Obavy z kontroly činnosti tajné služby a využívání operativní techniky znějí ze stran politiků i bezpečnostních služeb poté, co Ekonomický deník upozornil na chystaný zákon z dílny Ministerstva vnitra ČR. Odposlechy pro rozvědčíky rozdělují bezpečnostní komunitu.
Ministr vnitra Milan Chovanec navrhuje nový „Zákon o Úřadu pro zahraniční styky a informace“ (ÚZSI), který by upravoval činnost české zahraniční rozvědky. V současné době činnost ÚZSI upravuje pouze zákon o zpravodajských službách, který obsahuje jen zvláštní ustanovení o ÚZSI (§ 17 až 19), která jsou velice stručná. Ve zmiňovaném návrhu zákona jsou i paragrafy, které umožňují ÚZSI využívat tzv. „operativní techniku“ na našem území, což dosud bylo v nevojenském úseku tajných doménou Bezpečnostní a informační služby (BIS), tzv. „kontrarozvědky“.
Úterní článek Ekonomického deníku o chystaném zákonu vzbudil několik reakcí politiků zabývajících se bezpečnostní problematikou a také osob z prostředí bezpečnostních služeb. „Je to pro tuto vládu charakteristický jev: omezování svobody a soukromí, a to posilováním moci represivních složek státu (policie, státní zastupitelství, zpravodajské služby) při absolutní rezignaci na současné posílení jejich odpovědnosti a kontroly! Moc bez kontroly a odpovědnosti je charakteristický rys totalitních režimů a je smutné (nikoliv překvapující), že právě tato vláda je jeho nejsilnějším reprezentantem od listopadu 1989…!,“ uvedl pro Ekonomický deník bývalý ministr vnitra a dlouholetý poslanec Ivan Langer.
„Podle mne je to naprostý nesmysl, aby se civilní rozvědce přidávaly kompetence, které náleží kontrarozvědce. Podle mne není potřeba zákon o ÚZSI,“ uvedl poslanec TOP 09-Starostové Daniel Korte, který se bezpečnostní problematikou dlouhodobě zabývá. „Svoboda nemizí najednou, ztrácí se po kapkách. Pokud by tento zákon prošel, je to další krok k policejnímu státu,“ dodal Korte.
Chovancův stranický kolega a také poslanec dlouhodobě se zabývající bezpečnostní problematikou Jeroným Tejc je k rozšiřování oprávnění ÚZSI opatrný. „Rozvědka se má věnovat činnosti v zahraničí. Na domácí scéně už působí BIS a není důvod tyto kompetence dublovat. Naopak je třeba zlepšit koordinaci a spolupráci těchto tajných služeb,“ uvedl Tejc.
„Zpravodajcům“ odposlechy nevadí
Další oslovení odborníci nejsou ve svých hodnoceních tak příkří. Upozorňují však na to, že v paragrafovaném znění není nic o kontrole ÚZSI, jako je tomu v jiných zákonech o tajných službách. Připomínají však, že se chystá „zastřešující“ zákon o tajných službách, který připravuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a doufají, že by kontrola mohla být řešena právě tam. „Pokud bude primárně řečeno, že ÚZSI nebudou prioritně pracovat proti občanům ČR, tak s odposlechy a dalšími právy až takový problém nemám. Nevidím důvod, proč by rozvědčíci, kteří mají operativní informace ze zahraničí, že sem někdo podezřelý jede, měli tyto informace předávat kontrarozvědce,“ uvedl Andor Šándor, bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby. Bývalý příslušník tajných služeb, který si přál zůstat v anonymitě s odposlechy také nemá problém. „Pro operativní činnost a utajení je to dobře, zjednoduší to kolegům práci. Zároveň jsem rád, že ze zákona vypadly některé původní návrhy na ovlivňování médií, vysílání zásahových týmů do zahraničí atd. To by naši „firmu“ zdiskreditovalo v očích veřejnosti,“ dodal bývalý špion. Podle něj je ale nastavení pravidel činnosti tajných služeb především o tom, kolik prostoru stát chce tajným službám dát. „Vzhledem k současné bezpečnostní situaci nejen v Evropě, ale i v celém světě, by to mělo být více, než méně,“ míní.
