Česká národní banka (ČNB) zřejmě bude smět stanovovat požadavky na minimální kapitálové vybavení úvěrových institucí a investičních podniků. A to i v případech, že budou součástí globální sítě a budou mít sídlo mimo Česko. K poslancům už brzy totiž zamíří novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou nedávno schválila vláda a která s tím počítá. Novela převádí do českého práva aktualizovanou evropskou směrnici.
Důvodem navrhované právní úpravy je povinnost zavést některá aktualizovaná pravidla daná nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) do českého právního řádu. Konkrétně jde „o obezřetnostní přístup ke globálním systémově významným institucím se strategií řešení krize ve více subjektech a metody nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky,” jak zdůvodňuje ministerstvo financí v předkládací zprávě. Podle něho jde fakticky o technickou úpravu.
Právní úprava se nově tak vztahuje na případy, kdy by ČNB byla příslušnou institucí pro řešení finanční krize. A do působnosti zákona se teď dostávají i instituce, které jsou součástí globální sítě a nemají sídlo v Česku, ale kdyby ano, regulaci by podléhaly.
Při prodlení zavedení směrnice hrozí pokuty
Evropská unie v reakci na finanční krizi proběhlou v letech 2007 – 2008 vytvořila právní rámec pro účinné řešení krizí bank, spořitelních a úvěrních družstev, některých investičních podniků. Směrnice, která stanoví mantinely pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků – původně takzvaná BRRD a nyní už aktualizovaná BRRD II harmonizovala způsob jak řešit selhání zmíněných finančních institucí. A to zároveň tak, aby náklady z toho plynoucí nesli zejména společníci a věřitelé, nikoliv daňoví poplatníci.
Tyto podmínky zavedl do českého práva zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, který se teď aktualizuje, aby si v rámci EU sjednotila pravidla. Měnily se především podmínky pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty (takzvaný TLAC) a schopnost rekapitalizace. Platí totiž, že globální systémově významné instituce podléhají povinnosti dodržovat určitou harmonizovanou minimální úroveň tohoto standardu TLAC.
Účinnost zákona je stanovená na den po vydání ve Sbírce zákonů, protože lhůta pro převedení směrnice do národního práva uplyne 15. listopadu. V případě prodlení při převedení směrnice by se Česko vystavovalo hrozbě pokuty.
(mig)
