Ministerstvo dopravy odmítá ustoupit od plánovaného zvýšení nejvyšší povolené rychlosti na některých tuzemských dálnicích. A to i přes odpor vlivných resortů vnitra nebo průmyslu a obchodu, stejně jako např. Svazu měst a obcí. Vyplývá to z výsledků připomínkového řízení k novele silničního zákona, které Ekonomický deník prostudoval.
Kritici v čele s ministerstvem vnitra vytýkali záměru vlastní vlády povolit na vybraných dálničních úsecích rychlost až 150 km/h zejména riziko nižší bezpečnosti provozu s tím, že i dnešní stotřicetikilometrový limit je v drtivé většině úseků na hranici bezpečnosti. Například resort průmyslu a obchodu pak zmínil i ekologické argumenty – vyšší rychlost totiž podle něj přináší i vyšší spotřebu paliva.
Jenže resort dopravy vedený místopředsedou ODS Martinem Kupkou všechny argumenty svých partnerů smetl ze stolu s tím, že navržená změna odpovídá jednomu z úkolů vyplývajících z programového prohlášení vlády.
„Zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti připadá v úvahu pouze v úsecích a časech, kdy není hustota dopravních proudů vysoká, kdy je k dispozici alespoň jeden jízdní pruh, kde se vozidla jedoucí vyšší rychlostí mohou pohybovat v homogenním proudu,” uvedlo ministerstvo.
To zavazuje nejen ministra dopravy, ale i ministra vnitra, a nelze proto od změny ustoupit,” nepřipustil Kupkův resort jakékoliv ústupky v tomto směru.
Upozornil přitom, že se nejedná o plošné zvýšení limitu, ale „jen” o možnost povolit na vybraných místech zvýšení nejvyšší povolené rychlosti speciální dopravní značkou.
„V reálu bude možné zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti pouze na nových a modernizovaných úsecích dálnic, kde to jejich parametry a intenzita provozu dovolí,” konstatovali zástupci ministerstva dopravy v rámci vypořádání meziresortních připomínek.
Úřad také upozornil, že změny budou možné jen na úsecích, které jsou telematicky řízené.
„Zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti připadá v úvahu pouze v úsecích a časech, kdy není hustota dopravních proudů vysoká, kdy je k dispozici alespoň jeden jízdní pruh, kde se vozidla jedoucí vyšší rychlostí mohou pohybovat v homogenním proudu,” uvedlo ministerstvo.
K „ekologickým” připomínkám pak resort poznamenal, že trend snižování nejvyšší dovolené rychlosti a tím i emisí škodlivin a hluku je validní zejména v zastavěných aglomeracích.
„V souvislosti s navýšením spotřeby paliv bude vždy na uvážení každého řidiče, zda možnosti jet až nejvyšší dovolenou rychlostí využije či nikoli. S ohledem na rostoucí ceny pohonných hmot je otázkou, do jaké míry bude této možnosti výsledně využíváno,” připomnělo ministerstvo dopravy.
Úřad argumentuje také tím, že dálnice jsou v Česku nejbezpečnější kategorií pozemních komunikací s největším pokrytím dohledového systému a také s největší mírou kontroly ze strany policie.
„A nynější vozidla jsou přitom konstruována na mnohem vyšší rychlost. Liniovým řízením provozu za pomoci telematiky lze přitom flexibilně reagovat na aktuální dopravní i povětrnostní situaci v daném úseku dálnice. Máme proto za to, že při nižší intenzitě provozu a příznivých povětrnostních podmínkách je možné na vybraných úsecích dálnic navýšit nejvyšší dovolenou rychlost až na 150 km/h, aniž by to mělo negativní dopad na bezpečnost silničního provozu,” uzavírá resort dopravy.
Místní značení? Policie stále jen “poradcem”
Ten přitom „kolegům” z vnitra nevyhověl ani v dalším požadavku, totiž aby mělo jejich ministerstvo spolu s policií větší možnost mluvit do umisťování místní a přechodné úpravy provozu. Vnitru se nelíbilo, že stanovisko resortu nebo policie nemá mít ani nadále závazný charakter. Následné nerespektování pohledu silového resortu a jeho zástupců pak podle nich vede mimo jiné k zaplevelování dopravního prostoru zbytečnými značkami, v horším případě pak prý mohou vznikat rovnou „nehodové lokality”.
