové zprávě senátorka ze Zelené Ivana Cabrnochová. „V krátké době svolám do senátu debatu, jejímž cílem bude zahájit odpor proti tomuto legislativnímu zmetku. Cílem je přesvědčit před červencovým hlasováním europoslance, aby zachovali svobodu panoramatu tak, jak ji známe dnes“, dodává Cabrnochová.
Pražský zastupitel za Piráty Adam Zábranský uvedl, že pokud máte svůj blog na internetu podporovaný nějakou reklamou, tak zde zveřejněná fotografie může být už považována za komerční sdílení. „Jako wikipedista jsem byl zhrozen, že výbor pro právní záležitosti tento pozměňovací návrh schválil. Europoslanci si asi spletli století, svoboda panoramatu je naprosto zásadní pro dnešní digitální dobu.“
Karel Zvára, místopředseda Strany svobodných občanů konstatoval, že návrh vyžadovat při fotografování panoramatu souhlas od autorů je jen jedním z mnoha poslaneckých pozměňovacích návrhů ke zprávě o plnění směrnice 2001/29/EC (o harmonizaci některých aspektů duševního vlastnictví a práv s ním souvisejících v informační společnosti), kterou Evropský parlament připravuje. „Přesto, že nejde o závazný legislativní akt, je nutné již nyní bít na poplach a těší mne, že se toho chopili čeští wikipedisté Tvorba předpisů v EU je totiž tradičně založena na systému zbavování se odpovědnosti, kdy je legislativa požadována jedním orgánem (nezávaznou formou, obvykle právě Evropským parlamentem) a navržena jiným orgánem (obvykle Evropskou komisí), který se odvolává na požadavek poslanců.
Podobným způsobem byl vyvolán požadavek na stanovení imigračních kvót. Rezoluce Evropského parlamentu de facto nezávazně tvrdí „parlament chce, aby byly stanoveny kvóty“ a Evropská komise na základě tohoto „požadavku“ kvóty skutečně navrhla. Alibismus, zbavování se odpovědnosti i porušování vlastních předpisů jsou pro EU příznačné,“ uzavřel Zvára.
Zásadně proti návrhu vystupuje i pražský fotograf Michal Vitásek a považuje ho za nesmyslné a do nebe volající omezení svobody, a to nejen pro fotografy. Shánět při fotografování „souhlas autorů“ je úplná hloupost, dodává.
„Jako spolek Wikimedia Česká republika proto rozhodně odmítáme jakékoliv omezení svobody panoramatu v České republice i v dalších evropských zemích. Nechceme se dočkat doby, kdy jednotliví fotografové Wikipedie, ale i jiných dobrovolnických projektů, budou porušovat zákon jen proto, že chtějí, aby všichni měli přístup k veškerým lidským znalostem,“ uzavírá Vojtěch Dostál, předseda spolku Wikimedia Česká republika.
Komentář právníka i evropského politika
O vyjádření k pravděpodobnému vývoji jsme požádali pražského advokáta Jiřího Janáka. Ten vysvětlil, že návrh byl přijat v tzv. proceduře INI – Own-initiative procedure, tedy postupu, kdy návrh úpravy předpisu vypracovává sám Evropský parlament, resp. jeho výbory (na rozdíl od klasického postupu, kdy návrh připravuje Evropská komise). Nyní tedy bude muset být návrh jako celek přijat Evropským parlamentem a následně, dojde-li k jeho schválení, bude předložen Evropské komisi, která by měla reformu autorského práva připravit koncem roku 2015. Je dost pravděpodobné, že Evropská komisi by při přípravě reformy vycházela z návrhu Evropského parlamentu, nicméně může také zvolit úpravu jinou. Zda tedy skutečně tento návrh bude promítnut do Směrnice a následně bude muset být implementován do právních řádů členských zemí, je v tuto chvíli zcela nejisté.
A nakonec ještě jeden komentář, tentokrát od Pavla Svobody, předsedy právního výboru EP: „Ještě k autorskému právu: Svoboda neplatit za výtvory lidského ducha umělců, vědců a architektů je komunistická svoboda. Pole a továrny patří všemu lidu. Typickým znakem komunismu byla naprostá neúcta k duševní práci, dělníci prostě nemohli pochopit, že výtvory lidského ducha mohou být honorovány penězi. Podle jejich logiky se mělo platit jen za práci rukama. Všechno mělo být zadarmo a všechno pro všechny. Myslíte si, že lidé co tvoří mozkem nebo srdcem a mají právo na ochranu své práce, jsou občané druhé kategorie? Vaše svoboda užívat jejich práci zdarma je stojí obživu. V případě svobody panoramatu jde jen o moderní sochaře a architekty (vše ostatní zůstává, jak je) a z jejich ohlasů a ohlasů umělecké obce vím, že nejsou „krvežízniví“ a chtějí jen to symbolické „svolení“. Aby se jich někdo zeptal. Vás nezajímá, že ta údajná „svoboda“ je jen VÁŠ OSOBNÍ PROFIT a jejich OSOBNÍ ZTRÁTA? Co jste to za liberály, když potíráte práva druhých osob? Z práce mozků je Evropa bohatá, ne z práce rukou. Ekonomiku služeb a ekonomiku vysoké přidané hodnoty, která nás odlišuje od Číny, Brazílie, Ruska a spol, vytvářejí právě tito lidé. Vědci, architekti, inovátoři, umělci. Na jejich práci si někdy můžete sáhnout a někdy ne. Není to ale důvod jim upřít právo vlastnictví a právo na výdělek. Nejsou vaši otroci, naopak. Jsou tím nejlepším, co mezi sebou máme.“
Petr Nutil, -of-