V Německu možnosti odposlechů omezují. U policie
Paradoxní je, že zatímco v České republice se diskutuje o rozšíření pravomocí zahraniční rozvědky, přišla dnes zpráva ze sousedního Německa, že tamní Ústavní soud nařídil omezit pravomoc Spolkového kriminálního úřadu (BKA) právě v souvislosti s odposlechy. Německý Ústavní soud míni, že současné pravomoci policistů jsou příliš rozsáhlé a nepřiměřeným způsobem zasahují do práva na soukromí. Široké pravomoci v boji proti terorismu dal BKA zákon z roku 2009. Na jeho základě mohou kriminalisté instalovat podezřelým do bytu kamery a mikrofony a nepřetržitě je sledovat. Mají právo nasazovat odposlechy na podezřelé, i na osoby, s nimiž podezřelí přicházejí do kontaktu. Místopředseda ústavního soudu Ferdinand Kirchhof uvedl, že policie musí mít možnost narušit právo na soukromí, pokud je v sázce bezpečnost. Podle něj je však nynější rozsah pravomocí BKA nepřiměřený. Ústavní soud proto žádá, aby policie měla takto rozsáhlé pravomoci jedině v případech, kdy se zabývá akutní teroristickou hrozbou. V ostatních případech by možnosti odposlechů měly být omezeny.
Koordinace? A a Ω
Všichni dotázaní se shodli na tom, že alfou a omegou činnosti tajných služeb je jejich koordinace. Ta evidentně trápí všechny zúčastněné a leží na srdci i bývalým „zaměstnancům firem“. Je to otázka ve které česká politická reprezentace od Listopadu tápe. „Problém je v tom, že se nedá vzít jeden model a ten aplikovat u nás. Například představa, že všechny tajné služby bude koordinovat něco jako Joint Intelligence Committee ve Velké Británii je podle mne zkreslená,“ říká Šándor. Podle něj by ale měla být v budoucnu ÚZSI vyjmuta z kompetence ministerstva vnitra. „Chápu, že tam byly spory mezi ÚZSI a BIS ohledně využívání získaných informací, ale to bylo za jiných ministrů a jiných vedení tajných služeb, takže by se to mohlo už uklidnit a vyřešit nějak systémově,“ dodal Šándor s tím, že největším problémem je kontrola činnosti tajných služeb. „Mluví se o ní 25 let, ale ještě se to nevyřešilo. Přijde mi úsměvné, když mají poslanci kontrolovat činnost naší tajné služby v zahraničí. Teď se mluví o tom, že by to mohla být skupina bývalých vážených soudců, která by mohla nahlížet i do živých spisů, ale to mi přijde také jako nesmyslné,“ doplňuje bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby. Jako ideální by viděl variantu shody na pěti respektovaných osobnostech, které by v případě vážných pochybností spis prostudovaly a pak by sdělily, jestli došlo či nedošlo k porušení zákona. „Otázka je, jestli se u nás vůbec na takových lidech můžeme shodnout.“
Již zmiňovaný bývalý člen bezpečnostních služeb se kloní k malému koordinačnímu oddělení přímo ve Strakově akademii, jehož šéf bude podléhat premiérovi a bude v pravidelném kontaktu s šéfy tajných služeb a tím získá detailní přehled o jejich činnosti. „Tím pádem bude schopna vláda lépe koordinovat tajné služby, které si teď dost výrazně hrají na svém písečku. Předpokladem je, že to nebude nikdo z jejich prostředí, jelikož bude jinými službami považován za někoho, kdo nadržuje „svým“. Podobný systém funguje v Německu, Velké Británii či Izraeli. Se systémem USA se nemůžeme srovnávat, ale mnou popsaný systém by mohl fungovat,“ dodal.
Ekonomický deník oslovil všechny poslance zasedající ve stálé komisi pro kontrolu BIS s žádostí o reakci na záměry chystaného zákona. S jejich odpověďmi čtenáře seznámíme v průběhu několika dní.
Jiří Reichl