Jenže podle ministerstva dopravy je při rozhodování o místní úpravě potřeba brát v úvahu i další skutečnosti než jen názor policie, např. územní plán obce. Resort navíc připomíná, že místní silniční správní úřad má dostatečnou znalost lokálních poměrů v dopravě a současně nese za uspořádání provozu odpovědnost.
„Formální povýšení vyjádření policie na závazné stanovisko by proces stanovení místní a přechodné úpravy provozu administrativně zesložitělo. V praxi by to však nepřineslo z hlediska bezpečnosti silničního provozu výraznější pozitivní dopady, neboť již nyní je téměř ve všech případech stanovisko policie bez dalšího respektováno,” uvádí k tomu resort dopravy.
Pevný sazebník na místě nebude
V dalších navrhovaných změnách silničního zákona nicméně ministerstvo dopravy připomínkám dalších resortů ustoupilo. Týká se to například původně zvažovaného pevného sazebníku pokut za přestupky při jejich projednávání na místě. V tomto případě resort vnitra úspěšně namítal, že takový pevně daný sazebník by omezil možnost správního řízení a tím i možnost přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu. Jako příklad pak zmínil třeba předjíždění na zákazu nebo nedání přednosti v jízdě.
„Nezohlednění závažnosti protiprávního jednání a osobních poměrů pachatele v konkrétním případě může mít pro některé dotčené osoby zásadní dopad,” argumentovalo vnitro s tím, že navrhovaná úprava je tak v rozporu s obecným principem individualizace správního trestu. Podle úřadu nelze tvrdit, že „by každé porušení povinnosti naplňující skutkovou podstatu konkrétního přestupku bylo vždy stejně závažné a odůvodňovalo stejnou výši pokuty. Navržená úprava je tak v rozporu s obecným principem individualizace správního trestu.”
„Po projednání návrhu Legislativní radou vlády bylo od stanovení pevných sazeb pokut ukládaných příkazem na místě upuštěno,” konstatovalo na to ministerstvo dopravy.
A se svou námitkou uspěl také resort zdravotnictví, kterému se podobně jako dalším připomínkovým místům nelíbila navrhovaná změna pravidel předjíždění cyklistů. Úředníci ministerstva dopravy totiž plánovali rozvolnění teprve nedávno přijaté a zároveň často kritizované povinnosti dodržet při předjíždění cyklisty odstup 1,5 metru, a to tak, že by tato povinnost platila až od rychlosti nad 30 km/h. Ministerstvo tak chtělo umožnit snadnější předjíždění cyklistů na úzkých komunikacích. Jenže podle ministerstva zdravotnictví z formulace návrhu vyplývalo, že by se zrušení minimálního odstupu týkalo všech silnic.
„Podle předkladatele při rychlosti do 30 km/h nemá platit de facto vůbec žádný odstup. To je nebezpečné a nepřijatelné,” namítal resort zdravotnictví s tím, že i při nízké rychlosti je podle soudních znalců třeba při předjíždění cyklisty dodržet vzdálenost alespoň jeden metr. Tuto připomínku ministerstvo dopravy přijalo bezvýhradně.
„V návaznosti na početné a zásadní připomínky dalších připomínkových míst nebude toto ustanovení nijak měněno a zůstane zachována platná právní úprava, a to vzhledem k její zatím relativně krátké účinnosti. Pokud by ze zkušeností z praxe vyplynulo, že je potřeba toto pravidlo nějak modifikovat, bude k tomu přistoupeno později,” napsali úředníci ministerstva dopravy.
Konečný návrh novely silničního zákona má projednat vláda na nejbližším lednovém jednání. Pokud ho kabinet schválí, budou o něm následně rozhodovat poslanci a senátoři. Podle ministerstva dopravy by novela měla začít platit od ledna 2024.
Tomáš Svoboda
