Další embargo proti agresivnímu ruskému režimu bude účinné od neděle 5. února. Země Evropské unie přestanou z Ruska dovážet ropné produkty. Poradí si evropské země s masivním výpadkem, který například jen u nafty dosahuje zhruba 100 milionů litrů denně? Vyjádření zpracovatelů ropy a distributorů paliv jsou spíše optimistická: žádný kolaps trhu nečekají.
Podle vyjádření státem vlastněné společnosti ČEPRO, která je největším distributorem pohonných hmot na českém trhu, běží výroba v evropských rafinériích na maximum kapacity. Mezi výjimky patří východoněmecký Schwedt, který kvůli potížím s dodávkami jiné než ruské ropy funguje na 70 procent. Nakoupit naftu či benzin na velkoobchodním trhu zatím není problém. „Jen společnost ČEPRO meziročně navýšila import nafty o více než 50 procent,“ upozornil mluvčí podniku ČEPRO Marek Roll.
„Samozřejmě, že situaci trvale sledujeme. Podle aktuálních informací je u benzínu a nafty situace stabilní a na českém trhu je pohonných hmot dostatek. Také dodávky jsou plynulé. O embargu distributoři věděli s předstihem, takže 5. únor by je neměl z hlediska jejich stavu zásob, ale ani objednávek u dodavatelů pro příští období překvapit,“ vyjádřil se předseda Státní správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr.
Rafinerie jedou na plný výkon
Ekonomický deník oslovil také hlavní majitele rafinerií ve středoevropském regionu, tedy koncerny PKN Orlen a MOL. Z jejich odpovědí je zřejmé, že v současné době řeší hlavně zajištění dostatku surové ropy v souvislosti o plánovaným embargem na dodávky z Ruska. „Přechod na produkty neruského původu může znamenat tlak na zvýšení ceny. Dražší je jednak samotná alternativní ropa z jiných zdrojů (ruská je nyní prodávaná z důvodu války za nižší cenu) a také přeprava po moři je nákladnější než prostřednictvím ropovodu Družba,“ zmínil mluvčí společnosti MOL Česká republika Martin Pavlíček.
Česká republika musí asi třetinu nafty dovážet, hlavně z okolních zemí. Kapacita rafinerií v Litvínově a Kralupech nad Vltavou nestačí pokrýt spotřebu, která dosahuje zhruba 5 milionů tun ročně. Případné navýšení výroby by bylo nákladné a časově náročné. Mluvčí společnosti Orlen Unipetrol Pavel Kaidl uvedl odhad, že zvýšení objemu výroby pohonných hmot (zejména nafty) o 25 procent by zabralo tři roky a vyšlo na zhruba 20 miliard korun.
S takovou investicí přitom ještě před rokem nikdo nepočítal; všeobecné očekávaní bylo, že spotřeba nafty bude klesat v souvislosti s nástupem ekologicky přijatelnějších paliv v dopravě – elektřiny, vodíku či zemního plynu a že se tudíž rozšíření výroby nevyplatí. Další problém je v loni schváleném zdanění mimořádných zisků. To se českých rafinerií dotkne velmi výrazně, protože se bude posuzovat nárůst ziskovosti oproti „hubeným“ rokům 2018 až 2021, a ty zahrnují dva roky koronavirové krize.
Jak vytrestat agresivní Rusy
Embargo na dovoz ruské ropy po moři schválily země EU loni na konci května, v účinnost vstoupilo od 5. prosince. Výjimku dostaly Bulharsko, Chorvatsko a všechny země dovážející ruskou ropu potrubní cestou (Němci a Poláci se rozhodli výjimku nevyužít a import z Ruska ukončili dříve). O dva měsíce později začíná platit také embargo na ropné produkty. Vývoz do jiných zemí světa postihl cenový strop na ruskou ropu.
Jak loni uvedla Evropská komise, jen v roce 2021 země EU z Ruska dovezly ropu v hodnotě 48 miliard eur a ropné produkty za 23 miliard eur. Cílem sankcí je odříznout Rusko od velké části exportních příjmů a tím jej donutit k zastavení válečné agrese na Ukrajině.
David Tramba
